V krizové době potřebujeme rychlé řešení obchodních sporů. Rozhodčí řízení ale zatím firmy nevyužívají příliš často

Jednoinstančnost, rychlost, neformálnost, snadná vykonatelnost i v zahraničí a rozumné náklady. To jsou jen některé z výhod, které má řešení sporů před rozhodčími soudy oproti klasické soudní mašinérii. Na druhou stranu má za sebou rozhodčí řízení v Česku několik historických přešlapů a ztracená důvěra se znovu buduje jen velmi pomalu. Nejen o tom debatují v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó, prezident Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, a advokát PRK Partners Michal Sylla.Spory z obchodních vztahů jsou v Česku podle advokáta Michala Sylly velmi časté. „Rozhodující roli u nich hraje čas. Setkal jsem se se spory, které trvají déle než 10 let. Po této zkušenosti vím, že za 10 let, ať se soudíte o sebevětší částku, ta přestane být relevantní a zmizí důležitost sporu,“ říká v podcastu Právo & Byznys. Rychlost je podle něj klíčová také v současné době. „V situaci, kdy se nám objevuje řada insolventních dlužníků, kteří nejsou schopni splácet své závazky, je více věřitelů, kteří potřebují být rychlí. Potřebují vykonat rychle svůj exekuční titul a dostat se k penězům, na které mají nárok,“ popisuje. Podle Juraje Szabó navíc není rozhodčí řízení určeno pouze pro velké spory. „Třetina až polovina případů před naším soudem jsou v zásadě malé spory do půl milionu. Nejsme elitářští a jsme cenově dostupní. U nákladů jde o 5 procent z hodnoty sporu, minimálně jedenáct tisíc korun,“ dodává.Přesto má rozhodčí řízení několik specifik, na která je dobré myslet. „Například když u rozhodčího soudu nepřijdete k vašemu prvnímu jednání, je to cesta do pekel. Strana sporu je trestána za neaktivitu,“ přibližuje Michal Sylla a Juraj Szabó dodává, že výhodou naopak je, pokud si účastníci u rozhodčího soudu se senátem během prvního jednání nalinkují, co se bude dít dál a připraví se. „Pak všichni vědí, co kdo má od koho čekat, to se vám u obecné justice nestane. Strany mají skutečně řízení ve svých rukách, což je pro obchodní arbitráž obrovská výhoda,“ říká. Dodává také, že kdo není zvyklý na rozhodčí řízení, měl by si vzít právního znalce k ruce. „Rozhodčí řízení se nemusí řídit striktně podle hmotného práva. Kdo skutečně neví, je dobré mít na ten úvod skutečně někoho, kdo mu to alespoň vysvětlí. Kdo se běžně nesoudí a čeká, že ho soudce bude vodit za ruku a poučovat, to se v obchodní arbitráži neděje,“ říká. Pokud by se podle Juraje Szabó a Michala Sylly někdo bál jednoinstačního rozhodování, tomu zákon nabízí možnost přezkumu rozhodčího nálezu. „Je ale velice málo využívaná, což ukazuje na to, že naše rozhodování je kvalitní,“ doplňuje Juraj Szabó.Tématem podcastu Právo & Byznys je také otázka, zda by se v Česku měla změnit pravidla pro rozhodčí řízení. „Naše pravidla, která jsou obsažená v zákoně, vychází do jisté míry z Mezinárodní úmluvy, ale existují určitá specifika, která nejsou úplně správná. Myslím si, že jedno z těch specifik je, že máme preferované soudy,“ říká Michal Sylla.Podle Juraje Szabó je ale výhodou právě to, že existuje institucionalizovaný soud na základě zákona. „Je transparentní, protože dopředu strany vidí, na základě jakých procesních pravidel se rozhoduje a jaká je administrativní nebo profesní podpora. To jsou nesporné výhody proti ad hoc arbitrážím,“ oponuje. Připomíná, že spory, kde si strany nastaví procesní pravidla tak, jak chtějí, nemusí skončit dobře. „Když se podíváme například na problém Diag Human, tak jedna z věcí, proč se tento spor tak dlouho táhne, je, že se na začátku nedomluvily správné rozhodčí doložky a nevěnovala se pozornost procesním pravidlům. To u nás odpadá,“ uzavírá.Jakými kroky přesvědčit byznysovou obec zařazovat rozhodčí doložky do smluvních ujednání? A jaký dopad by měla na rozhodčí řízení menší formálnost obecné justice? I na to odpovídají v podcastu Právo & Byznys Juraj Szabó a Michal Sylla. Zpět na všechny epizody