Právo k Ranní Kávě | Právo&Byznys | Právní novinky

Téma kybernetické bezpečnosti opět rezonuje odbornou veřejností i mezi těmi, kteří mají tuto agendu na starosti. V roce 2024 začne platit nová právní úprava, která bude pro mnohé společnosti a organizace znamenat, se jich pravidla kybernetické bezpečnosti budou dotýkat povinně. V České republice by se tato nová právní úprava měla dotýkat podle odhadů až 6000 subjektů. Ve skutečnosti jich bude mnohem více, protože tyto subjekty si budou muset pohlídat i své dodavatele, kteří se k dodržování pravidel zaváží smluvně.Důvody pro evoluci pravidel kyberbezpečnosti jsou zřejmé. Naše společnost je čím dál více digitalizovaná, a tedy závislá na informačních systémech. Zároveň neuvěřitelným způsobem stoupá počet kybernetických útoků a škod, které způsobí.Co přinese nová směrnice NIS 2? Koho se bude nová směrnice týkat a jaké přinese povinnosti. Na tyto a další otázky Vám v dnešním díle Práva k Ranní Kávě odpoví host Martina Frolíka, advokátka PRK Partners, Eva Fialová, expertka na problematiku práva informačních technologií.Podcast Právo k Ranní Kávě pro Vás připravujeme ve spolupráci s ekonom.cz.

V dnešním vydání právních novinek se opět zaměříme jak na nové legislativní návrhy, tak i zajímavá soudní rozhodnutí. Kristýna Faltýnková se konečně dočkala návrhu nové vyhlášky o dražbách, a také poví něco o novém zdanění nemovitostí. Martin Frolík pak prozkoumá, jestli tyto naše podcasty náhodou nebudou nově vyžadovat povolení k lobbistické činnosti s ohledem na divoký návrh zákona o lobbingu (# „sdílejte, i když to nezakážou!”), a o kolik podraží notáři. Na závěr se podíváme také na přehršel dotací, které chystá Ministerstvo zemědělství.A judikáty? S Ústavním soudem si osvěžíme aplikaci principu “nemo tenetur” na křivou výpověď (Nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2022, sp. zn. IV. ÚS 1536/22), jakož i to, že soudy by neměly ve věcech výchovy dětí používat “šalamounská” řešení (Nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 2022, sp. zn. IV. ÚS 412/22), nebo proč může po operátorech policie vyžadovat kopii vaší SIM karty (Nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 2022, sp. zn. IV. ÚS 412/22).

Bankovní podvodníci investují mnoho času, peněz i úsilí, aby si postupně získali důvěru lidí a vybrali jim pak během několika vteřin bankovní účty. A daří se jim. „Za prvních deset měsíců letošního roku přišli kvůli podvodníkům naši klienti už o 70 milionů korun,“ říká v podcastu Právo & Byznys Stanislava Hejnová, ombudsmanka pro klienty Moneta Money Bank a šéfka tamního compliance. „Stačí opravdu jen chvíle nepozornosti, abyste odevzdali klíč ke svému internetovému bankovnictví nebo si nezkontrolovali příkazový řádek a do třiceti vteřin můžete přijít o své úspory a s trochou smůly se ještě zadlužit,” dodává Martin Frolík, specialista v advokátní kanceláři PRK Partners. Existuje způsob, jak být rychlejší než podvodníci? A jak se snaží banky útokům předejít? I to jsou témata podcastu Právo & Byznys.

Fleet pojistky nebo flotilové pojištění. Pojem, který není obecně známý, přestože se s takovým konceptem pojištění většina z nás již někdy setkala, například v podobě hromadného pojištění zavazadel při cestování na letní dovolenou."Fleet pojistky" jsou totiž skupinovým pojištěním, ať už majetku, nebo osob. A co že se jimi tedy ve vlastní podstatě rozumí? To Vám v dnešním díle Práva k Ranní Kávě přiblíží host Martina Frolíka, advokátka AK PRK Partners, Martina Javorová, expertka na problematiku pojistných smluv, která se zaměří na "Fleet pojistku" jako typ skupinového pojištění, ve kterém se pojišťují nebezpečí a rizika pojištěného (jenž není pojistníkem), který sám dobrovolně a aktivně přistupuje k pojistné smlouvě uzavřené mezi stranami pojistné smlouvy, tedy pojistitelem a pojistníkem.

