Evropa by konečně měla začít řešit svoji bezpečnost. Evropské státy v NATO by měly na obranu dávat aspoň dvě procenta HDP. To je ale jen začátek. „Rozumné“ země dávají víc, třeba Polsko téměř dvojnásobek. Česko má v tomto ohledu co dohánět, píše ve svém komentáři europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Europoslanci tento týden opět ukázali, že se na klíčových návrzích umí dohodnout. Do hojně užívaného spojení Green Deal opět vrátili slovo „Deal“ (dohoda), jež se před dvěma týdny během plenárního hlasování ve Štrasburku vytratilo. Napravili tak překvapivý zářez zelených a socialistů, kteří tehdy v sále shodili návrh reformy systému obchodování s emisemi (tzv. ETS).
Evropská unie jako celek si v rámci Zelené dohody pro Evropu vytkla za cíl postupně snižovat emise skleníkových plynů. Do roku 2030 se mají dle plánu Fit for 55 emise snížit o 55 procent oproti roku 1990.
Asi 7️⃣,3️⃣ milionu korun loni zaplatilo ministerstvo spravedlnosti právníkům a jiným expertům za rady v bitcoinové kauze. Vyplývá to ze seznamu plateb za poradenské služby na webu úřadu. Nejdražší ze služeb ve zmíněné kauze byl audit, který stál skoro 3,6 milionu. Na zveřejnění plateb upozornil server Publico.
Pražská burza dnes oslabila po 📉 ztrátách většiny hlavních emisí. Index PX klesl o 0,27 procenta na 2692,55 bodu. Ztráty se dotkly i cenných papírů, se kterými se obchodovalo v největších objemech. Zlevnily třeba akcie energetické firmy ČEZ, Komerční banky či banky Moneta.
Zavedení digitálního eura by mohlo evropské banky v prvních čtyřech letech stát čtyři až 6️⃣ miliard eur (97 miliard až 145,5 miliardy korun). Uvedl to člen Rady guvernérů Evropské centrální banky Piero Cipollone. Samotnou centrální banku by zavedení nové digitální měny mělo odhadem stát kolem 1,3 miliardy eur a náklady ECB na provoz měny mají činit asi 300 milionů eur ročně.
Spojené státy přispějí na Radu míru, která si za úkol dává řešení mezinárodních konfliktů a obnovu Pásma Gazy, 🔟 miliard dolarů (přibližně 206 miliard korun). Dnes to na prvním zasedání této organizace uvedl americký prezident Donald Trump.
Deficit zahraničního obchodu Spojených států se v loňském roce mírně 📉 snížil. Dosáhl 901,5 miliardy dolarů (18,6 bilionu korun) proti schodku 903,5 miliardy dolarů předloni. Deficit obchodu se zboží se ale vyšplhal na rekord. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo americké ministerstvo obchodu. Prezident Donald Trump loni citelně ovlivnil globální obchod tím, ze uvalil cla na dovoz z většiny zemí.
Prozápadní orientace Bulharska je stěžejní hodnotou a strategickým závazkem, uvedl dnes, první den v úřadu, prozatímní premiér 👨 Andrej Gurov. Bulharsko bude podporovat snahy o dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině a bude úzce spolupracovat se spojenci v EU a NATO, řekl podle agentury AP v projevu k poslancům poté, co se členy své vlády složil přísahu.
Nadnárodní poradenská společnost Accenture začala sledovat, jak často její manažeři využívají interní 🖥️ nástroje umělé inteligence. Pravidelným používáním nástrojů AI firma nově podmiňuje postup na vedoucí pozice. Podle serveru listu Financial Times to vyplývá z interního e-mailu.
Část demokratických zákonodárců letos plánuje ❌ bojkotovat tradiční projev amerického prezidenta o stavu unie, který šéf Bílého domu Donald Trump přednese v Kongresu příští úterý. Místo toho se budou v té době účastnit mítinku nazvaného Lidový projev o stavu unie, na prostranství National Mall poblíž Kapitolu, sídla amerického Kongresu ve Washingtonu. Napsal o tom deník The New York Times.
Americký maloobchodní řetězec Walmart 📈 zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí tržby meziročně o 5,6 procenta na 190,66 miliardy dolarů (3,9 bilionu korun). Přispěl k tomu zejména on-line prodej, který se zvýšil o 27 procent. Firma to dnes uvedla ve své výsledkové zprávě. Výhled celoročního zisku ale kvůli nepředvídatelnému stavu obchodu a podmínek na trhu práce zklamal očekávání.
Téměř třetina Němců si myslí, že jejich země nyní potřebuje jedinou silnou politickou stranu, která by zastupovala zájmy celého lidu. Vyplývá to z 📜 průzkumu Deutschland-Monitor, o kterém dnes informovala agentura DPA. Silného vůdce, který by přijímal opatření bez parlamentu, by podle průzkumu chtělo 11 procent dotázaných.
