Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle.
Jak pravděpodobné jsou další pády a otřesy bank v USA? Poměrně značně, ukazuje studie publikovaná americkým Národním úřadem ekonomického výzkumu. Pády bank by zřejmě vedly k růstu ceny bitcoinu a dalších kryptoměn, míní ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Evropská komise se dohodla s Německem na nové podobě regulace, podle níž mají být nová auta od roku 2035 takzvaně uhlíkově neutrální. Dnes dopoledne to na svém twitterovém účtu oznámil Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku.
Akcie největší německé banky Deustche Bank dnes prudce padají, zatím o více než dvanáct procent, přičemž ovšem se propad prohlubuje. Deutsche Bank je rovněž vůbec nejvýznamnější investiční bankou v EU, která jako jediná z unie patří do první ligy světového investičního bankovnictví, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Do poloviny března zrušilo v Česku živnost zhruba 146 tisíc podnikatelů. To je více než za poslední dva roky dohromady, vyplývá z údajů společnosti Dun & Bradstreet. Co je za tímto úbytkem, popisuje ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Osm miliard korun na transformaci České pošty? Může se to zdát hodně, ale ty peníze by se měly vrátit, míní ekonom Lukáš Kovanda. Nejde o házení peněz do „černé díry“, na rozdíl od dalšího provozování České pošty v jejím nynějším stavu, píše ve svém komentáři.
Čínský prezident Si Ťin-pching se při své právě skončené třídenní státní návštěvě Ruska snažil dávat světu zřetelně najevo, že je se svým hostitelem zajedno v celé řadě věcí. V tom pro Kreml opravdu důležitém byl však zdrženlivý. Nekývnul třeba na nabídku svého protějšku Vladimira Putina, aby Čína odebírala mnohem více plynu.
Loňský zisk energetické společnosti ČEZ překonal očekávání, která již sama o sobě pro něj vyznívala mimořádně příznivě. Akcie společnosti by tak měly při dnešním burzovním obchodování dostat silný růstový impuls a je možné, že pokoří svoji nejvyšší cenu za období od loňského léta.
Investoři se bojí, že poslední velkou švýcarskou banku UBS stáhnou ke dnu problémy nuceně a nouzově převzaté Credit Suisse. Akcie UBS dnes padají až o 14 procent. To je nejvíce od světové finanční krize roku 2009.
Cena zlata dnes překonala psychologickou úroveň 2000 dolarů za troyskou unci. Stalo se tak vůbec poprvé od loňského března, tedy od začátku ruské invaze na Ukrajinu, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Představitelé Spojených států se zapojili do jednání o nuceném sloučení svou největších švýcarských bank, kolabující Credit Suisse a jejího ústředního rivala, UBS. Dohoda o spojení svou obrů, globálně systémově relevantních bank, by měla ideálně padnout dnes, ještě před zítřejším otevřením burz. Poprvé od finanční krize roku 2008 by se tak spojily dvě globálně systémově relevantní banky. Pokud by k dohodě nedošlo, finanční trhy se celosvětově mohou opět otřást, neboť Credit Suisse by je mohutně stahovala dolů.
Spojení dvou největších švýcarských bank UBS a Credit Suisse by byla historická událost i pro světové finance. Rozhodnutí má padnout do dnešního večera.
V Americe padají banky. Ve Švýcarsku se otřásá jedna ze světově nejdůležitějších bank tak moc, že ji záchrannou půjčkou v přepočtu až za 1200 miliard korun musí na nohy stavět tamní centrální banka. Ale ani to asi nestačí. O tomto víkendu proto budou v režii i této centrální banky probíhat jednání o možné nouzovém převzetí Credit Suisse jejím arcirivalem, UBS. Spojily by se tak dvě suverénně největší švýcarské banky a dvě z devíti nejdůležitějších bank světa. Euroatlantické bankovnictví se po čase třese věru pořádně. Co se to děje? A hrozí něco podobného i v Česku? Je třeba se bát o úspory?