Ani s nastávajícím adventem a blížícími se vánočními svátky nepolevují legislativní přípravy, ať už návrhů zcela nových právních předpisů, nebo návrhů novel právních předpisů již existujících. Zásadnější novelizaci lze spatřovat například v návrhu novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou se má implementovat nařízení EU o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii tzv. DLT (technologie distribuovaného registru je principem fungování např. Bitcoinu). Významným návrhem zákona, který je až do 7. 12. 2022 v připomínkovém řízení, je návrh nového zákona o vyvlastnění, který by, dle důvodové zprávy, měl reagovat na změny, které i do této oblasti přinesl nový občanský zákoník.Uvedené legislativní novinky, i mnohé další, představí, Vám již dobře známí moderátoři, Kristýna Faltýnková a Martin Frolík.Opomenuta samozřejmě nebude ani judikatura. Moderátoři shrnou v pořadí nález ÚS ze dne 2. 11. 2022 sp. zn. III. ÚS 808/22, zabývající se možností dokazování obsahem připojeného spisu v trestním řízení; rozsudek NSS ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 8 As 29/2021, týkající se zrušení vyvlastnění pro nezaplacení náhrady za vyvlastnění; rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2022, sp. zn. 2 Afs 94/2021, týkající se zastřené výplaty dividend; rozsudek MěS v Praze, přiznávající právo na náhradu nemajetkové újmy právnické osobě při zásahu do pověsti; a rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 4. 11. 2022, sp. zn. ÚOHS-R0126/2022/VZ, č. j. ÚOHS-38686/2022/161, zmírňující výklad zákona o zadávání veřejných zakázek ve vztahu k bankovním zárukám.Závěrečné korigendum: odhady týkající se finále probíhajícího fotbalového mistrovství byly vyřčeny v době natáčení (21. listopadu), a tedy před tím, než Argentina i Německo stihly prohrát první zápasy.Podcast Právní novinky pro Vás připravujeme ve spolupráci s ekonom.cz

Home office. Zatímco ještě v roce 2019 byl pro mnohé žádaným benefitem, po roce 2020 se, s příchodem COVID-19, stalo jeho hojné využívání téměř nutností, i díky čemuž se významně rozšířil po "trhu práce". Dva roky poté se dostáváme do přelomu, kdy vyčkáváme, jaká bude jeho budoucnost. Někteří zaměstnavatelé a zaměstnanci mají totiž i nadále zájem o jeho hojné využívání, nicméně se objevují ale i opačné tendence a snaha o postupný návrat do kanceláří a jiných běžných pracovišť. Zákoník práce doposud neobsahuje zvláštní úpravu aplikovatelnou na problematiku home office. Během tzv. "covidových let" se proto začalo volat po jejím doplnění. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní přichází s návrhem novely zákoníku práce, kterým má být do jeho materie vtělena právě specifická úprava pro tzv. práci na dálku. Avšak, návrh novely z pohledu zaměstnavatelů přináší novou administrativu, nové náklady i rizika, a nadále nedoplňuje úpravu k řešení palčivých otázek a problémů s ním spojených, které doposud nebyly v praxi uspokojivě překlenuty, uvádí Daniel Vejsada. Co má přinést zamýšlená novela zákoníku práce? Jaké jsou v současnosti typické právní problémy home office z pohledu zaměstnavatelů i zaměstnanců, a jak jim předcházet? Na tyto i další otázky Vám odpoví dnešní host Martina Frolíka, seniorní advokát AK PRK Partners, specialista na pracovní právo a spoluautor talkshow "Na kus řeči s právníky", Daniel Vejsada.

