Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky
PRK Partners je přední českou advokátní kanceláří a pravidelným vítězem nejvýznamnějších mezinárodních i lokálních ocenění. Naše právní firma působí na trhu již třicet let a během tohoto období vyrostla v mezinárodní společnost poskytující právní poradenství ve svých kancelářích v Praze, Bratislavě a Ostravě. Jsme výhradním českým členem prestižního celosvětového sdružení významných a nezávislých advokátních kanceláří z více než 100 zemí světě – Lex Mundi. Díky úzké spolupráci s řadou špičkových mezinárodních právních firem můžeme své klienty provázet po celou dobu jejich cesty za obchodem v oblastech jurisdikce prakticky po celém světě. Naši specialisté jsou absolventy mezinárodních univerzit. Týmy sestavené právě z takto unikátních právníků a daňových expertů hledají vždy individuální cestu a to nejvhodnější řešení každé situace. Své mnohaleté zkušenosti poskytují jak těm největším hráčům světového byznysu, tak i lokálním společnostem. Právní služby PRK V PRK Partners jsme si velmi dobře vědomi své odpovědnosti vůči společnosti, ve které žijeme a podnikáme. Chceme díky svým nabytým zkušenostem spoluvytvářet okolní svět. Zaměřujeme se tak i na skutečné výsledky prostřednictvím našich pro bono projektů, mezi které patří například Nadace Terezy Maxové dětem, Randova nadace a mnoho dalších. Naše firemní strategie klade velký důraz jak na obecně prospěšnou činnost a charitativní dary, tak i na sponzorství.
podcast
Právo k Ranní Kávě | Jak resuscitovat narušené vztahy mezi obcemi a developery
Obce a developeři. Oba subjekty se navzájem potřebují. Když je společná vůle, mohou si být navzájem velice prospěšnými partnery. Nicméně to platí i naopak. Ne vždy jsou jejich vzájemné vztahy zrovna hladké, umí si vzájemně působit i řadu nepříjemných problémů. Jak v takovém případě jejich vztahy resuscitovat, poradí v podcastu Právo k Ranní Kávě zkušení právníci z advokátní kanceláře PRK Partners.Jaké jsou interakce mezi developery a obcemi, čím a jak se řídí jejich vzájemné vztahy? Co doporučit, aby mezi nimi vznikla ideální spolupráce? A jaké legislativní novinky lze v této oblasti čekat? Nejen tyto otázky položil zkušený moderátor a seniorní právník z PRK Partners Martin Frolík svým dvěma kolegům Romanovi Pečenkovi a Kristýně Faltýnkové, kteří mají vhled do dané problematiky nejen z pohledu práva, ale i praxe. A to jak na straně obcí, Roman Pečenka je totiž vedle své advokátní praxe také místostarostou obce Podolanka nedaleko Prahy, tak na straně dveveloperů, kdy Kristýna Faltýnková je specialistkou na stavební právo a ví, s jakými problémy se developeři nejčastěji potýkají.Jak korektním vztahům mezi oběma subjekty mohou napomoci plánovací smlouvy, dobrý územní plán nebo regulační plán, se dozvíte v aktuální epizodě podcastu Právo k Ranní Kávě. Po rozhovoru s dnešními hosty se můžete dále těšit na shrnutí novinek z oblasti legislativy i judikatury s Kristýnou Faltýnkovou. Ta představí například návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry, novelizaci vyhlášky upravující problematiku datových schránek – užívání a provozování informačního systému datových schránek, nebo novelu zákona o ochranně zemědělského půdního fondu v souvislosti s tzv. „agrovoltaikami”. V závěru podcastu vás také seznámí s několika nedávnými rozhodnutími soudů.Další novinky ze světa práva můžete sledovat na LinkedInu PRK Partners.
Kam až může zajít pomoc poctivým dlužníkům? Nová pravidla pro oddlužení rozdělují experty. Nový institut pro firmy v krizi ale vítají
Insolvence, oddlužení i exekuce jsou oblasti, kolem kterých je v odborné veřejnosti neustále živo. Jinak tomu není ani nyní, kdy se chystá novela insolvenčního zákona o zmírnění podmínek oddlužení fyzických osob a také nový zákon o preventivní restrukturalizaci. První z norem experty spíše rozděluje, druhou pak většinově vítají. Jaké změny mohou na dlužníky z řad fyzických osob i firem čekat? A proč se vůbec plánují zavést? V podcastu Právo & Byznys debatují Ondřej Zezulka z ministerstva spravedlnosti a Bohumil Havel z PRK Partners.Podcast Právo & Byznys pro Vás připravujeme ve spolupráci s INFO.cz.
