Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320 304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Česko podle předběžných údajů poskytlo loni oficiální rozvojovou pomoc ve výši 20,86 miliardy korun. Oproti roku 2021 jde o nárůst o 12 miliard korun, který byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, jež od loňského února čelí ruské invazi, a zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice. Právě tato pomoc činí téměř 14 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro vládu.
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun, z toho přímo ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Částka je dvacetkrát nižší, než kolik stát vyplatil na důchodech, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Nařízení o prodloužení podpory se chystá ve středu schvalovat vláda. Výdaje na čtvrt roku při ubytování 48 tisíc příchozích ministerstvo práce spočítalo na půl miliardy korun. Úřady práce začaly žádosti kvůli možnému podezření na podvody ověřovat, řada žadatelů musí s doklady do poboček.
Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí.
Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.
Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána zesílí plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem, píše agentura APA. Nyní čtyřmetrový plot se má zvýšit o další metr, aby lépe bránil migrantům snažícím se dostat se do Maďarska.
Ihned po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada umělců, novinářů a dalších, kteří se otevřeně stavěli proti režimu Vladimira Putina. V posledních týdnech se zvedá druhá vlna Rusů, kteří k odchodu kvůli svému podnikání či dětem potřebovali více času na přípravu k opuštění rodné země. A není jich málo, odhadem jich mohou být desítky tisíc, včetně až 15 tisíc milionářů, uvedl server CNBC.
České předsednictví v Radě Evropské unie má před sebou řadu úkolů, tím hlavním je nacházet shodu členských zemí při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Řekl to český premiér Petr Fiala, když v Evropském parlamentu představoval svou vizi pro příštích šest měsíců. Jako hlavní výzvy zmínil inflaci, nedostupnost energií a potravinovou krizi, přičemž tyto jevy spojoval s ruskou válkou proti Ukrajině.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal zákony, které se týkají podpory uprchlíků z Ukrajiny i rodin s dětmi. Stvrdil také roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu.
Naprostá většina ukrajinských uprchlíků, kteří našli dočasné útočiště v Česku, má vysokoškolské vzdělání. Více než polovina z nich pak hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. To jsou závěry studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Humanitární organizace Člověk v tísni otevře novou pobočku ve Spojených státech, sídlit bude v Chicagu. Jejím cílem je posílit působení organizace v USA, rozvíjet spolupráci s americkými partnery a získávat nové dlouhodobé podporovatele humanitárních a lidskoprávních projektů.
Ředitel izraelské tajné služby Mossad Roman Gofman dnes ve Washingtonu jedná s vysokými představiteli administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o válce s Íránem. Napsal to server Axios s odvoláním na své zdroje. Návštěva jednoho z nejbližších spolupracovníků izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přichází podle Axiosu v době, kdy Netanjahu vyvíjí na Trumpa tlak, aby obnovil údery proti Íránu.
Situace kolem globálního výpadku služeb americké technologické společnosti Microsoft se zlepšuje. Firma to odpoledne uvedla na sociální síti X. Dodala, že její snahou je stabilizovat obnovenou infrastrukturu, nadále mírnit dopady v zasažené infrastruktuře a zmenšit fronty zpožděných e-mailů. Problémy nicméně částečně přetrvávají.
Energetická společnost innogy od začátku příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh. Podle firmy se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Drtivá většina z nich má totiž fixované ceny.
V Česku ukončuje provoz ruský diskontní řetězec Mere, který zde provozuje 12 prodejen. Informovaly o tom servery Page Not Found a Odkryto.cz, podle kterých se chystá změna názvu na Zboží z palet a provozovatele, kterým by se mohl stát dosavadní dodavatel zboží do prodejen, společnost Šetro Retail podnikatele Igora Cherednyka. Mere v Česku vstoupil na trh v roce 2021. Z dalších evropských zemí se kvůli sankcím postupně stáhl.
Při dronovém náletu zemřeli čtyři zaměstnanci průmyslové zóny na jihu Volgogradu, oznámily to ráno úřady ve Volgogradské oblasti. Další dva utrpěli zranění. Cílem ukrajinského útoku byla volgogradská rafinérie. Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek v různých regionech Ruska zneškodnila 1198 ukrajinských dronů, oznámilo ministerstvo obrany v Moskvě.
Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory dnes nezazněl.
Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní.
Americký prezident Donald Trump chce podniknout vojenskou intervenci na Kubě s cílem svrhnout tamní vládu před koncem svého funkčního období v lednu 2029. Ve čtvrtek to podle webu Politico řekl v rozhovoru s konzervativním rozhlasovým moderátorem Hughem Hewittem. V tomto úsilí by podle Trumpa hrál klíčovou roli americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Microsoft má problémy při řešení výpadků, se kterými se od čtvrtečního večera potýkají uživatelé její internetové pošty Outlook 📩 i dalších služeb. Firma uvedla, že její snahy o odstranění výpadků nepostupují podle očekávání. Dodala, že na nápravě situace dál pracuje.
Číst více
