Německá vláda kancléře Olafa Scholze čelí zostřené kritice kvůli svému zamýšlenému obchodování s ruským zkapalněným plynem. I když v obchodech s ním figuruje jen jako prostředník a tedy jako svého druhu „poslíček“, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu citelně zrychlily tempo svého zdražování. Benzín včera poprvé od loňského listopadu překonal v celorepublikovém průměru psychologicky důležitou cenovku 40 korun za litr. Nafta ovšem zdražuje ještě mnohem výrazněji. Důvodem je zejména růst cen ropy na světových trzích, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Evropská komise zahajuje vyšetřování čínské dotační politiky v oblasti výroby elektroaut. Výsledkem může být zákaz dovozu čínských vozů a zdražení elektroaut také v Česku.
Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Zkrácení doby oddlužení, které v nejbližších měsících zamíří do poslanecké sněmovny, vnáší do ekonomického systému a vztahu mezi dlužníky a věřiteli další dávku morálního hazardu. Dlužníci budou ještě více zkoušet, co jim systém dovolí. Důsledky legislativní změny ale poneseme všichni, má totiž proinflační charakter.
