Nic nesmí přijít nazmar. To je jeden z leitmotivů udržitelné transformace. Jak se daří omezovat plýtvání potravinami, kterých se ročně v Evropské unii vyhodí tolik, že by uživily Itálii? Co hrozí tuzemské transformaci energetiky ze strany spekulantů? Proč je velkým omylem nálepkovat vydávání zpráv o udržitelnosti jen jako zbytečnou byrokracii vnucenou Bruselem? Přinášíme vám výběr zajímavostí z dalších šesti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Od loňska platí evropská směrnice CSRD, která firmám ukládá povinnost reportovat nefinanční aktivity v oblasti udržitelnosti. Zatím se vztahuje jen na největší korporace, v dalších letech pak přímo zasáhne i malé a střední podniky. „Je ale třeba zmínit, že velké firmy včetně bank spadnou do povinného reportování už velmi brzy, takže i malé a střední podniky tím budou ovlivněny mnohem dříve, než si dnes myslí. Kromě bank to po nich budou požadovat třeba i odběratelé, nebo dokonce zákazníci,“ vysvětluje David Mejsnar, ředitel pro udržitelnost v poradenské a technologické společnosti Deloitte.
Platforma Green0meter ze skupiny ČSOB, která pomáhá firmám se snižováním jejich environmentálního dopadu, spustila unikátní digitální rozcestník Green0meter Marketplace. Díky němu mohou firmy jednoduše odhadnout svoji uhlíkovou stopu, zjistit, jaké povinnosti z oblasti ESG reportingu se jich týkají a získat odborné poradenství. Cílem je usnadnit podnikům přechod na udržitelné fungování a pomoci s plněním všech souvisejících pravidel a reportů.
Evropský výrobce letadel 🛬🛬🛬 Airbus nařídil bezodkladnou úpravu softwaru u výrazného množství letadel řady A320. Podle zdrojů agentury Reuters by se svolání mohlo týkat přibližně 6000 letadel, což představuje přibližně třetinu světové flotily tohoto výrobce. Úpravy je nutné provést ještě před příštím vzletem. Dopravci Wizz Air a Air India už avizovali, že se opatření může dotknout některých jejich letů.
Americké akcie při dnešní zkrácené seanci po Dni díkůvzdání posílily. Náladu na akciových trzích zlepšila rostoucí očekávání, že americká centrální banka v prosinci přikročí k dalšímu snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
