Odchod Elona Muska z prezidentské administrativy je symbolickou tečkou za pokusy šetření. Trumpova daňová politika sice na první pohled může vypadat lákavě, ale ve skutečnosti představuje nebezpečí pro už tak dost zadluženou ekonomiku, a stejně tak pro nejchudší Američany, kteří spoléhají na už nyní nedostatečné veřejné programy.
Rok 2024 bude ve znamení řady daňových změn, které přináší vládní konsolidační balíček a na něj navazující legislativní změny. Mění se sazby daní z příjmů pro právnické osoby, mizí daňové výhody pro rodiny a zaměstnance, zjednodušuje se DPH, které se dotkne prakticky každého, a narovnává se mimo jiné i systém zaměstnaneckých benefitů a upravují se daňová pravidla kolem pracovníků na dohody a u OSVČ. Ve spolupráci s daňovými experty společnosti Moore Acounting CZ a BDO zde přinášíme stručný přehled nejzásadnějších změn, které nás čekají v roce 2024.
Rok 2024 bude nejen ve znamení změn, které mají za cíl snižovat deficit veřejných financí, které přináší konsolidační balíček vlády Petra Fialy. Čeká nás i řada dalších významných legislativních změn jakou jsou například změny dotýkající se zákona o dani z přidané hodnoty. Ve spolupráci s daňovými experty z poradenských společností BDO a Moore Czech Republic tentokrát přinášíme přehled nejdůležitějších změn, které se v roce 2024 dotknou prakticky všech obyvatel. Budou se týkat spotřební daně u zbytných věcí, ale i DPH u zboží a služeb pro osobní potřebu, kterou platíme všichni.
Podpora penzijního spoření má nové parametry. Na svém středečním zasedání je schválila vláda premiéra Petra Fialy. Pokud novela projde úspěšně celým legislativním procesem, změny by měly začít platit od 1. ledna 2024. Novela přináší například změnu výše státního příspěvku, mění minimální délku povinného spoření z pěti na deset let a zavádí nový produkt, takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP), který umožní lidem další varianty zhodnocování uspořených peněz.
Chystané změny DPH zdraží vodu a léky a zvýší zisky obchodním řetězcům. Toto "maskované" zvýšení daně občanům je v rozporu se sliby vládních stran.
S údery na Írán nesouhlasí 43 procent Američanů, 27 procent jim vyjádřilo v průzkumu agentury Ipsos podporu, píše Reuters. Skoro 30 procent nehodnotí.
Číst víceIzraelská armáda v důsledku pokračující války s Íránem mobilizovala 100 tisíc 🪖🪖🪖záložních vojáků. Podle serveru Times of Israel (ToI) tito vojáci posílí 50 tisíc příslušníků aktivních záloh, kteří už jsou nyní ve službě.