První měsíc nového roku s sebou přináší jistý legislativní, snad posváteční, útlum. Nastává tak vhodná příležitost zrekapitulovat legislativní novinky, které byly sice přijaty již v uplynulém roce, nicméně až v tomto nabývají své právní účinnosti, a tyto, popřípadě, doplnit o skutečné letošní legislativní novinky. Předestřeným Vás, v prvním díle Právních novinek r. 2023, provede Kristýna Faltýnková a Martin Frolík, přičemž stranou jejich zájmu nezůstala zejména problematika rozsáhlé novelizace spotřebitelského práva, tzv. hromadného řízení, anebo koncepčních novinek v insolvenčním právu.Ani tentokráte nebude přehlédnuta judikatura. Těšit se můžete na shrnutí vášnivě diskutovaného rozsudku NSS ze dne 12. 1. 2023, sp. zn. 10 As 241/2021, týkajícího se poskytování utajovaných informací v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, respektive otázky o tom, zda je určitá informace utajovaná může rozhodnout jen původce této informace, nebo i povinný subjekt; dále rozsudek NSS ze dne 13. 12. 2022, sp. zn. 3 Afs 202/2021, zabývající se problematikou dokazování v oblasti berního řízení; nález ÚS ze dne 13. prosince 2022, sp. zn. Pl. ÚS 36/21, zabývající se problematikou hrazení nákladů pobytu v záchytné stanici; nález ÚS ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. III. ÚS 1420/22, zabývající se problematikou uložení povinnosti k náhradě škody v případě rozsudku, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu; nebo nález ÚS ze dne 30. listopadu 2022, sp. zn. I. ÚS 2578/22, "o možnosti výběru při ustanovování zástupce".Podcast Právní novinky pro Vás připravujeme ve spolupráci s ekonom.cz.
Budou v České republice zavedeny class actions? Budeme se soudit o špatnou délku sendviče nebo o to, že nápoj nedává křídla podle reklamy? Nebo půjdeme střízlivou, kontinentální cestou? Byl publikován návrh zákona o hromadném řízení, kde se sice odpovědi na tyto palčivé otázky přímo nedozvíte. Nicméně zjistíte, že návrh zákona umožňuje, aby hromadná žaloba byla vedena pouze za někoho, kdo se aktivně přihlásil. Ministerstvo upustilo tedy od systému opt-out, který naopak vyžaduje aktivní odhlášení a bez něj se řízení týká i neodhlášené osoby. Robert Němec, předseda České advokátní komory a partner PRK Partners, spolu s seniorním advokátem Michalem Syllou vysvětlí skrytá zákoutí návrhu zákona.
S vyvrcholením adventu a neodvratně se blížícím koncem roku 2022, přichází i poslední letošní díl Právních novinek, v netradičním "vánočním formátu". Kristýna Faltýnková a Martin Frolík Vás tentokráte provedou perličkami z judikatury, vztahujících se k vánočním svátkům jako takovým. A jaký bude, snad kromě pobavení, praktický přesah? Zjistíte, například, zda skutečnost, že nemůžete trávit Vánoce se svými blízkými může vést ke vzniku nároků z titulu nemajetkové újmy; jak je to s "příspěvkem na Vánoce" jako dávkou sociálního zabezpečení; či zda zranění utrpěné pádem při cestě z vánočního večírku lze považovat za pracovní úraz. Děkujeme, že nás posloucháte a pevně věříme, že nám zachováte přízeň i v nadcházejícím roce 2023, do kterého Vám ze srdce přejeme jen to nejlepší!
Téma kybernetické bezpečnosti opět rezonuje odbornou veřejností i mezi těmi, kteří mají tuto agendu na starosti. V roce 2024 začne platit nová právní úprava, která bude pro mnohé společnosti a organizace znamenat, se jich pravidla kybernetické bezpečnosti budou dotýkat povinně. V České republice by se tato nová právní úprava měla dotýkat podle odhadů až 6000 subjektů. Ve skutečnosti jich bude mnohem více, protože tyto subjekty si budou muset pohlídat i své dodavatele, kteří se k dodržování pravidel zaváží smluvně.Důvody pro evoluci pravidel kyberbezpečnosti jsou zřejmé. Naše společnost je čím dál více digitalizovaná, a tedy závislá na informačních systémech. Zároveň neuvěřitelným způsobem stoupá počet kybernetických útoků a škod, které způsobí.Co přinese nová směrnice NIS 2? Koho se bude nová směrnice týkat a jaké přinese povinnosti. Na tyto a další otázky Vám v dnešním díle Práva k Ranní Kávě odpoví host Martina Frolíka, advokátka PRK Partners, Eva Fialová, expertka na problematiku práva informačních technologií.Podcast Právo k Ranní Kávě pro Vás připravujeme ve spolupráci s ekonom.cz.