Na českém trhu je stále velké množství finančních prostředků, které hledají své umístění. I proto je podle Petra Kmoníčka z Roklen Corporate Finance a seniorního advokáta Milana Sivého z PRK Partners letošní rok relativně dobrý z hlediska transakcí, konkrétně prodejů firem. Aktuální doba podle nich ale může působit jako dvousečná zbraň a investoři musí v důsledku inflace a nejistoty na akciových trzích intenzivně řešit, jak peníze zhodnotit. Obecně podle Kmoníčka a Sivého zatím český a evropský M&A trh vykazuje celkem velkou odolnost na rizikové faktory. „Klíčové je uplatnění peněz, které nyní nejsou tak zhodnocovány, a nalezení příležitosti a správného partnera, který společnost převezme a bude dál budovat,“ říká Kmoníček. Jaká je v takové situaci role vlastníků a managementu firem? I to je tématem podcastu Právo & Byznys.Podcast Právo & Byznys pro Vás připravujeme s INFO.cz.

Zákonodárce svou normotvornou činností nezřídka kdy, per natura rei, reaguje na témata, která z toho či onoho důvodu v té které chvíli určitým způsobem rezonují ve společnosti, tím spíše, jsou-li medializována. Příkladem legislativní reakce na stálé téma posledních let může být snaha o významnou novelu zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, především pokud se jedná o doby výkonu funkcí vedoucích státních zástupců, zejména nejvyššího státního zástupce nebo vrchních státních zástupců, která se nyní dostává do legislativního procesu. Druhým příkladem může být i chystaná rekodifikace v oblasti upravující aspekty nabývání, držení, zcizování či jiné nakládání se střelnými zbraněmi a municí, neboť je vládou projednáván zcela nový zákon o zbraních a střelivu a mimo to také zákon o munici. Novela zákona o státním zastupitelství, nebo rekodifikace v oblasti nakládání a držení střelných zbraní a střeliva, ovšem není jedinou právní novinkou, na kterou, v dnešním díle Vašeho oblíbeného podcastu, zaměří svou pozornost ostřílení moderátoři Kristýna Faltýnková a Martin Frolík. Inter alia se dozvíte i to, co se skrývá pod "záhadnými" zkratkami "JES" nebo "ÚDH PSH". Stran judikatury bude shrnut nález Ústavního soudu ze dne 18. října 2022, sp. zn. IV. ÚS 579/22, zabývající se podstatou odkladu vykonatelnosti nálezu Ústavního soudu a důsledků takového odkladu pro činnost orgánů veřejné moci; nebo nález Ústavního soudu ze dne 11. října 2022, sp. zn. II. ÚS 1693/22, týkající se předpokladů pro vydání příkazu k dodání do výkonu trestu. Z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu bude shrnut rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. října 2022, sp. zn. 26 Cdo 1130/2022, pojednávající o institutu "kauce" při nájmu bytu; nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2022, sp. zn. 21 Cdo 209/2021, týkající se udržení fyzických předpokladů jako "podmínky" pro trvání pracovněprávního vztahu.

V Česku se chystá zásadní novela zákoníku práce. Ta by měla zavést třeba novou úpravu práce na dálku nebo elektronického doručování. „Praxe po tématu digitalizace volala dlouho a změny, které se v novele připravují, vítáme. Co se týká vzdálené práce, vůči tomu jsme velmi kritičtí,“ říká v podcastu Právo & Byznys Štěpán Lacina, Head of HR planning v automobilce Škoda Auto. Velcí zaměstnavatelé podle něj budou ve výsledku takzvaný home office umožňovat méně, a to kvůli nárůstu administrativy. „Je otázka, zda stát nevymýšlí regulaci o něčem, co dnes už vůbec není potřebné,“ dodává seniorní advokát Daniel Vejsada z PRK Partners.

Podnikatelé musí pro provoz kamerových systémů splňovat poměrně přísné předpoklady a záznamy z kamer mohou uchovávat jen po velmi omezenou dobu. Není divu, zásah do soukromí může být značný, což reflektuje i GDPR. Vztahují se podobné limity i na Policii ČR? Zpracovává záznamy pouze po krátkou dobu, nebo vede dlouhodobou databázi dokumentující pohyb každého z nás? A využívají se informace z kamerového systému pouze pro potírání trestné činnosti a dopravních přestupků, nebo vám Policie ČR vede knihu jízd, kterou na vyžádání předá daňové správě?O tom si popovídali dva kolegové z advokátní kanceláře PRK Partners, zkušený moderátor a právník Martin Frolík s Janou Otčenáškovou, advokátkou specializující se zejména na ochranu osobních údajů. V rozhovoru se dozvíte, jak se Nejvyšší správní soud postavil k záznamům z dopravního kamerového systému a jejich dalšímu zpracování daňovou správou pro kontrolu knihy jízd, i co si specialistka na ochranu soukromí myslí o způsobu, jakým je systém dopravních kamer provozován

