Počet obyvatel Česka během loňského roku stoupl o zhruba 73 tisíc na 10,90 milionu. Nárůst však zajistila jen migrace. Počet narozených dětí totiž znovu meziročně klesl, a bylo jich tak nejméně za posledních 22 let. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ).
Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí.
Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.
Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána zesílí plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem, píše agentura APA. Nyní čtyřmetrový plot se má zvýšit o další metr, aby lépe bránil migrantům snažícím se dostat se do Maďarska.
Ihned po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada umělců, novinářů a dalších, kteří se otevřeně stavěli proti režimu Vladimira Putina. V posledních týdnech se zvedá druhá vlna Rusů, kteří k odchodu kvůli svému podnikání či dětem potřebovali více času na přípravu k opuštění rodné země. A není jich málo, odhadem jich mohou být desítky tisíc, včetně až 15 tisíc milionářů, uvedl server CNBC.
České předsednictví v Radě Evropské unie má před sebou řadu úkolů, tím hlavním je nacházet shodu členských zemí při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Řekl to český premiér Petr Fiala, když v Evropském parlamentu představoval svou vizi pro příštích šest měsíců. Jako hlavní výzvy zmínil inflaci, nedostupnost energií a potravinovou krizi, přičemž tyto jevy spojoval s ruskou válkou proti Ukrajině.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal zákony, které se týkají podpory uprchlíků z Ukrajiny i rodin s dětmi. Stvrdil také roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu.
Naprostá většina ukrajinských uprchlíků, kteří našli dočasné útočiště v Česku, má vysokoškolské vzdělání. Více než polovina z nich pak hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. To jsou závěry studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Jsou to čísla, která už nejde jen tak přehlédnout. Koalice SPOLU poprvé od parlamentních voleb propadla za ANO, proti letošnímu dubnu si podle čerstvého průzkumu společnosti Kantar pohoršila o pět procentních bodů. Na výsledku se podepsala padající obliba ODS, TOP09 a KDU-ČSL zůstávají pod hranicí potřebnou pro vstup do dolní komory.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
Česká republika dostane prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) dalších zhruba 14 miliard korun. Využít by se mohly i v souvislosti s uprchlickou krizí v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). NPO je podkladem pro čerpání peněz z mimořádného fondu, který připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Česko původně mělo možnost získat 179 miliard korun.
Americká společnost xAI miliardáře Elona Muska se plánuje vybrat peníze od investorů v novém kole financování, které by mohlo firmu ohodnotit až na 200 miliard dolarů (4️⃣,2️⃣ bilionu korun), což přibližně desetkrát vyšší hodnota než v loňském roce. Uvedl to server listu Financial Times (FT).