V dnešním vydání právních novinek se opět zaměříme jak na nové legislativní návrhy, tak i zajímavá soudní rozhodnutí. Kristýna Faltýnková se konečně dočkala návrhu nové vyhlášky o dražbách, a také poví něco o novém zdanění nemovitostí. Martin Frolík pak prozkoumá, jestli tyto naše podcasty náhodou nebudou nově vyžadovat povolení k lobbistické činnosti s ohledem na divoký návrh zákona o lobbingu (# „sdílejte, i když to nezakážou!”), a o kolik podraží notáři. Na závěr se podíváme také na přehršel dotací, které chystá Ministerstvo zemědělství.A judikáty? S Ústavním soudem si osvěžíme aplikaci principu “nemo tenetur” na křivou výpověď (Nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2022, sp. zn. IV. ÚS 1536/22), jakož i to, že soudy by neměly ve věcech výchovy dětí používat “šalamounská” řešení (Nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 2022, sp. zn. IV. ÚS 412/22), nebo proč může po operátorech policie vyžadovat kopii vaší SIM karty (Nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 2022, sp. zn. IV. ÚS 412/22).
Banky hrají s podvodníky o vteřiny, během kterých lze zachránit klientské finance. Síly jsou ale podle expertů nevyrovnané
Bankovní podvodníci investují mnoho času, peněz i úsilí, aby si postupně získali důvěru lidí a vybrali jim pak během několika vteřin bankovní účty. A daří se jim. „Za prvních deset měsíců letošního roku přišli kvůli podvodníkům naši klienti už o 70 milionů korun,“ říká v podcastu Právo & Byznys Stanislava Hejnová, ombudsmanka pro klienty Moneta Money Bank a šéfka tamního compliance. „Stačí opravdu jen chvíle nepozornosti, abyste odevzdali klíč ke svému internetovému bankovnictví nebo si nezkontrolovali příkazový řádek a do třiceti vteřin můžete přijít o své úspory a s trochou smůly se ještě zadlužit,” dodává Martin Frolík, specialista v advokátní kanceláři PRK Partners. Existuje způsob, jak být rychlejší než podvodníci? A jak se snaží banky útokům předejít? I to jsou témata podcastu Právo & Byznys.
Fleet pojistky nebo flotilové pojištění. Pojem, který není obecně známý, přestože se s takovým konceptem pojištění většina z nás již někdy setkala, například v podobě hromadného pojištění zavazadel při cestování na letní dovolenou."Fleet pojistky" jsou totiž skupinovým pojištěním, ať už majetku, nebo osob. A co že se jimi tedy ve vlastní podstatě rozumí? To Vám v dnešním díle Práva k Ranní Kávě přiblíží host Martina Frolíka, advokátka AK PRK Partners, Martina Javorová, expertka na problematiku pojistných smluv, která se zaměří na "Fleet pojistku" jako typ skupinového pojištění, ve kterém se pojišťují nebezpečí a rizika pojištěného (jenž není pojistníkem), který sám dobrovolně a aktivně přistupuje k pojistné smlouvě uzavřené mezi stranami pojistné smlouvy, tedy pojistitelem a pojistníkem.
