news box

Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder, který je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jednal v Moskvě se šéfem Kremlu o mírovém řešení války na Ukrajině. Informoval o tom portál Politico s tím, že výsledky rozhovoru známé nejsou. Německá média Schröderovu cestu do Ruska považují za překvapení, protože bývalý kancléř v posledních týdnech čelil tvrdému tlaku, aby se od ruské invaze jasně distancoval a aby se vzdal funkcí v ruských státních energetických společnostech. Snímekl přátel vznikl v roce 2002.

Akcie ve Spojených státech oslabily. Investoři s ohledem na inflaci, která v USA dosáhla čtyřicetiletého maxima, očekávají, že americká centrální banka (Fed) příští týden zvedne sazby, aby zamezila přehřátí ekonomiky. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, dnes klesl o 0,34 procenta a uzavřel obchodování na 33 174,07 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 0,43 procenta na 4259,52 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se snížil o 0,95 procenta na 13 129,96 bodu.

Ruské síly na Ukrajině operují bez ohledu na civilisty a ze strany ukrajinských vojáků se setkávají se silnějším odporem, než čekaly, uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Schopnost odolávat ruským vojskům podcenily i tajné služby, uvedli jejich představitelé. Hainesová zároveň odmítla tvrzení Moskvy, že Ukrajina usiluje o výrobu biologických či jaderných zbraní.

Rozpočet vlády Spojených států vykázal za únor deficit 217 miliard dolarů (pět bilionů korun). Ve srovnání se stejným obdobím loni se snížil o 30 procent, protože příjmy rostly a výdaje klesaly, zejména díky oživení ekonomiky po pandemii nemoci COVID-19. Oznámilo to americké ministerstvo financí. V celém uplynulém finančním roce, tedy do konce září 2021, rozpočtový schodek USA dosáhl 2,77 bilionu dolarů, což byla druhá nejvyšší hodnota v historii. Klesl však z rekordních 3,13 bilionu dolarů v předchozím roce.

Evropské akcie dnes oslabily. Evropská centrální banka (ECB) oznámila, že bude kvůli vysoké inflaci rychleji omezovat nákupy dluhopisů v rámci svého podpůrného programu APP a ve třetím čtvrtletí ho zřejmě ukončí. Panevropský index STOXX Europe 600 odepsal 1,69 procenta na 427,12 bodu. Hlavní index německých akcií DAX i klíčový index pařížské burzy CAC 40 dnes klesly každý o téměř tři procenta. Hlavní index milánské burzy ztratil 4,2 procenta. Nejvýrazněji oslabilo odvětví automobilového průmyslu. Akcie automobilky BMW odepsaly 5,5 procenta.

Na Ukrajině bylo dosud evakuováno přes 400 tisíc lidí, uvedl podle agentury Reuters ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Většina evakuovaných podle něj uprchla z oblastí bojů mezi ukrajinskou a ruskou armádou. Jen za dnešek se na Ukrajině otevřelo sedm koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou, informovala vicepremiérka Iryna Vereščuková. Ze Sum a okolí odjelo do bezpečí na 12 tisíc civilistů, dalších 2000 pak z obklíčeného Izjumu v Charkovské oblasti. Evakuace se odehrávají také v okolí Kyjeva.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili ve francouzském Versailles neformální summit, na němž se chtějí dohodnout o dalším postupu vůči Rusku a o možnostech pomoci Ukrajině. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela i některých národních lídrů musí unie přijít s novými kroky, které by přiměly Moskvu ukončit invazi na Ukrajinu. Sedmadvacítka se chce také postupně zbavit závislosti na ruském plynu a posílit společnou obranu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ale spolu s několika dalšími západoevropskými lídry krátce před summitem odmítl možnost, že by evropský blok nabídl Ukrajině rychlou cestu ke členství.

Inflace v Rusku v letošním roce zrychlí na 20 procent a ekonomika by mohla klesnout až o osm procent. Ukázal to nezávislý průzkum mezi 18 ekonomy uskutečněný ruskou centrální bankou. „Výrazná revize odhadů odráží drastickou změnu ekonomických podmínek v posledních dvou týdnech," uvedl viceguvernér ruské centrální banky Alexej Zabotkin. 

Teroristická skupina Islámský stát (IS) potvrdila úmrtí svého lídra abú Ibráhíma Hášimího Kurajšího, o kterém letos na začátku února informoval americký prezident Joe Biden. Napsala o tom agentura AFP s odvoláním na zvukovou nahrávku zveřejněnou IS. Skupina zároveň oznámila jméno nástupce zabitého vůdce, v čele IS nově stane abú Hasan Hášimí Kurajší. Předchozí vůdce IS zahynul při operaci speciálních jednotek USA v severozápadní Sýrii v noci ze 2. na 3. února. Akce se uskutečnila na přímý rozkaz Bidena.