Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320 304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Česko podle předběžných údajů poskytlo loni oficiální rozvojovou pomoc ve výši 20,86 miliardy korun. Oproti roku 2021 jde o nárůst o 12 miliard korun, který byl způsoben příspěvkem na pomoc Ukrajině, jež od loňského února čelí ruské invazi, a zejména ukrajinským uprchlíkům v České republice. Právě tato pomoc činí téměř 14 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) pro vládu.
Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun, z toho přímo ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo financí. Částka je dvacetkrát nižší, než kolik stát vyplatil na důchodech, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se má o čtvrt roku prodloužit. Podpora by se tak měla poskytovat do konce června. Pravidla pro její získání a její výše se měnit nemají. Nařízení o prodloužení podpory se chystá ve středu schvalovat vláda. Výdaje na čtvrt roku při ubytování 48 tisíc příchozích ministerstvo práce spočítalo na půl miliardy korun. Úřady práce začaly žádosti kvůli možnému podezření na podvody ověřovat, řada žadatelů musí s doklady do poboček.
Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí.
Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.
Vláda maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána zesílí plot z ostnatého drátu na hranici se Srbskem, píše agentura APA. Nyní čtyřmetrový plot se má zvýšit o další metr, aby lépe bránil migrantům snažícím se dostat se do Maďarska.
Ihned po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu opustila Rusko řada umělců, novinářů a dalších, kteří se otevřeně stavěli proti režimu Vladimira Putina. V posledních týdnech se zvedá druhá vlna Rusů, kteří k odchodu kvůli svému podnikání či dětem potřebovali více času na přípravu k opuštění rodné země. A není jich málo, odhadem jich mohou být desítky tisíc, včetně až 15 tisíc milionářů, uvedl server CNBC.
České předsednictví v Radě Evropské unie má před sebou řadu úkolů, tím hlavním je nacházet shodu členských zemí při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Řekl to český premiér Petr Fiala, když v Evropském parlamentu představoval svou vizi pro příštích šest měsíců. Jako hlavní výzvy zmínil inflaci, nedostupnost energií a potravinovou krizi, přičemž tyto jevy spojoval s ruskou válkou proti Ukrajině.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal zákony, které se týkají podpory uprchlíků z Ukrajiny i rodin s dětmi. Stvrdil také roční odklad fungování Nejvyššího stavebního úřadu.
Naprostá většina ukrajinských uprchlíků, kteří našli dočasné útočiště v Česku, má vysokoškolské vzdělání. Více než polovina z nich pak hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. To jsou závěry studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Americký ministr obrany Pete Hegseth 👎 zpochybnil, že by proti němu mohla být prosazena ústavní žaloba, neboli impeachment, a dodal, že je připraven obhájit své dosavadní působení v čele Pentagonu. Informuje o tom agentura Reuters. Podle agentury AP Hegseth k tomuto tématu uspořádá v úterý první tiskovou konferenci Pentagonu od května.
Francouzská prokuratura zahájila vyšetřování íránské kybernetické jednotky, kterou Paříž viní z říjnových útoků na chladicí zařízení v 🛒 supermarketech. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes prohlásil, že za útoky stojí íránské revoluční gardy a že Írán za ně ponese následky. Francie chce prosadit sankce na evropské úrovni, informovala agentura AFP. Írán se k obvinění zatím nevyjádřil.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ❌ odvolal brigádního generála Radka Haratka z velení kybernetických a informačních sil. Od prosince bude poradcem náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče, oznámil šéf armády na síti X. Na personální změnu upozornil server Seznam Zprávy, jeho odvolání potvrdil i Zůna v rozhovoru pro XTV.
Italská bankovní skupina UniCredit zvýšila ve třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně o 2️⃣4️⃣ procent na 3,3 miliardy eur (zhruba 80 miliard korun) díky poklesu nákladů. Výsledek překonal očekávání analytiků a banka současně zvýšila výhled celoročního zisku, který má přesáhnout dříve odhadovanou částku 11,5 miliardy eur. Informaci banka uvedla v dnešní tiskové zprávě.
Vláda ✅ schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Někdejší první dáma Dagmar Havlová vysoudila za lživý bulvární článek o milostném poměru odškodné v celkové výši 2️⃣,5️⃣ milionu korun. Pražský vrchní soud pravomocně potvrdil rozsudek, jímž herečka ve sporu s vydavatelstvím Bauer Media dosáhla na 1,3 milionu Kč. Už dříve jí justice přiznala dalších 1,2 milionu. Justice se žalobou zabývá 14 let, Havlová se domáhala celkem čtyř milionů korun.
Kanadská vláda dnes oznámila rozšíření sankcí proti Rusku o 3️⃣8️⃣ subjektů a 24 lidí včetně těch, kteří se podílejí na vývoji balistických raket a kybernetických aktivitách. Cílem opatření je omezit vojenské schopnosti Ruska a zvýšit hospodářské náklady na jeho válku proti Ukrajině.
Některé ruské regiony se znovu potýkají s ❌ nedostatkem pohonných hmot. Ukrajinské síly totiž v uplynulých dvou týdnech zaútočily minimálně na osm velkých ruských rafinerií. S odvoláním na místní činitele a média o tom dnes informovala agentura Reuters.
Ve městě Alba na severozápadě Itálie se konala tradiční aukce lanýžů. Zapojili se do ní gurmáni z různých koutů světa, přičemž zájemce z Hongkongu v neděli koupil vzácný bílý lanýž se dvěma hlízami o hmotnosti 850 gramů za 100 tisíc eur (asi 2️⃣,4️⃣ milionu korun). Informovala o tom tisková agentura AGI.
Maďarské úřady zadržely Árona Orbána, bratra někdejšího dlouholetého premiéra 👨 Viktora Orbána, a to kvůli podezření z pašování lidí. Dnes o tom informovala maďarská média. Expremiér Orbán, který je lídrem nyní opoziční strany Fidesz, prohlásil, že skutečným cílem této operace je on sám, napsala agentura MTI.