Ani s nastávajícím adventem a blížícími se vánočními svátky nepolevují legislativní přípravy, ať už návrhů zcela nových právních předpisů, nebo návrhů novel právních předpisů již existujících. Zásadnější novelizaci lze spatřovat například v návrhu novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou se má implementovat nařízení EU o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii tzv. DLT (technologie distribuovaného registru je principem fungování např. Bitcoinu). Významným návrhem zákona, který je až do 7. 12. 2022 v připomínkovém řízení, je návrh nového zákona o vyvlastnění, který by, dle důvodové zprávy, měl reagovat na změny, které i do této oblasti přinesl nový občanský zákoník.Uvedené legislativní novinky, i mnohé další, představí, Vám již dobře známí moderátoři, Kristýna Faltýnková a Martin Frolík.Opomenuta samozřejmě nebude ani judikatura. Moderátoři shrnou v pořadí nález ÚS ze dne 2. 11. 2022 sp. zn. III. ÚS 808/22, zabývající se možností dokazování obsahem připojeného spisu v trestním řízení; rozsudek NSS ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 8 As 29/2021, týkající se zrušení vyvlastnění pro nezaplacení náhrady za vyvlastnění; rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2022, sp. zn. 2 Afs 94/2021, týkající se zastřené výplaty dividend; rozsudek MěS v Praze, přiznávající právo na náhradu nemajetkové újmy právnické osobě při zásahu do pověsti; a rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0126/2022/VZ, č. j. ÚOHS-38686/2022/161, zmírňující výklad zákona o zadávání veřejných zakázek ve vztahu k bankovním zárukám.Závěrečné korigendum: odhady týkající se finále probíhajícího fotbalového mistrovství byly vyřčeny v době natáčení (21. listopadu), a tedy před tím, než Argentina i Německo stihly prohrát první zápasy.Podcast Právní novinky pro Vás připravujeme ve spolupráci s ekonom.cz
Home office. Zatímco ještě v roce 2019 byl pro mnohé žádaným benefitem, po roce 2020 se, s příchodem COVID-19, stalo jeho hojné využívání téměř nutností, i díky čemuž se významně rozšířil po "trhu práce". Dva roky poté se dostáváme do přelomu, kdy vyčkáváme, jaká bude jeho budoucnost. Někteří zaměstnavatelé a zaměstnanci mají totiž i nadále zájem o jeho hojné využívání, nicméně se objevují ale i opačné tendence a snaha o postupný návrat do kanceláří a jiných běžných pracovišť. Zákoník práce doposud neobsahuje zvláštní úpravu aplikovatelnou na problematiku home office. Během tzv. "covidových let" se proto začalo volat po jejím doplnění. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní přichází s návrhem novely zákoníku práce, kterým má být do jeho materie vtělena právě specifická úprava pro tzv. práci na dálku. Avšak, návrh novely z pohledu zaměstnavatelů přináší novou administrativu, nové náklady i rizika, a nadále nedoplňuje úpravu k řešení palčivých otázek a problémů s ním spojených, které doposud nebyly v praxi uspokojivě překlenuty, uvádí Daniel Vejsada. Co má přinést zamýšlená novela zákoníku práce? Jaké jsou v současnosti typické právní problémy home office z pohledu zaměstnavatelů i zaměstnanců, a jak jim předcházet? Na tyto i další otázky Vám odpoví dnešní host Martina Frolíka, seniorní advokát AK PRK Partners, specialista na pracovní právo a spoluautor talkshow "Na kus řeči s právníky", Daniel Vejsada.
Jsou v Česku dobré podmínky pro prodej společností? Na trhu je velké množství kapitálu, který hledá zhodnocení
Na českém trhu je stále velké množství finančních prostředků, které hledají své umístění. I proto je podle Petra Kmoníčka z Roklen Corporate Finance a seniorního advokáta Milana Sivého z PRK Partners letošní rok relativně dobrý z hlediska transakcí, konkrétně prodejů firem. Aktuální doba podle nich ale může působit jako dvousečná zbraň a investoři musí v důsledku inflace a nejistoty na akciových trzích intenzivně řešit, jak peníze zhodnotit. Obecně podle Kmoníčka a Sivého zatím český a evropský M&A trh vykazuje celkem velkou odolnost na rizikové faktory. „Klíčové je uplatnění peněz, které nyní nejsou tak zhodnocovány, a nalezení příležitosti a správného partnera, který společnost převezme a bude dál budovat,“ říká Kmoníček. Jaká je v takové situaci role vlastníků a managementu firem? I to je tématem podcastu Právo & Byznys.Podcast Právo & Byznys pro Vás připravujeme s INFO.cz.
Zákonodárce svou normotvornou činností nezřídka kdy, per natura rei, reaguje na témata, která z toho či onoho důvodu v té které chvíli určitým způsobem rezonují ve společnosti, tím spíše, jsou-li medializována. Příkladem legislativní reakce na stálé téma posledních let může být snaha o významnou novelu zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, především pokud se jedná o doby výkonu funkcí vedoucích státních zástupců, zejména nejvyššího státního zástupce nebo vrchních státních zástupců, která se nyní dostává do legislativního procesu. Druhým příkladem může být i chystaná rekodifikace v oblasti upravující aspekty nabývání, držení, zcizování či jiné nakládání se střelnými zbraněmi a municí, neboť je vládou projednáván zcela nový zákon o zbraních a střelivu a mimo to také zákon o munici. Novela zákona o státním zastupitelství, nebo rekodifikace v oblasti nakládání a držení střelných zbraní a střeliva, ovšem není jedinou právní novinkou, na kterou, v dnešním díle Vašeho oblíbeného podcastu, zaměří svou pozornost ostřílení moderátoři Kristýna Faltýnková a Martin Frolík. Inter alia se dozvíte i to, co se skrývá pod "záhadnými" zkratkami "JES" nebo "ÚDH PSH". Stran judikatury bude shrnut nález Ústavního soudu ze dne 18. října 2022, sp. zn. IV. ÚS 579/22, zabývající se podstatou odkladu vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu a důsledků takového odkladu pro činnost orgánů veřejné moci; nebo nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2022, sp. zn. II. ÚS 1693/22, týkající se předpokladů pro vydání příkazu k dodání do výkonu trestu. Z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu bude shrnut rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2022, sp. zn. 26 Cdo 1130/2022, pojednávající o institutu "kauce" při nájmu bytu; nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2022, sp. zn. 21 Cdo 209/2021, týkající se udržení fyzických předpokladů jako "podmínky" pro trvání pracovněprávního vztahu.
