Zažité představy a stereotypy o seniorech přestávají platit. Demografie české společnosti se mění a s ní i charakteristika seniorů. Mnohem více jich je, a hlavně bude, ještě v sedmdesátce velmi aktivních a uvažováním mladší než kdejací padesátníci. Díky medicíně a zdravějšímu životnímu stylu i prostředí drží lidem zdraví stále déle.
Česko stárne, což není žádná převratná novinka. Už léta se na základě vývoje demografických dat přece ví, jak rychle u nás poroste počet seniorů, kteří budou potřebovat trvalou péči, protože už ji sami nebudou zvládat. Řešení této tristní situace v Česku není zatím ale ani na dohled.
Vláda schválila návrh zákona s reformou penzí, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ně se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Návrh změn důchodů je hotový, ve čtvrtek jde do mezirezortního připomínkového řízení, řekl ve středu novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela by mohla obsahovat další posouvání důchodového věku nad 65 let podle doby dožití, stanovení minimální penze a další reformní úpravy.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
