Partneři projektu

news box

Elektrárenská společnost ČEZ zaplatila za přípravu stavby nového jaderného bloku Dukovan dosud zhruba 1,8 miliardy korun. Celkem jí do roku 2024 tato etapa má stát asi 4,5 miliardy korun. 
Falešná obvinění Ruska, že Kyjev má biologické a chemické zbraně, ukazují, že ruský prezident Vladimir Putin zvažuje jejich použití na Ukrajině. V pondělí to podle agentury Reuters prohlásil americký prezident Joe Biden, aniž by pro svá tvrzení předložil důkazy. Biden také potvrdil, že ruská armáda v sobotu použila hypersonické střely Kinžal.
Americký výrobce elektromobilů Tesla v úterý oficiálně otevře svůj nový závod na elektromobily v braniborské obci Grünheide nedaleko Berlína. První vůz Model Y chce osobně předat majiteli šéf Tesly Elon Musk. Ceremonie se zúčastní i kancléř Olaf Scholz a ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck a také braniborský premiér Dietmar Woidke.
Americké akcie v pondělí oslabily. Vedle nejistoty plynoucí z ruské invaze na Ukrajinu k tomu přispělo vystoupení šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Ten uvedl, že Fed přikročí k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb, pokud to bude zapotřebí k obnovení cenové stability.

Státy Evropské unie se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci počítající s výrazným zvýšením armádních výdajů a investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.

Americká centrální banka (Fed) přikročí k agresivnějšímu zvyšování úrokových sazeb, pokud to bude zapotřebí k obnovení cenové stability. Uvedl to šéf Fedu Jerome Powell. Minulý týden banka na svém zasedání podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Předpověděla rovněž, že letos přikročí k šesti dalším zvýšením v tomto rozsahu. Powell uvedl, že centrální banka je v případě potřeby připravena zvyšovat základní sazbu i o půl procentního bodu a přivést úroky na „restriktivní" úroveň, která bude brzdit hospodářský růst. O více než čtvrt procentního bodu Fed naposledy svůj základní úrok zvýšil v květnu 2000, napsala agentura AP.

Německý koncern Volkswagen plánuje v příštích pěti letech investovat v Severní Americe 7,1 miliardy dolarů (bezmála 159 miliardy korun). Do roku 2030 zde chce své portfolio modelů rozšířit o 25 modelů elektromobilů. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na šéfa americké divize podniku Scotta Keogha. Německá automobilka očekává, že do roku 2030 budou plně elektrické vozy činit 55 procent jejích prodejů v USA.

Cena zinku, kovu používaného mimo jiné při výrobě galvanických článků a jejich baterií, od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února stoupla o deset procent. Je tak nejdražší od srpna 2007. O téměř čtvrtinu zdražil také nikl, řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek. Cena zinku se po ruské agresi na Ukrajině dostala na 4248 USD za tunu, nejvýše za 15 let. Na patnáctileté maximum se zinek podle Hájka dostal především kvůli rostoucím cenám energií a obavám z dodávek.

Pražská burza v úvodu týdne posílila, index PX stoupl o 0,86 procenta na 1338,22 bodu, rostl čtvrtý den v řadě. Dařilo se většině titulů, nejvíce Monetě Money Bank
(+ 2,33 %) a Komerční bance (+ 1,57 %). Z předních emisí ztrácela jen energetická společnost ČEZ.  

Koruna na začátku nového týdne posílila. Vůči euru česká měna ve srovnání s pátečním závěrem zpevnila o 13 haléřů na 24,70 koruny za euro. K dolaru si polepšila o 12 haléřů na 22,36 koruny za dolar. Koruna se dnes po poledni dostala až na 24,60 koruny za euro, podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka jí pomohlo nedělní vyjádření guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka o tom, že kurz koruny je nástrojem pro boj s vyšší inflací.