Konec home office v Česku? Nová pravidla budou pro firmy spíše přítěží
V Česku se chystá zásadní novela zákoníku práce. Ta by měla zavést třeba novou úpravu práce na dálku nebo elektronického doručování. „Praxe po tématu digitalizace volala dlouho a změny, které se v novele připravují, vítáme. Co se týká vzdálené práce, vůči tomu jsme velmi kritičtí,“ říká v podcastu Právo & Byznys Štěpán Lacina, Head of HR planning v automobilce Škoda Auto. Velcí zaměstnavatelé podle něj budou ve výsledku takzvaný home office umožňovat méně, a to kvůli nárůstu administrativy. „Je otázka, zda stát nevymýšlí regulaci o něčem, co dnes už vůbec není potřebné,“ dodává seniorní advokát Daniel Vejsada z PRK Partners.
Co má společného dopravní kamerový systém a kniha jízd? A jsme pro stát všichni sprostí podezřelí?
Podnikatelé musí pro provoz kamerových systémů splňovat poměrně přísné předpoklady a záznamy z kamer mohou uchovávat jen po velmi omezenou dobu. Není divu, zásah do soukromí může být značný, což reflektuje i GDPR. Vztahují se podobné limity i na Policii ČR? Zpracovává záznamy pouze po krátkou dobu, nebo vede dlouhodobou databázi dokumentující pohyb každého z nás? A využívají se informace z kamerového systému pouze pro potírání trestné činnosti a dopravních přestupků, nebo vám Policie ČR vede knihu jízd, kterou na vyžádání předá daňové správě?O tom si popovídali dva kolegové z advokátní kanceláře PRK Partners, zkušený moderátor a právník Martin Frolík s Janou Otčenáškovou, advokátkou specializující se zejména na ochranu osobních údajů. V rozhovoru se dozvíte, jak se Nejvyšší správní soud postavil k záznamům z dopravního kamerového systému a jejich dalšímu zpracování daňovou správou pro kontrolu knihy jízd, i co si specialistka na ochranu soukromí myslí o způsobu, jakým je systém dopravních kamer provozován
Mezi pomyslnými mlýnskými kameny, jednak potřebou zjednodušení a zpřehlednění právního řádu, jednak nutností do něj promítnou poznatky nabyté z právní praxe (čímž zpravidla dochází k jeho komplikování), se ocitá i český zákonodárce. Legislativní práce na významnějších novelizacích předpisů, které spadají do oblasti AML regulace, stavebního řízení, provozu na pozemních komunikacích, digitálních služeb nebo cenných papírů, jsou toho důkazem. Příkladmo lze uvést, že novelou liniového zákona se má stanovit zvláštní režim povolování staveb infrastruktury budované v rámci tzv. transevropské dopravní infrastruktury, a naopak návrhem na zrušení zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech má dojít ke zrušení tohoto v praxi nepoužívaného cenného papíru. A zatímco zákonodárce se vypořádává s tenzí dvou výše jmenovaných potřeb, rozhodovací činnost soudů nám pomalu, ale jistě, přináší odpovědi na další otázky, na které dva právníci mají tři názory, jako je např. výklad intertemporálních ustanovení občanského zákoníku ve vztahu k přestavku, nebo jak je to s nejistým záměrem budoucí stavby jako překážky při posuzování jiného, dřívějšího, stavebního záměru. Nejen nastíněným Vás provedou naši zkušení moderátoři Kristýna Faltýnková a Martin Frolík. A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle? Z legislativních novinek bude představen Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů; Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony; Návrh vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí; Novela zákona o právu na digitální služby; a Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Z judikatury se zaměříme na novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku doručování datovou schránkou (nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2022, sp. zn. I. ÚS 2583/21); rozsouzení ústavní stížnosti kardinála Dominika Duky (nález Ústavního soudu ze dne 4. října 2022, sp. zn. II. ÚS 2120/21); z rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, jako je např. vztah mezi posuzovaným stavebním záměrem a nejistým budoucím stavebním záměrem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. října 2022, sp. zn. 10 As 409/2020); a konečně Nejvyššího soudu, týkající se výkladu vzniku dobré víry ve vztahu k přestavku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2022, sp. zn. 22 Cdo 2593/2021).
Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že problematika nabývání, držení či zcizování střelných zbraní je právem velmi přísně regulována, po bližším zkoumání je jisté, že tento předpoklad tak úplně neplatí ve vztahu jakýmkoliv střelným zbraním. Zákonodárce totiž vtělil do Zákona o střelných zbraních a střelivu, který především jmenovanou problematiku upravuje, jejich rozlišování do tzv. kategorií zbraní, pro něž jsou posléze stanoveny velmi rozličné podmínky a omezení.Kategorie zbraní jsou vymezeny podle toho, nakolik nebezpečné se ty které zbraně, do nich náležející, zákonodárci jevily. Nejméně přísně jsou regulovány zbraně kategorie D a C-I. A právě tyto nejbenevolentnější kategorie zbraní se stávají středem pozornosti a ústředním tématem dnešního dílu Práva k Ranní Kávě, ve kterém se dozvíte, že do nich zdaleka nespadají jen "sranda zbraně" typu zbraní airsoftových nebo paintballových.Jmenovanou problematikou Vás provede zkušený moderátor a seniorní právník AK PRK Partners Martin Frolík, společně se svým dnešním hostem, advokátkou AK PRK Partners, spoluautorkou Právních novinek a také členkou spolku, který provozuje v Zámku Oslavany největší muzeum krátkých palných zbraní v České republice, Kristýnou Faltýnkovou.
V krizové době potřebujeme rychlé řešení obchodních sporů. Rozhodčí řízení ale zatím firmy nevyužívají příliš často
Jednoinstančnost, rychlost, neformálnost, snadná vykonatelnost i v zahraničí a rozumné náklady. To jsou jen některé z výhod, které má řešení sporů před rozhodčími soudy oproti klasické soudní mašinérii. Na druhou stranu má za sebou rozhodčí řízení v Česku několik historických přešlapů a ztracená důvěra se znovu buduje jen velmi pomalu. Nejen o tom debatují v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó, prezident Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, a advokát PRK Partners Michal Sylla.Spory z obchodních vztahů jsou v Česku podle advokáta Michala Sylly velmi časté. „Rozhodující roli u nich hraje čas. Setkal jsem se se spory, které trvají déle než 10 let. Po této zkušenosti vím, že za 10 let, ať se soudíte o sebevětší částku, ta přestane být relevantní a zmizí důležitost sporu,“ říká v podcastu Právo & Byznys. Rychlost je podle něj klíčová také v současné době. „V situaci, kdy se nám objevuje řada insolventních dlužníků, kteří nejsou schopni splácet své závazky, je více věřitelů, kteří potřebují být rychlí. Potřebují vykonat rychle svůj exekuční titul a dostat se k penězům, na které mají nárok,“ popisuje. Podle Juraje Szabó navíc není rozhodčí řízení určeno pouze pro velké spory. „Třetina až polovina případů před naším soudem jsou v zásadě malé spory do půl milionu. Nejsme elitářští a jsme cenově dostupní. U nákladů jde o 5 procent z hodnoty sporu, minimálně jedenáct tisíc korun,“ dodává.Přesto má rozhodčí řízení několik specifik, na která je dobré myslet. „Například když u rozhodčího soudu nepřijdete k vašemu prvnímu jednání, je to cesta do pekel. Strana sporu je trestána za neaktivitu,“ přibližuje Michal Sylla a Juraj Szabó dodává, že výhodou naopak je, pokud si účastníci u rozhodčího soudu se senátem během prvního jednání nalinkují, co se bude dít dál a připraví se. „Pak všichni vědí, co kdo má od koho čekat, to se vám u obecné justice nestane. Strany mají skutečně řízení ve svých rukách, což je pro obchodní arbitráž obrovská výhoda,“ říká. Dodává také, že kdo není zvyklý na rozhodčí řízení, měl by si vzít právního znalce k ruce. „Rozhodčí řízení se nemusí řídit striktně podle hmotného práva. Kdo skutečně neví, je dobré mít na ten úvod skutečně někoho, kdo mu to alespoň vysvětlí. Kdo se běžně nesoudí a čeká, že ho soudce bude vodit za ruku a poučovat, to se v obchodní arbitráži neděje,“ říká. Pokud by se podle Juraje Szabó a Michala Sylly někdo bál jednoinstačního rozhodování, tomu zákon nabízí možnost přezkumu rozhodčího nálezu. „Je ale velice málo využívaná, což ukazuje na to, že naše rozhodování je kvalitní,“ doplňuje Juraj Szabó.Tématem podcastu Právo & Byznys je také otázka, zda by se v Česku měla změnit pravidla pro rozhodčí řízení. „Naše