Kanadská vláda zakázala čínské společnosti Huawei Technologies účast na budování nových internetových 5G sítí. Informovala o tom agentura AP. Podobný krok udělali již dříve klíčoví spojenci Kanady včetně Spojených států, Británie či Austrálie z obav, že by účast čínského giganta na budování nových internetových sítí ohrozila jejich národní bezpečnost.
Akcie ve Spojených státech oslabily v čele s firmami Apple a Cisco. Investory také znepokojuje vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby. Index Dow Jones klesl o 236,94 bodu, tedy 0,75 procenta, na 31 253,13 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 oslabil o 22,89 bodu, neboli 0,58 procenta, na 3900,79 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se snížil o 29,66 bodu, čili 0,26 procenta, na 11 388,5 bodu.
Nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi potrvá do konce června. Sněmovna dala vládě Petra Fialy (ODS) souhlas s jeho prodloužením o dalších 30 dnů. Hlasování přecházela skoro šestihodinová debata poslanců. Dolní komora schválila pokračování nouzového stavu zejména hlasy poslanců pětice koaličních stran. Zákonodárci opozice žádost kabinetu až na jednoho z poslanců ANO nepodpořili.
Polovina z 54 klientů ruského plynárenského gigantu Gazprom si otevřela účty u Gazprombank kvůli platbě za dodávky plynu. Uvedl to ruský vicepremiér Alexandr Novak. S koncem měsíce se blíží termín pro zaplacení dubnových dodávek za plyn podle nového nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyžaduje, aby odběratelé měly účty v Gazprombank. Evropští odběratelé už týdny zkoumají, zda novým mechanismem neporuší evropské sankce. EU poskytla zemím dva písemné pokyny, ale ani v jednom z nich výslovně neuvedla, že by otevřením rublových účtů porušily sankce EU vůči Moskvě za její invazi na Ukrajinu.
Americký Senát jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard korun) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas. Podle listu The New York Times opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních 20 let.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedl to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě ČR získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
Americký dolar na devizovém trhu oslabuje a dolarový index se dále vzdálil 20letému maximu, kam vystoupil koncem minulého týdne. Některé kupce dnes přilákala většina hlavních měn, které letos vůči dolaru oslabovaly, a to jak měny považované za bezpečnější investice, jako japonský jen a švýcarský frank, tak rizikovější měny, včetně australského a novozélandského dolaru.
Česká měna po týdnu posilování, které zahájila po oznámení České národní banky (ČNB) o intervencích ve prospěch koruny, ve čtvrtek k euru oslabila. Ztratila pět haléřů a den zakončila na 24,70 Kč/EUR. Vůči dolaru dál zpevnila, připsala si 13 haléřů na 23,33 Kč/USD.
Pražská burza popáté v řadě posílila. Index PX dnes stoupl o 0,39 procenta na 1344,27 bodu. K růstu burze pomohly hlavně akcie energetické firmy ČEZ, které se drží na nejvyšší ceně za zhruba 14 let, a cenné papíry Komerční banky.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov ve čtvrtek telefonicky hovořil o situaci na Ukrajině se svým americkým protějškem, šéfem sboru náčelníků štábů Markem Milleyem, uvedla agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Telefonát se podle ruské agentury uskutečnil z americké iniciativy.