Mezi pomyslnými mlýnskými kameny, jednak potřebou zjednodušení a zpřehlednění právního řádu, jednak nutností do něj promítnou poznatky nabyté z právní praxe (čímž zpravidla dochází k jeho komplikování), se ocitá i český zákonodárce. Legislativní práce na významnějších novelizacích předpisů, které spadají do oblasti AML regulace, stavebního řízení, provozu na pozemních komunikacích, digitálních služeb nebo cenných papírů, jsou toho důkazem. Příkladmo lze uvést, že novelou liniového zákona se má stanovit zvláštní režim povolování staveb infrastruktury budované v rámci tzv. transevropské dopravní infrastruktury, a naopak návrhem na zrušení zákona o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech má dojít ke zrušení tohoto v praxi nepoužívaného cenného papíru. A zatímco zákonodárce se vypořádává s tenzí dvou výše jmenovaných potřeb, rozhodovací činnost soudů nám pomalu, ale jistě, přináší odpovědi na další otázky, na které dva právníci mají tři názory, jako je např. výklad intertemporálních ustanovení občanského zákoníku ve vztahu k přestavku, nebo jak je to s nejistým záměrem budoucí stavby jako překážky při posuzování jiného, dřívějšího, stavebního záměru. Nejen nastíněným Vás provedou naši zkušení moderátoři Kristýna Faltýnková a Martin Frolík. A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle? Z legislativních novinek bude představen Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů; Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony; Návrh vyhlášky o provedení některých ustanovení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí; Novela zákona o právu na digitální služby; a Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Z judikatury se zaměříme na novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku doručování datovou schránkou (nález Ústavního soudu ze dne 29. září 2022, sp. zn. I. ÚS 2583/21); rozsouzení ústavní stížnosti kardinála Dominika Duky (nález Ústavního soudu ze dne 4. října 2022, sp. zn. II. ÚS 2120/21); z rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, jako je např. vztah mezi posuzovaným stavebním záměrem a nejistým budoucím stavebním záměrem (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. října 2022, sp. zn. 10 As 409/2020); a konečně Nejvyššího soudu, týkající se výkladu vzniku dobré víry ve vztahu k přestavku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2022, sp. zn. 22 Cdo 2593/2021).

Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, že problematika nabývání, držení či zcizování střelných zbraní je právem velmi přísně regulována, po bližším zkoumání je jisté, že tento předpoklad tak úplně neplatí ve vztahu jakýmkoliv střelným zbraním. Zákonodárce totiž vtělil do Zákona o střelných zbraních a střelivu, který především jmenovanou problematiku upravuje, jejich rozlišování do tzv. kategorií zbraní, pro něž jsou posléze stanoveny velmi rozličné podmínky a omezení.Kategorie zbraní jsou vymezeny podle toho, nakolik nebezpečné se ty které zbraně, do nich náležející, zákonodárci jevily. Nejméně přísně jsou regulovány zbraně kategorie D a C-I. A právě tyto nejbenevolentnější kategorie zbraní se stávají středem pozornosti a ústředním tématem dnešního dílu Práva k Ranní Kávě, ve kterém se dozvíte, že do nich zdaleka nespadají jen "sranda zbraně" typu zbraní airsoftových nebo paintballových.Jmenovanou problematikou Vás provede zkušený moderátor a seniorní právník AK PRK Partners Martin Frolík, společně se svým dnešním hostem, advokátkou AK PRK Partners, spoluautorkou Právních novinek a také členkou spolku, který provozuje v Zámku Oslavany největší muzeum krátkých palných zbraní v České republice, Kristýnou Faltýnkovou.