pravidla, která jsou obsažená v zákoně, vychází do jisté míry z Mezinárodní úmluvy, ale existují určitá specifika, která nejsou úplně správná. Myslím si, že jedno z těch specifik je, že máme preferované soudy,“ říká Michal Sylla.Podle Juraje Szabó je ale výhodou právě to, že existuje institucionalizovaný soud na základě zákona. „Je transparentní, protože dopředu strany vidí, na základě jakých procesních pravidel se rozhoduje a jaká je administrativní nebo profesní podpora. To jsou nesporné výhody proti ad hoc arbitrážím,“ oponuje. Připomíná, že spory, kde si strany nastaví procesní pravidla tak, jak chtějí, nemusí skončit dobře. „Když se podíváme například na problém Diag Human, tak jedna z věcí, proč se tento spor tak dlouho táhne, je, že se na začátku nedomluvily správné rozhodčí doložky a nevěnovala se pozornost procesním pravidlům. To u nás odpadá,“ uzavírá.Jakými kroky přesvědčit byznysovou obec zařazovat rozhodčí doložky do smluvních ujednání? A jaký dopad by měla na rozhodčí řízení menší formálnost obecné justice? I na to odpovídají v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó a Michal Sylla.
S prvním říjnovým týdnem je již naprosto jisté, že "legislativní kolesa" se opět pohybují v běžném pracovním tempu a, chtělo by se říci, že s probuzením normotvůrců z jisté prázdninové letargie, přicházejí se zásadnějšími legislativními novinkami v různých oblastech práva. Vytknout lze například rozsáhlou novelu zákoníku práce, zákona o přeměnách nebo energetického zákona. A zatímco ona "legislativní kolesa" se teprve roztočila do svého běžného rytmu, ta judikatorní se točí neúprosně dále, načež nás soudy nadále zásobují zajímavými rozhodnutími, nejen kterými Vás, při ranní kávě, provedou Kristýna Faltýnková a Martin Frolík.A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle?Z legislativních novinek se můžete těšit na nástin novely zákoníku práce, tedy návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; dále návrh zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů; Novela z. o ochraně hospodářské soutěže (Sněmovní tisk č. 283); a stranou zájmu nezůstal ani aktuální vývoj novelizací Nového stavebního zákona.Z judikatury budou představeny především novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku svěření dítěte do pěstounské péče a přístup obecných soudů k tomuto (nález Ústavního soudu ze 13. září 2022, sp. zn. III. ÚS 3146/21); o otázku způsobu přijetí novely pandemického zákona v návaznosti na návrh skupiny poslanců na zrušení některých jejích částí (nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/22), či otázka uložení ochranného opatření zabrání věci a hodnocení nebezpečí, že věc bude sloužit ke spáchání zločinu (nález Ústavního soudu ze dne 22. srpna 2022, sp. zn. II. ÚS 645/22). Z judikatury Nejvyššího správního soudu bude blíže představeno rozhodnutí týkající se (ne)spáchání přestupku pro ujednání způsobu splatnosti mzdy za práci přesčas (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2022, sp. zn. 6 Ads 138/2022) a rozhodnutí týkající se pokuty uložené za veřejnou zakázku nákupu očkovacích látek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. září 2022, sp. zn. 5 As 65/2021).
Nový občanský zákoník zakotvil v § 2913 právní úpravu tzv. smluv s ochranným účinkem vůči třetím osobám, přičemž podstata jmenovaného institutu spočívá v tom, že za určitých okolností může být poškozené třetí osobě přiznáno právo domáhat se náhrady vlastní škody z cizí smlouvy, tedy ze smlouvy, jíž vůbec není smluvní stranou, a to proto, že smluvní strany přebírají jisté ochranné povinnosti, nebo povinnosti péče, vůči právě takovým třetím osobám.Tento na první pohled komplikovaný a nejasný institut, přesto s mnoha praktickými dopady do běžných společenských, potažmo právních, vztahů a běžného života, se stává ústředním tématem prvního podzimního dílu již třetí sezóny podcastu Právo k ranní kávě.Jmenovanou problematikou Vás provede zkušený moderátor a seniorní právník AK PRK Partners Martin Frolík, společně se svým hostem, akademikem a Of Counsel AK PRK Partners, Petrem Bezouškou.
