Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Rok 2024 bude ve znamení řady daňových změn, které přináší vládní konsolidační balíček a na něj navazující legislativní změny. Mění se sazby daní z příjmů pro právnické osoby, mizí daňové výhody pro rodiny a zaměstnance, zjednodušuje se DPH, které se dotkne prakticky každého, a narovnává se mimo jiné i systém zaměstnaneckých benefitů a upravují se daňová pravidla kolem pracovníků na dohody a u OSVČ. Ve spolupráci s daňovými experty společnosti Moore Acounting CZ a BDO zde přinášíme stručný přehled nejzásadnějších změn, které nás čekají v roce 2024.
Rok 2024 bude nejen ve znamení změn, které mají za cíl snižovat deficit veřejných financí, které přináší konsolidační balíček vlády Petra Fialy. Čeká nás i řada dalších významných legislativních změn jakou jsou například změny dotýkající se zákona o dani z přidané hodnoty. Ve spolupráci s daňovými experty z poradenských společností BDO a Moore Czech Republic tentokrát přinášíme přehled nejdůležitějších změn, které se v roce 2024 dotknou prakticky všech obyvatel. Budou se týkat spotřební daně u zbytných věcí, ale i DPH u zboží a služeb pro osobní potřebu, kterou platíme všichni.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Toto "maskované" zvýšení daně občanům je v rozporu se sliby vládních stran.
O územních otázkách by měl rozhodnout ukrajinský lid, buď ve volbách, nebo v referendu, uvedl dnes ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj před novináři o možných územních ústupcích. Ty žádá Rusko a podmiňuje tím ukončení bezmála čtyřleté války proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes během telefonického rozhovoru 👍 ujistil podle agentury Reuters hlavu venezuelského státu Nicoláse Madura o podpoře Moskvy. Maduro je pod tlakem Spojených států, které v oblasti zvýšily vojenskou přítomnost.
Pražská burza nepatrně oslabila a sestoupila ze svého historického maxima, na které vystoupila ve středu. Index PX 📉 klesl o 0,08 procenta na 2561,95 bodu. Ztrácely akcie Komerční banky či Kofoly, většina titulů ale rostla, vyplývá z informací na burzovním webu. Koruna dnes zpevnila k euru i dolaru.
Designovaný český premiér 👴 Andrej Babiš oznámil, že dodrží tradici a jeho první zahraniční cesta bude směřovat 8. ledna na Slovensko. Dnes byl v Bruselu pouze na pracovní návštěvě, řekl českým novinářům po svých jednáních. Na Slovensku se podle svých slov setká s prezidentem, premiérem a možná i dalšími slovenskými politiky.
Evropská komise zvažuje, že o pět let odloží účinnost zákazu spalovacích motorů u 🚗 hybridních vozů. Důvodem je silný tlak od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu. Evropská komise by měla změny pravidel, která mají automobilový průmysl odklonit od fosilních paliv, zveřejnit příští týden, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Střet zájmů 👴 Andreje Babiše (ANO) v době jeho prvního premiérského působení znemožňoval firmám z koncernu Agrofert nejenom přijímat dotace, ale také ucházet se o zakázky malého rozsahu z veřejných zdrojů. Plyne to z rozsudku Nejvyššího správního soudu.
