
Lukáš Kovanda: Většina potravin už zlevňuje. Pro pivo to ale neplatí
NázoryŘetězce ustupují mediálnímu a politickému tlaku a dávají své marže do pořádku. Většina potravin proto letos zlevňuje, někdy i citelně.
Řetězce ustupují mediálnímu a politickému tlaku a dávají své marže do pořádku. Většina potravin proto letos zlevňuje, někdy i citelně.
Česko letos dováží z Ruska největší množství ropy od roku 2010. V porovnání s předválečným a předcovidovým rokem 2019 dovezlo v prvním letošním pololetí z Ruska o bezmála milion tun více ropy než v prvním půlroce před čtyřmi lety. Závislost ČR na ruské ropě je nebývale vysoká.
Inflace klesá už jen nepatrně, je stále čtyřikrát vyšší než cíl České národní banky a letos už výrazněji neklesne. Nahoře ji drží vysoké ceny energií a odeznívající efekt vysoké srovnávací základny loňského roku, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
Nízké mzdové nároky Čechů a jistá jejich bojácnost při mzdovém vyjednávání se svými zaměstnavateli a šéfy představují klíčový důvod, proč se Fialově vládě daří „zalepovat“ dluh postupnou stabilizací veřejného zadlužení k HDP. Navíc vláda díky této stabilizaci nyní evidentně upouští od svého loňského plánu získat pod svoji kontrolu, znárodnit, klíčové tuzemské elektrárny a výrobu elektřiny jako takovou – a mít tak pod kontrolou cenotvorbu elektřiny.
Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli.
Vláda příští rok plánuje hospodařit se schodkem 252 miliard korun. To se může zdát stále hodně, když přece ta samá vláda tvrdila, že veřejné finance jsou rozvrácené. Jenže ony nikdy rozvrácené nebyly; a tím méně jsou rozvrácené nyní, když vládě pomohla umazat dluh inflace, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německé firmy a podniky ve vzrůstající míře omezují své investice na domácí půdě a zvažují, či již uskutečňují odchod do zahraničí. Důvodem jsou vysoké ceny energií, které decimují nejen německou, ale i mnohé další evropské ekonomiky.
Zkrácení doby oddlužení, které v nejbližších měsících zamíří do poslanecké sněmovny, vnáší do ekonomického systému a vztahu mezi dlužníky a věřiteli další dávku morálního hazardu. Dlužníci budou ještě více zkoušet, co jim systém dovolí. Důsledky legislativní změny ale poneseme všichni, má totiž proinflační charakter.
Největší odborová organizace v Česku, Českomoravská konfederace odborových svazů, opět prokazuje, že má jen málo pochopení pro obecnou celospolečenskou shodu. Pro rok 2024 totiž žádá – jak dnes uvedl její předák Josef Středula – razantní navýšení minimální mzdy, a to ze stávajících 17 300 korun na 19 500 korun. Toto navýšení odpovídá 12,7 procenta. Je tedy bezmála dvojnásobné v porovnání s předpokládaným růstem průměrné mzdy, který by podle aktuálního šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky měl v roce 2024 činit 6,4 procenta.
Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na druhou stranu nelze říci, že by se finální podoba balíčku od té původní lišila jakkoli dramatičtěji. Je na ní patrný vliv politických vyjednávání, která ovšem původní verzi balíčku zavedla z ekonomického hlediska převážně horším směrem.
Americký prezident Donald Trump neodvolá Jeroma Powella z funkce předsedy centrální banky před koncem jeho funkčního období v květnu 2026. Řekl to v rozhovoru vysílaném v neděli na televizi NBC News, kde zároveň zopakoval výzvu, aby Fed urychleně 📉📉📉snížil úrokové sazby.