Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
MMF se dostává „do křížku“ s ČNB. Hazarduje s osudem české ekonomiky
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém zveřejněném pravidelném hodnocení české ekonomiky vyhlíží pro letošek propad její ekonomické výkonnosti reálně o 0,5 procenta. Pro srovnání Česká národní banka (ČNB) pro rok 2023 prognózuje pokles tuzemské ekonomiky o 0,7 procenta, zatímco ministerstvo financí počítá se snížením jejího výkonu pouze o 0,2 procenta. Zhruba „mezi“ je také odhad inflace v podání MMF, který pro letošek Česku prognózuje průměrný celoroční růst hladiny spotřebitelských cen v ČR o 9,3 procenta, zatímco ČNB o 9,1 procenta a ministerstvo financí o 9,5 procenta.
Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů amerického Kongresu, se shodují se zástupci Demokratické strany na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný.
Lednové prognózy letošního výkonu české ekonomiky hovoří poměrně jasně: letos skončí v recesi. Americká banka Morgan Stanley jí předpovídá pokles o 0,9 procenta, italská banka UniCredit o 0,6 procenta a třeba švýcarská Credit Suisse nebo americká Citi o 0,7 procenta.
Koruna prolamuje hranici 23,90 za euro, a to poprvé od listopadu 2008. Do konce června ale oslabí. „Teď je vhodná doba na nákup deviz,“ radí ekonom Lukáš Kovanda.
Zavedení jednotné snížené sazby DPH, které zvažuje Fialova vláda, by podle dnešního stanoviska Asociace malých a středních podniků a živnostníků vedlo k zavírání restaurací a hospod, zejména pak na vesnicích a v malých městech. Takový závěr je však poněkud „přestřelený“. S úmyslem zavést jednotnou sníženou sazbu DPH jsou spjata určitá rizika a problémy, toto ale mezi ně nepatří.
Petr Pavel během včerejška podle tuzemských sázkových kanceláří mírně oslabil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Ty však nadále zůstávají velmi vysoké a Pavel představuje jasného favorita. Jeho rival Andrej Babiš si po včerejšku mírně polepšil.
Generál Pavel má po sobotních volbách podle sázkových kanceláři rekordní, skoro 90procentní pravděpodobnost, že se stane prezidentem. Ekonomiku ale moc neovlivní.
Ať už vzejde z probíhajících prezidentských voleb jako nová hlava státu kdokoli, na tuzemskou ekonomiku to prakticky nebude mít žádný dopad. Bezprostředně, ale ani střednědobě. Nový prezident či prezidentka může mít výraznější vliv teprve dlouhodobě, tedy zhruba v horizontu deseti let, ale to pouze v tom případě, že svůj mandát v dalších prezidentských volbách obhájí a bude tedy vládnout až do roku 2033.
V Německu nyní poprvé od roku 2009 ceny rezidenčních nemovitostí klesají. Ve Švédsku dochází ke splasknutí pandemické realitní bubliny, neboť předlužené domácnosti jsou lapeny v pasti náhle zvýšených úroků. míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Petr Pavel po včerejší televizní „superdebatě“ na nejsledovanější tuzemské komerční televizi Nova podle tuzemských sázkových kanceláří upevnil své šance na celkové vítězství v prezidentské volbě. Naopak Andrej Babiš a zejména Danuše Nerudová si dnes – v den otevření volebních místností v ČR – pohoršili. Lidé mohou volit novou hlavu státu do zítřka.
Pohonné hmoty v Česku nyní zlevňují, ale jde zřejmě jen o „klid před bouří“. Profesionální obchodníci s ropou se totiž shodují, že trh podceňuje dopad post-covidového otevření zejména čínské ekonomiky do světových cen strategické suroviny, a tedy také do cen pohonných hmot v zemích typu Česka. Navíc Rusko stále chystá svoji odpověď na embargo a zastropování cen jeho ropy a ropných produktů v podání Západu. Pokud by odpovědělo citelným omezením produkce ropy, její cena na světových trzích může jít výrazně nahoru. Což by opět zdražilo pohonné hmoty i v Česku.
Maloobchodní tržby loni v listopadu klesly reálně meziročně o 8,7 procenta. Propad tak předčil drtivou většinu expertních odhadů. Český statistický úřad navíc revidoval údaj k maloobchodním tržbám za měsíc říjen 2022. Podle revidovaných dat klesly v desátém loňském měsíci tržby maloobchodu o 9,9 procenta. To je nejvíce minimálně v celém tomto tisíciletí, dokonce více než kdykoli během pandemie, kdy přitom byla podstatná část kamenných obchodů zavřená. Ještě nikdy v historii zveřejněné časové řady se nestalo, že by se maloobchodní tržby dva měsíce po sobě propadly tak mohutně jako v říjnu a listopadu 2022.
Rusko bude letos kvůli embargu EU a zastropování cen ropy a ropných produktů přicházet v přepočtu o zhruba 200 miliard korun měsíčně. Vyplývá to z výpočtu finského Střediska výzkumu energií a čistého ovzduší.
Prosincová inflace, meziročně 15,8 procenta, zaostala za drtivou většinou expertních odhadů. Pozadu zůstal také meziměsíční údaj. Mezi listopadem a prosincem totiž ceny stagnovaly, což také prakticky nikdo nečekal. Jedná se tedy celkově o příznivý výsledek, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.
Intenzita dopravy na českých dálnicích 🚘🚘🚘se za posledních pět let zvýšila o 12 procent, denně po nich projede v průměru 34.400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu.
