news box

Státy Evropské unie se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci počítající s výrazným zvýšením armádních výdajů a investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.

Americká centrální banka (Fed) přikročí k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb, pokud to bude zapotřebí k obnovení cenové stability. Uvedl to šéf Fedu Jerome Powell. Minulý týden banka na svém zasedání podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Předpověděla rovněž, že letos přikročí k šesti dalším zvýšením v tomto rozsahu. Powell uvedl, že centrální banka je v případě potřeby připravena zvyšovat základní sazbu i o půl procentního bodu a přivést úroky na „restriktivní" úroveň, která bude brzdit hospodářský růst. O více než čtvrt procentního bodu Fed naposledy svůj základní úrok zvýšil v květnu 2000, napsala agentura AP.

Německý koncern Volkswagen plánuje v příštích pěti letech investovat v Severní Americe 7,1 miliardy dolarů (bezmála 159 miliardy korun). Do roku 2030 zde chce své portfolio modelů rozšířit o 25 modelů elektromobilů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na šéfa americké divize podniku Scotta Keogha. Německá automobilka očekává, že do roku 2030 budou plně elektrické vozy činit 55 procent jejích prodejů v USA.

Cena zinku, kovu používaného mimo jiné při výrobě galvanických článků a jejich baterií, od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února stoupla o deset procent. Je tak nejdražší od srpna 2007. O téměř čtvrtinu zdražil také nikl, řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Cena zinku se po ruské agresi na Ukrajině dostala na 4248 USD za tunu, nejvýše za 15 let. Na patnáctileté maximum se zinek podle Hájka dostal především kvůli rostoucím cenám energií a obavám z dodávek.

Pražská burza v úvodu týdne posílila, index PX stoupl o 0,86 procenta na 1338,22 bodu, rostl čtvrtý den v řadě. Dařilo se většině titulů, nejvíce Monetě Money Bank
(+ 2,33 %) a Komerční bance (+ 1,57 %). Z předních emisí ztrácela jen energetická společnost ČEZ.  

Koruna na začátku nového týdne posílila. Vůči euru česká měna ve srovnání s pátečním závěrem zpevnila o 13 haléřů na 24,70 koruny za euro. K dolaru si polepšila o 12 haléřů na 22,36 koruny za dolar. Koruna se dnes po poledni dostala až na 24,60 koruny za euro, podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka jí pomohlo nedělní vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka o tom, že kurz koruny je nástrojem pro boj s vyšší inflací. 

Německý ministr hospodářství Robert Habeck vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) ke zvýšení těžby. Během návštěvy Spojených arabských emirátů rovněž prohlásil, že země z oblasti Perského zálivu by se neměly snažit vydělávat na sankcích, které západní země uvalily na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu. K rychlejšímu zvyšování produkce s cílem omezit růst cen již členské země OPEC vyzvaly také například Spojené státy.

Výroba elektrických osobních aut v Česku za první dva měsíce letošního roku meziročně stoupla o 56 procent na 14 824 elektromobilů a plug-in hybridů. Jejich podíl na celkové produkci se proti loňsku zvýšil o 4,1 procentního bodu na 8,7 procenta. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu. Automobilka Škoda vyrobila za leden a únor 6527 elektrických aut, z toho 4254 vozů byly čisté elektromobily, značka Hyundai dodala na trh 8297 bateriových vozidel, z toho 4493 aut tvořily plug-in hybridy. Škoda vyrobila meziročně o 6,5 procenta elektrických aut méně, naopak Hyundai přidala 230 procent, protože na začátku minulého roku ještě plug-in hybridy nevyráběla.

Evropská centrální banka (ECB) i přes válku na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací. „V současné době nevidíme žádné známky stagnace,“ řekla Lagardeová. 

Developerská společnost Ekospol plánuje na místě současného průmyslového areálu mezi pražským Zličínem a sídlištěm Řepy postavit až 2621 bytů ve 12 domovních blocích. Vyplývá to ze zveřejněné dokumentace pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí (EIA). Firma by podle ní chtěla začít stavět příští rok a poslední byty dokončit v roce 2032. Více k plánům firmy čtěte v našem nedávném rozhovru s šéfem Ekospolu Evženem Korcem.