České dráhy vypsaly výběrové řízení na nového předsedu představenstva a generálního ředitele společnosti. Nového šéfa největšího českého dopravce vybere pětičlenná komise, uvedly ČD. Nový šéf nahradí Ivana Bednárika, který v čele dopravce skončí k 28. únoru. Nového šéfa drah bude vybírat komise složená z předsedy dozorčí rady ČD Miroslava Zámečníka, dále místopředsedkyně rady a náměstkyně ministra dopravy Lenky Hlubučkové, nového politického náměstka ministra dopravy Tomáše Vrbíka, předsedy Výboru pro audit ČD Tomáše Vyhnánka z ministerstva financí a psychologa Radvana Bahbouha.
Křeslo zbývajícího, šestého místopředsedy sněmovny obsadil bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO). V tajné volbě porazil nominanta SPD, lídra tohoto hnutí Tomia Okamuru. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Ke zvolení bylo nutné získat nejméně 90 poslaneckých hlasů. Havlíček jich dostal 106. Okamuru, jenž byl místopředsedou dolní komory v minulém volebním období, volilo 22 poslanců.
Americká společnost DuPont prodá svou divizi speciálních plastů za 11 miliard dolarů (235,6 miliardy korun) americké chemické společnosti Celanese. Pro DuPont je to největší transakce od roku 2019, kdy se oddělil od skupiny DowDuPont, uvedla agentura Reuters. Firma tak pokračuje v úpravě svých aktivit s cílem zaměřit se na elektroniku, automobilový průmysl a řešení pro vodní hospodářství.
Evropská unie se obrátila na Světovou obchodní organizaci (WTO) kvůli sporu o telekomunikační patenty s Čínou. Podle jejího názoru Čína dostatečně nechrání patenty evropských společností na telekomunikační technologie. Oznámila to Evropská komise, která námitku podala jménem všech 27 členů EU.
Sporná novela pandemického zákona bude s největší pravděpodobností platit. Sněmovna přehlasovala koaliční většinou její senátní veto. Novela zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu. Uzákoní rovněž zavedenou praxi nařizování karantény nebo izolace telefonicky či krátkou textovou zprávou. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že předlohu podepíše. Odmítavý postoj horní komory přehlasovala sněmovna hlasy 104 poslanců koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Proti bylo 82 členů dolní komory z opozičních hnutí ANO a SPD.
Na českém trhu se v posledních týdnech začaly prodávat ojeté vozy z Německa, které byly zatopené při záplavách v letních měsících loňského roku. Prodejci na nich vydělávají desítky tisíc korun, uvedla společnost Cebia, která se zabývá prověřováním původu vozů. Riziko zakoupení takového vozu zvyšuje podle firmy skutečnost, že ne vždy musí jít přímo o podvod. Někteří prodejci mohou vykoupit již opravené vozidlo bez znalosti jeho minulosti a nabízet ho zákazníkům bez informace, že bylo zatopené.
Francouzský stát vloží do energetické společnosti EDF 2,1 miliardy eur (51,2 miliardy korun). V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RTL to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podnik má finanční potíže mimo jiné kvůli nařízení státu, aby prodával elektřinu pod tržní cenou, a rovněž kvůli výpadkům jaderných reaktorů. EDF proto vyhlásila akční plán a prodejem akcií chce zvýšit kapitál o 2,5 miliardy eur.
Vládní návrh letošního státní rozpočtu podle prezidenta Miloše Zemana není protiinflační, ale proinflační, a není ani prorůstový. Neruší žádné daňové výjimky, které stát stojí 380 miliard korun, řekl Zeman poslancům. Vyzval členy dolní komory k obnovení vyššího zdanění příjmů fyzických osob, což by příjmy státu zvýšilo o 90 miliard korun. Státní rozpočet by tak mohl být přebytkový, uvedl prezident během zhruba půlhodinového projevu. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by bylo chybným krokem rušit například daňovou slevu na poplatníka.
Číst více
Kreml označil situaci v Donbasu na východě Ukrajiny, odkud jsou hlášeny další přestřelky a ostřelování mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty, za velice znepokojivou a potenciáně velmi nebezpečnou. O situaci okolo dění na východě Ukrajiny a také ohledně ruských požadavků k Západu na bezpečnostní záruky už dnes ruský prezident Vladimir Putin jednal se členy své bezpečnostní rady, uvedl jeho mluvčí Dmitrij Peskov.
Podpora Ukrajinců pro vstup jejich země do NATO během posledních dvou měsíců výrazně vzrostla, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum agentury Rejting. Podle něj vstup do NATO nyní podporuje 62 procent Ukrajinců, proti je 30 procent.