Jednoinstančnost, rychlost, neformálnost, snadná vykonatelnost i v zahraničí a rozumné náklady. To jsou jen některé z výhod, které má řešení sporů před rozhodčími soudy oproti klasické soudní mašinérii. Na druhou stranu má za sebou rozhodčí řízení v Česku několik historických přešlapů a ztracená důvěra se znovu buduje jen velmi pomalu. Nejen o tom debatují v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó, prezident Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, a advokát PRK Partners Michal Sylla.Spory z obchodních vztahů jsou v Česku podle advokáta Michala Sylly velmi časté. „Rozhodující roli u nich hraje čas. Setkal jsem se se spory, které trvají déle než 10 let. Po této zkušenosti vím, že za 10 let, ať se soudíte o sebevětší částku, ta přestane být relevantní a zmizí důležitost sporu,“ říká v podcastu Právo & Byznys. Rychlost je podle něj klíčová také v současné době. „V situaci, kdy se nám objevuje řada insolventních dlužníků, kteří nejsou schopni splácet své závazky, je více věřitelů, kteří potřebují být rychlí. Potřebují vykonat rychle svůj exekuční titul a dostat se k penězům, na které mají nárok,“ popisuje. Podle Juraje Szabó navíc není rozhodčí řízení určeno pouze pro velké spory. „Třetina až polovina případů před naším soudem jsou v zásadě malé spory do půl milionu. Nejsme elitářští a jsme cenově dostupní. U nákladů jde o 5 procent z hodnoty sporu, minimálně jedenáct tisíc korun,“ dodává.Přesto má rozhodčí řízení několik specifik, na která je dobré myslet. „Například když u rozhodčího soudu nepřijdete k vašemu prvnímu jednání, je to cesta do pekel. Strana sporu je trestána za neaktivitu,“ přibližuje Michal Sylla a Juraj Szabó dodává, že výhodou naopak je, pokud si účastníci u rozhodčího soudu se senátem během prvního jednání nalinkují, co se bude dít dál a připraví se. „Pak všichni vědí, co kdo má od koho čekat, to se vám u obecné justice nestane. Strany mají skutečně řízení ve svých rukách, což je pro obchodní arbitráž obrovská výhoda,“ říká. Dodává také, že kdo není zvyklý na rozhodčí řízení, měl by si vzít právního znalce k ruce. „Rozhodčí řízení se nemusí řídit striktně podle hmotného práva. Kdo skutečně neví, je dobré mít na ten úvod skutečně někoho, kdo mu to alespoň vysvětlí. Kdo se běžně nesoudí a čeká, že ho soudce bude vodit za ruku a poučovat, to se v obchodní arbitráži neděje,“ říká. Pokud by se podle Juraje Szabó a Michala Sylly někdo bál jednoinstačního rozhodování, tomu zákon nabízí možnost přezkumu rozhodčího nálezu. „Je ale velice málo využívaná, což ukazuje na to, že naše rozhodování je kvalitní,“ doplňuje Juraj Szabó.Tématem podcastu Právo & Byznys je také otázka, zda by se v Česku měla změnit pravidla pro rozhodčí řízení. „Naše pravidla, která jsou obsažená v zákoně, vychází do jisté míry z Mezinárodní úmluvy, ale existují určitá specifika, která nejsou úplně správná. Myslím si, že jedno z těch specifik je, že máme preferované soudy,“ říká Michal Sylla.Podle Juraje Szabó je ale výhodou právě to, že existuje institucionalizovaný soud na základě zákona. „Je transparentní, protože dopředu strany vidí, na základě jakých procesních pravidel se rozhoduje a jaká je administrativní nebo profesní podpora. To jsou nesporné výhody proti ad hoc arbitrážím,“ oponuje. Připomíná, že spory, kde si strany nastaví procesní pravidla tak, jak chtějí, nemusí skončit dobře. „Když se podíváme například na problém Diag Human, tak jedna z věcí, proč se tento spor tak dlouho táhne, je, že se na začátku nedomluvily správné rozhodčí doložky a nevěnovala se pozornost procesním pravidlům. To u nás odpadá,“ uzavírá.Jakými kroky přesvědčit byznysovou obec zařazovat rozhodčí doložky do smluvních ujednání? A jaký dopad by měla na rozhodčí řízení menší formálnost obecné justice? I na to odpovídají v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó a Michal Sylla.

