Šéfovi německých křesťanských demokratů Friedrichu Merzovi se nejspíše splní to, co si předsevzal – vládnout v čele dvoučlenné koalice. Kolem třiceti procent hlasů však skončilo na kontech populistických stran, které se těší až šokující podpoře mladých voličů.
Německo míří do hluboké hospodářské krize a nová vláda musí přijmout drastická opatření, aby zabránila zhoršení životní úrovně lidí a tím i nástupu extremistů k moci po volbách v roce 2029. V rozhovoru s novináři to v Berlíně řekla německá ekonomka a členka poradního orgánu německé vlády Veronika Grimmová. Podle předsedy Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Marcela Fratzschera sice není Německo nemocným členem Evropy, jak se někdy říká, bez zásadních reforem po nedělních volbách se ale ani podle něj země neobejde.
Unavený a nevýrazný kancléř Olaf Scholz se v německých volbách střetne s rozhodným Friedrichem Merzem. Možná až moc rozhodným. Šéf křesťanských demokratů nabízí „nemerkelovský“ přístup, který může být novým impulsem pro Německo, ale také může klidně působit jako rozdělující element, a to i daleko za hranicemi Německa.
Realizace většiny volebních programů nejsilnějších německých politických stran by vedla k růstu veřejného zadlužení, což by mohlo mít širší dopady na německou ekonomiku a její konkurenceschopnost. Vyplývá to ze studie mnichovského ekonomického institutu Ifo, která analyzuje dopady předvolebních slibů německých politických stran na hospodářství. Největší negativní dopad na hospodaření státu by mělo uskutečnění slibů levicově populistického Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), a to až 199 miliard eur (4,99 bilionu korun) ročně.
Přes 200 tisíc lidí v sobotu přišlo v Mnichově na demonstraci proti spolupráci demokratických politiků s Alternativou pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Kandidát konzervativní unie CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz vyloučil jakoukoli povolební spolupráci se stranou Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Řekl to v projevu na předvolebním sjezdu své Křesťanskodemokratické unie (CDU). Také podle bavorského premiéra a předsedy sesterské CSU Markuse Södera je jakákoli spolupráce s AfD vyloučená.
V Berlíně demonstrovalo proti spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD) 160 tisíc lidí. Pořadatelé podle agentury DPA odhad policie považují za nepřesný, sami hovoří až o čtvrt milionu protestujících. Další desítky lidí demonstrovaly v několika německých městech. Německem od středy otřásají rozsáhlé protesty proti tomu, že se konzervativní unie CDU/CSU možného příštího kancléře Friedricha Merze při hlasování ve Spolkovém sněmu o protiimigrační rezoluci spolehla na hlasy AfD. O tuto stranu se kvůli jejím krajně pravicovým aktivitám zajímají tajné služby.
Desítky tisíc lidí v Německu protestovaly proti politické pravici. Demonstranti provolávali hesla především proti Alternativě pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Kritiku si ale vysloužil i kandidát na kancléře za konzervativní unii CDU/CSU Friedrich Merz, který tento týden avizoval výrazné zpřísnění migrační a azylové politiky v případě, že usedne v čele německé vlády. Volby se v Německu uskuteční za čtyři týdny.
Alternativa pro Německo (AfD) si v saské Riese zvolila svou kandidátkou na kancléřku spolupředsedkyni strany Alice Weidelovou. Předvolební sjezd začal s dvouhodinovým zpožděním, protože příjezdové cesty k místu konání zablokovali odpůrci strany označované za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Ve městě jsou tisíce demonstrantů, podle policie je jich kolem 10 tisíc. Parlamentní strana Levice uvedla, že jejího poslance v saském zemském sněmu zbila dnes policie v Riese do bezvědomí.
Nejvyšší státní zastupitelství v Mnichově požádalo Evropský parlament, aby zbavil imunity europoslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně kvůli podezření z korupce a praní špinavých peněz, uvedla agentura DPA.
Opoziční hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) bude v Evropském parlamentu (EP) ve frakci Evropa suverénních národů spolu s Alternativou pro Německo (AfD), uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Uskupení by mělo o svém vzniku informovat ve středu. Za AfD v něm nebude její volební lídr Maximilian Krah, jehož výroky SPD před volbami do EP kritizovala, doplnil Okamura.
