Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.
Číně docházejí peníze v důchodovém fondu. Poprvé od 50. let 20. století tak bude „postupně zvyšovat“ věk odchodu do penze. Zákonodárci schválili návrhy na zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu z 50 na 55 let pro ženy dělnických profesí a z 55 na 58 let pro ženy z nedělnických profesí, tzv. bílé límečky. Muži se dočkají zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu bez rozdílu profesí z 60 na 63 let. Současný věk odchodu do důchodu v Číně patří k nejnižším na světě, informuje BBC.
Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala důchodová reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Koalice se na změně dohodla. Návrh její poslanci příští týden doplní ve Sněmovně do projednávané reformní důchodové novely, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Na článek „Chudí důchodci? Ale kdeže. Teď jsou nejbohatší, další generace už budou muset investovat samy“ ze 13. srpna vzbudil vlnu reakcí čtenářů. Jeden z názorů jsme se rozhodli uveřejnit.
Česko stárne, což není žádná převratná novinka. Už léta se na základě vývoje demografických dat přece ví, jak rychle u nás poroste počet seniorů, kteří budou potřebovat trvalou péči, protože už ji sami nebudou zvládat. Řešení této tristní situace v Česku není zatím ale ani na dohled.
Vláda schválila návrh zákona s reformou penzí, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ně se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Návrh změn důchodů je hotový, ve čtvrtek jde do mezirezortního připomínkového řízení, řekl ve středu novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela by mohla obsahovat další posouvání důchodového věku nad 65 let podle doby dožití, stanovení minimální penze a další reformní úpravy.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
Ředitel státní agentury CzechTourism František Reismüller rezignoval, ve funkci skončí ke konci srpna. Rozhodl se tak mimo jiné kvůli přesvědčení, že cestovní ruch je v České republice nedoceněný.
Číst více
Těžební společnost Anglo American jedná o prodeji svého většinového podílu v producentovi diamantů 💎 De Beers, a to zhruba za jednu miliardu dolarů (21,3 miliardy korun). To je jen zlomek hodnoty, kterou měl podnik v minulosti. S odvoláním na informované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Číst více
Staronovým členem Rady České televize bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, který v radě působil do letošního března. Senát ho dnes vybral už v prvním kole tajných voleb. Dal mu přednost před dalšími čtyřmi kandidáty, k nimž patřil například bývalý ministr kultury Daniel Herman.
Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou dnes schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů. V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.
Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště. Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do 15 let věku místo do sedmi let. Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou dnes schválil Senát. Předlohu dostane k podpisu prezident Petr Pavel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal pokutou 450 tisíc korun Pražskou developerskou společnost 🏗, která je příspěvkovou organizací hlavního města. Důvodem bylo uzavírání smluv na právní služby v letech 2020 až 2024 bez tendru. Rozhodnutí úřadu potvrdil i jeho předseda Petr Mlsna, který zamítl podaný rozklad Pražské developerské. Rozhodnutí je tak pravomocné a společnost musí pokutu zaplatit.
Německý výrobce luxusních vozů BMW plánuje do konce roku 2027 zrušit v Německu 8000 pracovních míst. Snižování počtu zaměstnanců se má uskutečnit formou programu dobrovolného odchodu. S odvoláním na zdroje ze společnosti to uvedla agentura AFP. Podle zdrojů od října obdrželo asi 40 tisíc z více než 84 tisíc stálých zaměstnanců v Německu nabídku na dobrovolný odchod. Po celém světě má BMW zhruba 154 tisíc zaměstnanců.
Od 1. srpna se sloučí agentury CzechTrade a CzechInvest do nové agentury CzechBusiness. Nová agentura nabídne podnikatelům služby obou dosavadních subjektů na jednom místě, sloučení také přinese státu úspory, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). K podobnému spojování agentur pro podporu podnikání podle něj přistupují i další evropské země, zmínil Finsko či Švédsko.
Počet zaměstnanců německého chemického koncernu BASF v hlavním sídle na západě Německa poprvé od roku 1954 klesl pod 30 tisíc. Podle agentury DPA to dnes řekl šéf tohoto největšího chemického podniku na světě Markus Kamieth. Od začátku roku 2024 zaniklo v koncernu po celém světě 7000 pracovních míst.