S prvním říjnovým týdnem je již naprosto jisté, že "legislativní kolesa" se opět pohybují v běžném pracovním tempu a, chtělo by se říci, že s probuzením normotvůrců z jisté prázdninové letargie, přicházejí se zásadnějšími legislativními novinkami v různých oblastech práva. Vytknout lze například rozsáhlou novelu zákoníku práce, zákona o přeměnách nebo energetického zákona. A zatímco ona "legislativní kolesa" se teprve roztočila do svého běžného rytmu, ta judikatorní se točí neúprosně dále, načež nás soudy nadále zásobují zajímavými rozhodnutími, nejen kterými Vás, při ranní kávě, provedou Kristýna Faltýnková a Martin Frolík.A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle?Z legislativních novinek se můžete těšit na nástin novely zákoníku práce, tedy návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony; dále návrh zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů; Novela z. o ochraně hospodářské soutěže (Sněmovní tisk č. 283); a stranou zájmu nezůstal ani aktuální vývoj novelizací Nového stavebního zákona.Z judikatury budou představeny především novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku svěření dítěte do pěstounské péče a přístup obecných soudů k tomuto (nález Ústavního soudu ze 13. září 2022, sp. zn. III. ÚS 3146/21); o otázku způsobu přijetí novely pandemického zákona v návaznosti na návrh skupiny poslanců na zrušení některých jejích částí (nález Ústavního soudu ze dne 13. září 2022, sp. zn. Pl. ÚS 7/22), či otázka uložení ochranného opatření zabrání věci a hodnocení nebezpečí, že věc bude sloužit ke spáchání zločinu (nález Ústavního soudu ze dne 22. srpna 2022, sp. zn. II. ÚS 645/22). Z judikatury Nejvyššího správního soudu bude blíže představeno rozhodnutí týkající se (ne)spáchání přestupku pro ujednání způsobu splatnosti mzdy za práci přesčas (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2022, sp. zn. 6 Ads 138/2022) a rozhodnutí týkající se pokuty uložené za veřejnou zakázku nákupu očkovacích látek (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. září 2022, sp. zn. 5 As 65/2021).

Nový občanský zákoník zakotvil v § 2913 právní úpravu tzv. smluv s ochranným účinkem vůči třetím osobám, přičemž podstata jmenovaného institutu spočívá v tom, že za určitých okolností může být poškozené třetí osobě přiznáno právo domáhat se náhrady vlastní škody z cizí smlouvy, tedy ze smlouvy, jíž vůbec není smluvní stranou, a to proto, že smluvní strany přebírají jisté ochranné povinnosti, nebo povinnosti péče, vůči právě takovým třetím osobám.Tento na první pohled komplikovaný a nejasný institut, přesto s mnoha praktickými dopady do běžných společenských, potažmo právních, vztahů a běžného života, se stává ústředním tématem prvního podzimního dílu již třetí sezóny podcastu Právo k ranní kávě.Jmenovanou problematikou Vás provede zkušený moderátor a seniorní právník AK PRK Partners Martin Frolík, společně se svým hostem, akademikem a Of Counsel AK PRK Partners, Petrem Bezouškou.

