Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Rok 2024 bude ve znamení řady daňových změn, které přináší vládní konsolidační balíček a na něj navazující legislativní změny. Mění se sazby daní z příjmů pro právnické osoby, mizí daňové výhody pro rodiny a zaměstnance, zjednodušuje se DPH, které se dotkne prakticky každého, a narovnává se mimo jiné i systém zaměstnaneckých benefitů a upravují se daňová pravidla kolem pracovníků na dohody a u OSVČ. Ve spolupráci s daňovými experty společnosti Moore Acounting CZ a BDO zde přinášíme stručný přehled nejzásadnějších změn, které nás čekají v roce 2024.
Rok 2024 bude nejen ve znamení změn, které mají za cíl snižovat deficit veřejných financí, které přináší konsolidační balíček vlády Petra Fialy. Čeká nás i řada dalších významných legislativních změn jakou jsou například změny dotýkající se zákona o dani z přidané hodnoty. Ve spolupráci s daňovými experty z poradenských společností BDO a Moore Czech Republic tentokrát přinášíme přehled nejdůležitějších změn, které se v roce 2024 dotknou prakticky všech obyvatel. Budou se týkat spotřební daně u zbytných věcí, ale i DPH u zboží a služeb pro osobní potřebu, kterou platíme všichni.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Toto "maskované" zvýšení daně občanům je v rozporu se sliby vládních stran.
Petr Kellner mladší v polovině září ❌ skončil v dozorčí radě rodinné nadace The Kellner Family Foundation, ve které byl od tragické smrti svého otce a zakladatele skupiny PPF Petra Kellnera v roce 2021. Odchod Kellnera mladšího z nadace souvisí s vyplacením jeho desetiprocentního podílu v PPF, napsal dnes server Seznam Zprávy s odkazem na Tomáše Permana, mluvčího holdingu Amalar, který je většinovým vlastníkem PPF.
Turecké ropné rafinerie začaly 📉 omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Japonská společnost Mazda Motor je prvním zahraničním výrobcem aut, který ❌ ztratil právo na odkup svého podílu v ruském společném podniku. Firma Sollers, což je bývalý ruský partner Mazdy, dnes agentuře Reuters sdělila, že Mazda nevyužila svého práva na odkup svého 50procentního podílu ve společném podniku v Rusku. O právo na odkup tak přišla.
Sněmovna ✅ zahájila odpoledne svou ustavující schůzi v desátém funkčním období. Poslanci se na ní poprvé sešli ve složení podle výsledků říjnových voleb, které se uskutečnily před měsícem. Mají mimo jiné vybrat nové vedení dolní parlamentní komory. K jejich prvním krokům ale bude patřit složení ústavou předepsaného poslaneckého slibu.
Schodek státního rozpočtu na konci října dosáhl 183,1 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 153,9 miliardy korun. Říjnový deficit je 📉 nejnižší za posledních šest let, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový schodek za prvních deset měsíců 200,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí k meziročnímu zlepšení přispěla konsolidační opatření, díky kterým příjmy rostou rychleji než výdaje.
Lotyšská tajná služba ve spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou zadržela lotyšského občana, který je ☝ podezřelý, že v této pobaltské zemi pro ruskou vojenskou rozvědku GRU shromažďoval informace o lotyšské obraně a o spojeneckých silách ze Severoatlantické aliance. Informovaly o tom lotyšské úřady. Totožnost podezřelého, kterého obvinily ze špionáže, nezveřejnily.
