Propady akciových trhů v posledních dnech jsou něco, na co rozhodně nejsou investoři zvyklí. Obzvláště ti, kteří do trhu vstoupili v loňském roce, kdy až na pár výjimek nedošlo k výraznějším propadům. Rok 2024 je již minulostí stejně jako zisky akciového indexu S&P 500, které v loňském roce nabyl. Co dělat z pohledu retailového investora v dnešním turbulentním období?
Začíná nový měsíc a s ním přichází na trhy i další spouštěč poklesů. Prosincová data z amerického trhu práce na začátku ledna poukázala na tamní silnější ekonomiku. Minulý týden pak trh zacenil obavu o ztrátu pozice USA na špici AI technologie. Třetí v pořadí pak byla poměrně očekávaná rána pro akciové trhy. Nově zvolený americký prezident Donald Trump začíná naplňovat své předvolební sliby. I když trhy na zvolení Trumpa reagovaly pozitivně, zřejmě v té době pracovaly se scénářem, že ne každý slib musí být nutně splněn. Řeč je o clech. Kam tato opatření zavedou americké akciové indexy S&P 500 a NASDAQ Composite?
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.