Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se opřela do Ruska. Kreml podle ní využívá plynu jako „zbraně“. V Římě tak promluvila v kontextu probíhající diskuse ohledně zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Na této zbrani ovšem vydělává i třeba Norsko.
Programové prohlášení bude zatraceně těžké naplnit, ovšem bylo by to chvályhodné, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Lidé mají v pondělí poslední den pro vstup do režimu paušální daně, mohou ušetřit i přes 100 tisíc korun. Další šance přijde až za rok.
Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP.
Burzovní cena plynu v EU se vrátila nad psychologickou úroveň 100 eur za megawatthodinu, poprvé od 29. prosince loňského roku. Je tedy evidentní, že evropská plynová krize nepolevuje. Flotila tankerů, která v prosinci vyvezla historicky rekordní objem zkapalněného zemního plynu, zamířila z USA do Evropy koncem minulého roku, ale přinesla jen krátkodechou úlevu.
Koruna dnes odpoledne středoevropského času poprvé od září 2012 posílila pod psychologickou úroveň 24,50 za euro. Hlavním důvodem je rozevírání nůžek mezi úrokovými sazbami na koruně a na euru. Trh nyní předpokládá, že se do března rozevřou do největší šíře od prvního pololetí roku 1999, tedy takřka za celou existenci eura.
Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun, oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Deficit je tak ještě o 52,3 miliardy korun vyšší než ten za předloňský rok, kdy pandemie propukla.
Pohonné hmoty v ČR na přelomu roku zmírnily tempo svého prosincového zlevňování. Může za to opětovné zdražení ropy, kterou žene vzhůru napjatá situace v Kazachstánu.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že investice do jaderných zdrojů nesmí Evropská komise označit za přechodné. Nesmí být podle něj ani nijak jinak diskriminovány. Tato slova signalizují, že vláda si je po počátečním poměrně vřelém přijetí stále více vědoma potenciálních překážek, jež celý návrh Evropské komise uznat jádro jako zelený zdroj obsahuje. A náležitě reaguje.
Ceny zemního plynu v EU dnes citelně rostou druhý den v řadě. Při začátku dnešního obchodování stouply takřka o deset procent na 88 eur za megawatthodinu. Důvodem zdražení je další omezení ruských dodávek.
Koruna dnes odpoledne středoevropského času zpevnila na svoji vůbec nejsilnější úroveň vůči euru za posledních deset let. Silnější byla naposledy v roce 2012, přesněji v říjnu toho roku. Dle údajů Bloombergu dnes zpevnila až na kurz 24,764 koruny za euro.
V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám České republiky.
Český premiér svým novoročním projevem připomněl Havla, důležitým vzkazem je – i pro sousední Německo –, že Česko hodlá rozvíjet jadernou energetiku.
České ekonomice – a nové Fialově vládě – se na Nový rok dostává jednoho z nejlepších příslibů, jaký si vůbec mohla přát. Evropská unie by totiž mohla začít posuzovat jadernou energetiku a některé druhy energetiky založené na zemním plynu jako zelenou aktivitu. Zprávu o tom, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi obnovitelné zdroje energie, dnes přinesl The Financial Times.
Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří – v tomto měsíci až desetiprocentní – způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022.
