Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení důchodové reformy, jež kromě jiného postupně zvyšuje věk pro odchod do důchodu. ANO mělo výhrady k obsahu zákona i k proceduře schvalování reformy. Podle ÚS projednávání zákona dostatečně vyvažovalo práva většiny a menšiny. Většina musí mít právo vládnout a menšina vyjádřit svůj názor, což bylo naplněno, řekl soudce zpravodaj Jiří Přibáň. Růst věkové hranice odchodu do důchodu soud nepovažuje za extrémní. Nikdo ze soudců neuplatnil odlišné stanovisko.
Číně docházejí peníze v důchodovém fondu. Poprvé od 50. let 20. století tak bude „postupně zvyšovat“ věk odchodu do penze. Zákonodárci schválili návrhy na zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu z 50 na 55 let pro ženy dělnických profesí a z 55 na 58 let pro ženy z nedělnických profesí, tzv. bílé límečky. Muži se dočkají zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu bez rozdílu profesí z 60 na 63 let. Současný věk odchodu do důchodu v Číně patří k nejnižším na světě, informuje BBC.
Důchodový věk v Česku by se měl zvedat pomaleji, než původně počítala důchodová reforma. Posouval by se o měsíc ročně místo navrhovaných až dvou měsíců. Koalice se na změně dohodla. Návrh její poslanci příští týden doplní ve Sněmovně do projednávané reformní důchodové novely, uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Na článek „Chudí důchodci? Ale kdeže. Teď jsou nejbohatší, další generace už budou muset investovat samy“ ze 13. srpna vzbudil vlnu reakcí čtenářů. Jeden z názorů jsme se rozhodli uveřejnit.
Česko stárne, což není žádná převratná novinka. Už léta se na základě vývoje demografických dat přece ví, jak rychle u nás poroste počet seniorů, kteří budou potřebovat trvalou péči, protože už ji sami nebudou zvládat. Řešení této tristní situace v Česku není zatím ale ani na dohled.
Vláda schválila návrh zákona s reformou penzí, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ně se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Návrh změn důchodů je hotový, ve čtvrtek jde do mezirezortního připomínkového řízení, řekl ve středu novinářům ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Novela by mohla obsahovat další posouvání důchodového věku nad 65 let podle doby dožití, stanovení minimální penze a další reformní úpravy.
Ve věku 65 let by se podle nyní diskutovaného záměru Fialovy vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději právě v 65 letech. Ovšem třeba muž, jemuž je nyní 37 let, má jít podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech, a nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let. Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky, ze 65 na 68 let, bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Plyne z vládních výpočtů.
Fialův kabinet má po prezidentské volbě jedinečnou šanci prosadit navýšení věku odchodu do důchodu. To se děje i v řadě jiných zemích EU. Česko by tak nebylo výjimkou. A penzijnímu systému by zvýšení věkové hranice významně pomohlo.
Za nevlasteneckou dnes označil americký prezident 👴 Donald Trump rezoluci, kterou ve středu schválila Sněmovna reprezentantů s cílem přimět ho zastavit válku USA s Íránem, dokud ji neschválí Kongres. Trump také kritizoval čtyři republikány za to, že se v hlasování připojili k demokratům v jeho neprospěch. Rezoluce o válečných pravomocech, o níž bude nyní hlasovat Senát, je zatím spíše symbolická.
Dagmar Havlová ❌ odstupuje od dohody o spolupráci na projektu Knihovny Václava Havla. Následuje tak dosavadní sponzory projektu, miliardáře Zdeňka Bakalu a Karla Komárka. Havlová tak reaguje na situaci, kdy správní rada postavila ředitele knihovny Tomáše Sedláčka na takzvané překážky v práci, čímž mu znemožnila činnost.
Česká republika nadále ❌ odmítá princip solidarity v migračním a azylovém paktu, který vstoupí v platnost 12. června. České informační systémy ale budou připravené na zavedení opatření, která mají zvýšit bezpečnost občanů a kontrolu na hranicích. Po jednání v Lucemburku to uvedl český ministr vnitra Lubomír Metnar.
Odbory na úřadu vlády ☝️ vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva.
Britský premiér 👨 Keir Starmer uvedl, že se miliardář Elon Musk snaží vyvolat rozkol po vraždě 18letého studenta, píše agentura AFP. Případ z prosince loňského roku v posledních dnech otřásá Británií poté, co byl zveřejněn videozáznam policejního zásahu. Policie pobodaného mladíka spoutala, když krvácel a dusil se, protože ho jeho vrah sikhského původu obvinil z rasistického útoku.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala ❌ beze změny limity pro poskytování hypoték. Nadále bude platit pouze omezení výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavené nemovitosti (LTV) na úrovni 80 procent s výjimkou pro mladší žadatele. Limity celkového dluhu žadatele vůči jeho ročnímu příjmu (DTI) a výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu žadatele o hypotéku (DSTI) zůstávají deaktivované.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) zvýšila sazbu proticyklické kapitálové rezervy o čtvrt procentního bodu na 1️⃣,5️⃣ procenta. V nové výši se sazba bude uplatňovat na banky od července 2027. Důvodem pro zvýšení rezervy je silná úvěrová aktivita, která zvyšuje objem rizik v bilancích bank. Na současné úrovni byla sazba od července 2024.
Americký výrobce čipů Broadcom ve druhém čtvrtletí svého finančního roku 📈 zvýšil tržby meziročně o 48 procent na 22,19 miliardy dolarů (461,6 miliardy korun). Firma to uvedla ve středeční tiskové zprávě. Výsledek ale nesplnil očekávání trhu, který podle agentury Reuters v průměru čekal tržby 22,27 miliardy dolarů.
Šéf Hizballáhu Naím Kásim ❌ odmítl středeční dohodu o prodloužení příměří mezi Izraelem a Libanonem, označil ji za kapitulaci, uvedly agentury. Útoky Hizballáhu na sever Izraele budou podle něj pokračovat, pokud izraelští vojáci neodejdou z jihu Libanonu a nepřestanou útočit na libanonské území.
Evropa stojí pevně po boku Arménie, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise 👩 Ursula von der Leyenová po telefonickém hovoru s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. V souvislosti s ruskými omezeními dovozu arménských produktů připravuje EU balíček okamžité ekonomické podpory v hodnotě 50 milionů eur (1,2 miliardy korun).
