Překvapivý výsledek nedělních voleb ve Francii vyvolal ve světě úlevu, ale riskantní hra prezidenta Emmanuela Macrona oslabila jeho i Evropu, píše v komentáři pro deník The Guardian britský historik Timothy Garton Ash.
Nejvíc mandátů získala v předčasných parlamentních volbách ve Francii levicová Nová lidová fronta, která může počítat s nejméně 178 mandáty. Následuje aliance Spolu, která podporuje prezidenta Emmanuela Macrona, s nejméně 150 mandáty. Krajně pravicové Národní sdružení bude mít nejméně 125 poslanců. Nikdo nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců.
Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii dnes nečekaně vyhrál levicový blok Nová lidová fronta. Podle prvních povolebních odhadů by měl získat 175 až 205 křesel. Na druhém místě je centristický vládní tábor prezidenta Emmanuela Macrona Spolu. Favorizované krajně pravicové Národní sdružení (RN) skončilo třetí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se naposledy ukázal na veřejnosti v neděli, když s vzezřením rockové hvězdy odevzdal svůj hlas v prvním kole parlamentních voleb. Od té doby po něm není v době vrcholící předvolební krize jeho strany vidu ani slechu. Čelí skutečnosti, že jej jeho spolustraníci v kampani nechtějí kvůli prezidentově nepopularitě, píše web Politico.
Francouzská vláda se před druhým kolem parlamentních voleb pokouší o administrativní převrat. Ve vysílání stanice France Inter to prohlásila Marine Le Penová, jedna z hlavních osobností krajně pravicové strany Národní sdružení (RN).
Krajně pravicová strana Národní sdružení (RN) Marine Le Penové získala v prvním kole parlamentních voleb ve Francii přibližně 34 procent hlasů, uvádějí povolební průzkumy. Prezident Emmanuel Macron po uzavření volebních místností vyzval voliče, aby ve druhém kole hlasovali proti krajní pravici, informují francouzská média.
Inflace ve světě i v Česku zpomaluje. To je dobrá zpráva pro akcie a rizikovější aktiva typu kryptoměn. Stoupají totiž šance, že centrální banky výrazně sníží své úrokové sazby. Náladu však investorům může pokazit dění ve Francie, kde se trhy otřásají kvůli blížícím se předčasným volbám do tamního parlamentu.
Slavný fotbalista Mbappé varuje před extrémy, exprezident Sarkozy obviňuje Macrona, že uvrhává rozvrácenou zemi do chaosu, a finanční trhy odepisují procenta. Ve Francii se naplno rozjela kampaň před volbami, které mohou přinést velké změny.
Francii hrozí dluhová krize, pokud v blížících se parlamentních volbách zvítězí partaj Marine Le Penové. Varuje ministr financí Bruno Le Marie. Jeho výrok je sice politicky motivovaný a má vystrašit francouzské voliče, zároveň je však logicky doznáním, že Emmanuel Macron a jeho kabinet, do nějž Le Marie patří, nedokázali dluh druhé největší ekonomiky eurozóny ani po letech vládnutí dostat na udržitelnější dráhu vývoje. Pokud by se tak stalo, ani Le Penová by nemohla veřejné finance rozhodit natolik, že nastane dluhová krize – a ani by o tom nemohlo být soudné řeči, byť v předvolebním zápolení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron nerezignuje na svou funkci, ať už bude výsledek předčasných parlamentních voleb jakýkoliv. Řekl to v rozhovoru s magazínem Le Figaro.
Z Francie v pondělí odtekly miliardy. Investoři v nervozitě vyprodávali francouzské akcie i dluhopisy, proti dolaru spadlo euro. Nejistota se může protáhnout na celý měsíc.
Rusko předalo Spojeným státům 📜 návrhy na odstranění překážek na cestě k plnému narovnání vzájemných vztahů, uvedlo dnes podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí v odpovědi na dotazy novinářů. Jasně zároveň odmítlo možné nasazení západních vojáků na Ukrajině; považovalo by to za intervenci.
Indický premiér Naréndra Módí souhlasil, že jeho země ❌ přestane odebírat ruskou ropu, což pomůže k ukončení války na Ukrajině. Po telefonátu s indickým lídrem to dnes uvedl americký prezident Donald Trump. Spojené státy podle něho s okamžitou platností sníží cla na dovoz z Indie z 25 na 18 procent.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,47 procenta na 2776,32 bodu. Dařilo se především energetické společnosti ČEZ, pojišťovně VIG či Komerční bance, naopak Erste Bank oslabila. Z menších emisí ztratila přes procento tabáková firma Philip Morris, níže dnes obchodování zakončily i akcie zbrojařské společnosti Colt CZ či plzeňských strojíren Doosan Škoda Power.
Do Egypta se z Pásma Gazy ✅ dostali první palestinští pacienti, kteří využili obnoveného provozu na hraničním přechodu Rafah. Uvedly to agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Přepravu zboží Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil.
Jihokorejská automobilka Hyundai Motor ❌ nevyužila opci na odkup své bývalé továrny v Rusku. S odkazem na sdělení firmy to dnes uvedla agentura Reuters. Platnost opce na odkup závodu vypršela minulý měsíc.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ❌ nechce eskalovat spor s Hradem, dohodla se na tom na dnešním zasedání. Po jednání kabinetu to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k roztržce předsedy Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. O tom, kdo bude Česko zastupovat na letním summitu NATO, dnes lídři nejednali, doplnil.
Předseda vlády 👴 Andrej Babiš (ANO) se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Vláda ✅ podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila i s novelou s odložením navýšení životního minima. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to bez dalších podrobností řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
Největší česká mlékárna Madeta v roce 2024 zvýšila meziročně zisk po zdanění více než 📈 trojnásobně na 241,3 milionu korun. Tržby vzrostly zhruba o 700 milionů korun na 7,55 miliardy korun. Přibližně 90 procent z toho tvoří mlékárenská výroba. Vyplývá to z výroční zprávy zveřejněné ve Sbírce listin. Firma v roce 2024 zaměstnávala 1317 lidí, o deset méně než o rok dříve.
Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 3️⃣2️⃣,4️⃣ miliardy korun. Výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo dnes ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy korun.