Češi se vrací k ruskému plynu, píše agentura Bloomberg. Česko tak podle ní patří k několika zemím, které hatí celoevropskou snahu odstřihnout se od ruských dodávek energií. Taková snaha je skutečností uplynulých dvou let, po ruské invazi na Ukrajinu.
Od soboty v EU zůstanou již jen dvě země, které ve významnější míře potrubně odebírají ruský plyn, a to Slovensko a Maďarsko.
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině tam rozhodně svůj původ mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Hned 94 procent plynu má Česko v tomto měsíci z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. To tu už dlouho nebylo, plyne z dat Net4Gas. Jen 6 procent plynu je ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn, kde si ČR už od roku 2022 pronajímá kapacitu. Nyní ale tuto kapacitu prakticky nevyužívá.
Takřka všechen plyn, který Česko odebírá, je nyní z „ruského směru“, ponejvíce z Ruska. Ze západního směru, přes Německo, už Česko získává jen maximálně sedm procent plynu.
Běžný účet platební bilance České republiky skončil v září nečekaně v záporném pásmu, -8,7 miliardy korun. Negativní saldo nečekal žádný z analytiků oslovených agenturou Bloomberg. Ve střední hodnotě svých odhadů čekali tito experti přebytek, a to ve výši 10,9 miliardy korun. Skutečný výsledek je tak o takřka 20 miliard horší.
Češi se přepočítali a od příštího roku si připlatí za poloprázdné plynovody, regulované platby za plyn vzrostou dle úředního návrhu až o 15 procent. Původně přitom chtěli kasírovat za tranzit plynu na Slovensko a do Rakouska.
Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent. Dražší bylo zejména bydlení, z potravin zdražilo zejména máslo a čokoládové výrobky, naopak pohonné hmoty zlevnily. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Údaje na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali.
Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé v historii stojí přes 80 tisíc dolarů. Za růstem k novému rekordu jsou zejména naděje vkládané do Trumpovy administrativy.
Zkazky o „máselné krizi“ v Česku získávají oporu v číslech. Podle nejnovějších dat Eurostatu zdražuje máslo v Česku vůbec nejvýrazněji v celé EU. Letos v září jeho cena narůstala meziročně o 42,5 procenta, což bylo více než v kterékoli jiné zemi EU. Průměr za celou EU činil pouze 13,7 procenta meziročního cenového nárůstu.
Největší nahrávací společnost světa, Universal Music, v reakci na protižidovský pogrom zřejmě opustí burzu v Amsterdamu, kde k němu včera došlo. Své akcie by nově upsala v USA.
Vzhledem k výsledkům amerických voleb jsou krajně zarážející dvě věci. Jak moc tamní tradiční média ohýbala realitu a jak moc malý vliv už mají. Z jednoznačné věci udělala vyrovnané klání; ale fakticky je americká veřejnost z dosud nevídané většiny evidentně už nebrala vážně. To může mít svůj ekonomický dopad, například v propadu inzerce. Poražených v amerických volbách je ale pochopitelně více.
Změny důchodů v režii Fialovy vlády, včetně dnes schválených úprav, ušetří roku 2050 českým veřejným financím 300 miliard ročně v dnešních cenách. Fatálním problémem je, že na nich není shoda napříč politickým spektrem.
Počet zahraničních návštěvníků ČR stále zaostává za rekordním rokem 2019. Úbytek hostů z Ruska či Číny ostatní turisté dostatečně nevykompenzovali.
Deset nejbohatších lidí planety včera díky Trumpově vítězství zbohatlo historicky rekordně, v přepočtu dohromady o takřka 1500 miliard korun. Jediný, kdo z nich chudnul, Francouz Bernard Arnault, je současně jediným Evropanem v žebříčku, navíc vysoce závislý na odbytu v Číně. Příznačné.
Trumpova podpora u Američanů spadla na rekordní dno 📉. Má ji u 32 procent dotázaných, ukázal průzkum veřejného mínění. Jedním z důvodů je podle agentury Reuters nespokojenost i v řadách republikánů s Trumpovým přístupem k problematice životních nákladů, které zvyšuje i jeho nepopulární válka s Íránem.