Česká 🥼🥼🥼lékařská komora na svém víkendovém sjezdu v Brně kritizovala legislativní návrhy a záměry ministerstva zdravotnictví, včetně změn ve vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, pravidel dohodovacího řízení či rozšiřování kompetencí nelékařských pracovníků. Delegáti zároveň vyzvali k odborné diskusi před předkládáním novel zákonů a poukázali na rizika spojená s elektronizací zdravotnictví. Vyplývá to z usnesení, které dnes delegáti v závěru jednání schválili.
Na ruské 🚢🚢🚢 lodi kotvící na námoří základně v libyjském Benghází nastala exploze, uvedla vláda působící ve východní části Libye. Šlo zřejmě o dronový útok. Ruské úřady se k incidentu nevyjádřily a k odpovědnosti za něj se zatím nikdo nepřihlásil. Vláda podle agentury Reuters informovala, že plavidlo mířící zpátky do Ruska zastavilo v Benghází kvůli doplnění paliva a zásob v rámci dohod o námořní spolupráci mezi oběma zeměmi. Sítí X koluje mnoho videí zobrazujících velké výbuchy na lodi, podle řady zdrojů je loď zcela vyřazena z provozu.
Pro Českou republiku by byly podle ministra zahraničních věcí Petra Macinky (Motoristé) ideální systémy 🚀🚀🚀 protivzdušné obrany podobného typu, jako je izraelský David's Sling (Davidův prak). Ten se soustředí na zničení střel a objektů středního až delšího doletu a byl by eventuálně schopný z jednoho centrálního místa pokrýt ochranu celého území státu. Systémy Arrow likvidující rakety dlouhého doletu podle něj pro ČR vhodné nejsou. Macinka to uvedl v diskusním pořadu Poledne s Moravcem.
Konference COP31 dnes překonala rekord v délce trvání 🌎🌎🌎 klimatických konferencí Organizace spojených národů, píše agentura AFP. Jednání se protáhla o 44 hodin po plánovaném konci, jelikož se zúčastněné země nemohou shodnout na společné deklaraci. Irské předsednictví EU uvedlo, že unie a její členské státy nesouhlasí s přijetím konečného návrhu dohody, který nezmiňuje fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování.
Papírenské 📝📝📝 skupině KRPA Holding z Hostinného na Trutnovsku loni klesly tržby o osm procent na 2,03 miliardy korun. Zisk společnost znásobila na 126,3 milionu korun z předloňských 14,5 milionu korun. Vyplývá to z konsolidované účetní závěrky za loňský rok. KRPA Holding patří k největším papírenským skupinám v Česku. Navazuje na tradici Krkonošských papíren, které s výrobou papíru začaly před více než 190 lety.
Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku ❌❌❌ absolutně nepřijatelný, řekl dnes premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu zveřejněném na síti X. Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
Společnosti Glasspol z Kroměříže, která obchoduje s materiálem pro stavbu inženýrských sítí, loni vzrostly💰💰💰 tržby na 425,5 milionu korun. Meziročně byly vyšší o 76,1 milionu korun. Naopak čistý zisk firmě klesl, zatímco za rok 2024 dosáhl 18 milionů korun, loni činil zhruba 13,7 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy podniku založené ve Sbírce listin.
Nejnovější a zřejmě finální návrh deklarace klimatické konference OSN COP31 v turecké Antalyi nezmiňuje 🛢️🛢️🛢️ fosilní paliva, hlavní příčinu globálního oteplování, píše agentura AP. Nevyzývá ani k postupnému přechodu od uhlí, ropy a zemního plynu, jejichž spalováním se uvolňují skleníkové plyny do atmosféry, k jiným zdrojům energie. Kvůli neshodám na závěrečné deklaraci byla konference prodloužena již o dva dny. Delegáti konferenci postupně opouštějí a organizátoři se obávají, že o návrhu proto nebude možné hlasovat.
Vzácné předměty patřící cestujícím na zaoceánském parníku🛳️🛳️🛳️ Titanic se v sobotu vydražily za rekordní částky. S odvoláním na jihoanglickou aukční síň Henry Aldridge and Son o tom informoval web stanice BBC. Nejdražšími byly kapesní hodinky cestující třetí třídy Mary Manganové, které se prodaly za 250 tisíc liber (přes 7,1 milionu), a diamantový prsten slavné pasažérky Lady Duff-Gordonové vydražený za 140 tisíc liber.
Malou 🥚🥚🥚 elektronickou hračku v podobě zvířátka Tamagoči představil japonský zábavní koncern Bandai 23. listopadu 1996. Tato hračka koncem 90. let minulého století vyvolala mezi dětmi doslova šílenství. V letech 1996 až 1999 se jí prodalo po celém světě na 40 milionů kusů. V roce 2025 celkový počet prodaných kusů Tamagoči překročil 100 milionů.