Astronomický podzim se kvapem blíží, čímž končí letní období, které má řada z nás spojeno s odpočinkem na výletech nebo dovolenkách. S postupným návratem k běžným pracovním povinnostem se ale také, po redakční pauze, vrací k Vaší ranní kávě i oblíbený podcast s přehledem právních novinek z oblasti legislativy i judikatury, pod taktovkou zkušených moderátorů Kristýny Faltýnkové a Martina Frolíka.A o čem naši moderátoři pohovoří v tomto díle?Z legislativních novinek se můžete těšit na náhled do aktuálního vývoje právní úpravy nikotinových sáčků; návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů; návrhu zákona o zrušení obsoletních právních předpisů a zpřehlednění právního řádu České republiky, a především do komplexní novelizace předpisů z prostředí kapitálového trhu, respektive finančního trhu, ke které má dojít na základě návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu.Z judikatury budou představeny především novinky vzešlé z rozhodovací činnosti Ústavního soudu, ať už se jedná o otázku uložení předběžného opatření při nekalé soutěži v návaznosti na spor dvou nakladatelství provozujících informační právní systémy (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. I. ÚS 3150/21); o otázky z oblasti rodinného práva – jako je nutnost, aby obecné soudy ve věcech úpravy péče o nezletilé dítě zásadně přihlížely a respektovaly projevená přání nezletilých blížících se věkem dospělosti (nález Ústavního soudu ze dne 15. srpna 2022, sp. zn. II. ÚS 1626/22), otázka styku nezletilého dítěte s prarodiči a nejlepšího zájmu dítěte (nález Ústavního soudu ze dne 28. července 2022, sp. zn. II. ÚS 395/22), nebo otázka překážky pro střídavou péči o nezletilé dítě nastupující do první třídy základní školy, spočívající ve skutečnosti, že bydliště jeho rodičů dělí větší vzdálenost (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. III. ÚS 2391/21); stranou nezůstává ani otázka výkladu právního jednání ve vztahu skutečné vůle stran a formálního projevu jejího vyjádření (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. I. ÚS 2337/21); odpovědnosti státu za škodu způsobenou při trestním řízení zabavením zboží osobě trestně nestíhané (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. IV. ÚS 2/21); otázce procesní aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy upravující poskytování lázeňských služeb (nález Ústavního soudu ze dne 19. července 2022, sp. zn. IV. ÚS 2431/21); obrácení důkazního břemene při sporech souvisejících s poskytováním lékařské péče (nález Ústavního soudu ze dne 28. června 2022, sp. zn. I. ÚS 1785/21); nebo překvapivosti odmítnutí dovolání pro jeho doručení z nesprávné datové schránky, pokud k odmítnutí došlo po uplynutí delší doby, po kterou bylo řízení bez náznaku vady v doručení, vedeno (nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2022, sp. zn. III. ÚS 2373/21). Z judikatury Nejvyššího soudu bude blíže představeno rozhodnutí týkající se odpovědnosti advokáta za nemajetkovou újmu způsobenou klientovi, spočívající v jeho frustraci z nemožnosti se domoci spravedlnosti pro porušení povinností advokáta (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2022, č. j. 25 Cdo 1907/2021-1034). Bonusem je pak rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v otázce posouzení toho, zda je kedluben tzv. vysokocennou plodinou (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. července 2022, sp. zn. 2 As 259/2020).Podcast Právní novinky pro Vás připravujeme ve spolupráci s EKONOM.cz.

V českém stavebnictví se v posledních několika měsících nešťastně potkalo několik negativních faktorů najednou – pomalé povolování staveb, zvyšování úrokových sazeb, přísné podmínky pro hypotéky a válka na Ukrajině. Podle výkonné ředitelky Central Group Michaely Tomáškové není současná krize nepřekonatelná. „Až alespoň jeden z problémů ustoupí, situace bude lepší,“ říká v podcastu Právo & Byznys, kde se sešla se seniorní advokátkou z PRK Partners Kristýnou Faltýnkovou. Situaci v hlavním městě podle Tomáškové komplikují také blížící se komunální volby. „Ty jsou klíčovým okamžikem pro život všech připravovaných staveb v Praze a vyčkáváme, jak to dopadne. Není to nejrůžovější období pro stavby,“ říká. Pražský trh s nemovitostmi nabídl zájemcům na konci prvního čtvrtletí letošního roku pouze 3200 nových bytů. Dokončených a připravených k nastěhování jich bylo jen 233. Vyplývá to z údajů a statistik developerské společnosti Central Group. Ještě před 10 lety si přitom mohli kupující vybírat z více než desetinásobného počtu dokončených volných bytů. Nadto podle indexu dostupnosti bydlení, který pravidelně sestavuje, je teď na koupi nového sedmdesátimetrového bytu potřeba už 17,3 hrubých ročních pražských mezd. „Ta data jsou chmurná a je potřeba něco změnit. Tato doba už trvá nějaký čas a stále se nic nezměnilo,“ říká v podcastu Právo & Byznys výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Hlavním důvodem prohlubujícího se deficitu nových bytů v Praze je pak podle expertů jejich pomalé povolování. Pomoci s tím měl nový stavební zákon, který se zasekl v legislativním procesu. „Otázka je, kdy nás nový zákon čeká. Už proběhla novelizace, která posunula účinnost, aby vznikl časový prostor pro diskuse. Nevíme ale, jak dlouho budou diskuse trvat a kdy dojde k realizaci,“ přibližuje seniorní advokátka Kristýna Faltýnková, která působí v PRK Partners. Podcast Právo & Byznys pro vás připravujeme ve spolupráci s INFO.CZ.

