news box

U ruského miliardáře Romana Abramoviče a dalších nejméně dvou lidí zapojených do jednání mezi Moskvou a Kyjevem o ukončení války na Ukrajině se tento měsíc po schůzce v Kyjevě objevily příznaky možné otravy. S odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s věcí to dnes napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). S podobnou informací zároveň přišla investigativní skupina Bellingcat, která hovoří o symptomech odpovídajících „otravě chemickou zbraní“.

Americký federální rozpočet na rok 2023 počítá s vyššími daněmi pro superboháče a pro korporace a zároveň s vyššími výdaji na obranu a na policii. Vyplývá to z návrhu, který podle serveru CNBC představil americký prezident Joe Biden. Návrh zaslaný Kongresu na období od 1. října do 30. září předpokládá snížení deficitu federálního rozpočtu o více než jeden bilion dolarů (22,4 bilionu korun) během příštích deseti let. Částečně toho chce dosáhnout zvýšením daně z příjmu právnických osob z 21 na 28 procent, což je sazba, kterou upřednostňují progresivní demokraté, ale s níž nesouhlasí klíčoví umírnění členové této strany. 

Náklady veřejného zdravotního pojištění byly loni proti roku 2019, kdy ještě nebyla epidemie koronaviru, o 30 procent vyšší, dosáhly téměř 405 miliard korun. Vyplývá to ze zprávy analytické komise, která dodává podklady pro dohodovací řízení mezi zdravotním pojišťovnami a zástupci segmentů zdravotní péče o rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění pro příští rok. Pro rok 2023 jsou plánovány celkové náklady zdravotní péče na více než 432 miliard korun. 

Česká měna mírně zpevnila k oběma hlavním světovým měnám. Koruna oproti předchozímu závěru vůči euru posílila o čtyři haléře na 24,60 koruny za euro a vůči dolaru o dva haléře na 22,42 koruny za dolar.

Pražská burza navázala na páteční pokles, index PX oslabil o 0,08 procenta na 1345,41 bodu. Nejvýrazněji ztrácely akcie lékárenského řetězce Pilulka Lékárny. Z deseti titulů ovlivňujících hodnotu indexu PX posílila polovina. Emise společnosti Photon Energy stagnovala a zbylé čtyři ztrácely.

Podnikatel Jiří Šmejc chce dát minoritní část své energetické firmy Premier Energy na rumunskou burzu. Uvedl to server E15.cz. Kvůli situaci na Ukrajině ale vstup na burzu může být podle představitelů mateřské Šmejcovy skupiny Emma Capital odložen. Premier Energy se zabývá distribucí plynu a elektřiny, působí v Rumunsku a Moldavsku.

Garanční systém finančního trhu k pátku vyplatil prostřednictvím Komerční banky 53 287 klientů Sberbank CZ za 19,9 miliardy korun, což je přes 82 procent vkladů. Nově je možné požádat o výplatu náhrady vkladů prostřednictvím datové schránky. Garanční systém začal vyplácet náhrady vkladů klientům Sberbank CZ, která má vazby na Rusko, 9. března. Celkem jde o zhruba 106 tisíc klientů a výplatu 24,2 miliardy korun.

Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA, podle níž se porady účastnili i zástupci Evropské unie. Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden oznámil, že Moskva bude požadovat platby za plyn v rublech od takzvaných „nikoliv přátelských zemí". Na seznamu těchto zemí jsou mimo jiné právě všechny státy G7, protože kvůli invazi Ukrajiny přijaly tvrdé protiruské sankce. Na seznamu je i Česko.

Spoluzakladatel česko-slovenské finanční skupiny Penta Investments a jeden z nejbohatších Slováků Jaroslav Haščák žádá od slovenských úřadů omluvu a odškodné předběžně až 16,8 milionu eur (414 milionů korun) za své obvinění a vazební stíhání, jež byly loni během vyšetřování případu nakonec zrušeny. Uvedl to Haščákův advokát Peter Kubina. Ministerstvo spravedlnosti, které se zmíněným návrhem bude zabývat, požadavek finančníka zatím nekomentovalo. Slovenská policie v prosinci roku 2020 Haščáka obvinila z korupce a z praní špinavých peněz v 15 let staré kauze Gorila, soud ho pak poslal do vazby.

Největší americká banka JPMorgan Chase plánuje letos zvýšit počet svých zaměstnanců v Německu o čtvrtinu. Do prosince chce ve Frankfurtu nad Mohanem mít zhruba 700 lidí. S odvoláním na šéfa německé divize banky Stefana Povalyho to napsala agentura Bloomberg. „Část nárůstu v loňském a letošním roce je způsobena relokacemi v rámci banky, například stěhováním kolegů z Londýna do Frankfurtu,“ uvedl Povaly.