Pod vlivem ruské agrese na Ukrajině a mnohdy těžkopádného schvalování sankcí na evropské úrovni je připravována nová právní úprava uplatňování mezinárodních sankcí. Jak vysvětluje Bohumil Havel, vědecký pracovník Akademie věd a spolupracovník PRK Partners, České republice přijde vhod nový nástroj zamýšlený navrhovanou legislativou – národní sankční seznam – který umožní uplatnit sankce vůči určitému subjektu za předpokladu, že zápis na evropský seznam trvá příliš dlouho, popřípadě je neprůchodný. O parametrech národního seznamu, mechanice zmražení majetku a limitech daných ústavním pořádkem blíže v novém dílu podcastu Právo k Ranní Kávě, který pro vás připravil Martin Frolík, specialista na compliance & regulatory problematiku.

Vaše pravidelná dávka právních novinek je zpět a opět přináší to nejzajímavější, co vyplynulo z legislativního a judikatorního vývoje během uplynulého měsíce.Co zaznělo tentokrát? Martin Frolík a Kristýna Faltýnková pohovořili o navrhované regulaci nikotinových sáčků, která je předmětem zájmu médií s ohledem na rostoucí závislost dětí a mladistvých na těchto produktech. Na přetřes přišla i změna povinné registrace k DPH nebo problémy novely zákona o skutečných majitelích v kontextu upozornění Evropské Komise na vadnou implementaci směrnice.Tento díl uzavírá přehled judikátů vyšších soudů, mezi nimiž vyčnívá rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se nezabavitelné částky při výkonu rozhodnutí nebo judikát Nejvyššího správního soudu o zdanění bitcoinů.

"Spíše pomáhat než trestat." Tento přístup zvolil Úřad pro ochranu osobních údajů ve vztahu ke všem subjektům, pro něž plynou povinnosti z proslulého nařízení o ochraně osobních údajů, známého též pod zkratkou GDPR. Je ale tato pozice udržitelná za situace, kdy některé nadnárodní, převážně technologické, společnosti mnohá ustanovení GDPR nerespektují? Jak se změnil život Evropana od vstupu nařízení GDPR v účinnost a zda byl haló efekt ohledně drakonických pokut oprávněný, objasní Jaroslav Seborský, specialista PRK Partners na problematiku ochrany osobních údajů. Poslech nového dílu Práva k Ranní Kávě Vás přesvědčí, že ochrana osobních údajů toho přináší mnohem víc než jen povinnost odsouhlasit cookies na webových stránkách."Spíše pomáhat než trestat." Tento přístup zvolil Úřad pro ochranu osobních údajů ve vztahu ke všem subjektům, pro něž plynou povinnosti z proslulého nařízení o ochraně osobních údajů, známého též pod zkratkou GDPR. Je ale tato pozice udržitelná za situace, kdy některé nadnárodní, převážně technologické, společnosti mnohá ustanovení GDPR nerespektují? Jak se změnil život Evropana od vstupu nařízení GDPR v účinnost a zda byl haló efekt ohledně drakonických pokut oprávněný, objasní Jaroslav Seborský, specialista PRK Partners na problematiku ochrany osobních údajů. Poslech nového dílu Práva k Ranní Kávě Vás přesvědčí, že ochrana osobních údajů toho přináší mnohem víc než jen povinnost odsouhlasit cookies na webových stránkách.