Americké akcie oslabily, prudce pokleslo zejména technologické odvětví. Americká centrální banka (Fed) zvažuje snižování objemu dluhopisů ve svém držení o maximálně 95 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) za měsíc, vyplývá ze zápisu březnového zasedání. Dow Jonesův index klesl o 0,42 procenta a uzavřel obchodování na 34 496,51 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se propadl o 2,22 procenta na 13 888,82 bodu.
Evropské akcie dnes výrazně oslabily. Přispěly k tomu obavy z agresivnějšího zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech, jež by mohly narušit hospodářský růst, a z dalších sankcí proti Rusku, které přispívají k inflaci. Panevropský index STOXX 600 odepsal 1,5 procenta na 455,97 bodu. Výrazně oslaboval technologický segment a odvětví cestovního ruchu.
Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters. Několik velkých ruských společností je kótováno v zahraničí, což pro ně bylo vždy otázkou prestiže. Od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině, však západní burzy zastavily obchodování s ruskými cennými papíry.
Řecko umožní prodloužení provozu svých uhelných elektráren a navýšení těžby hnědého uhlí. Oznámil to řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Podle něj se jedná o dočasné opatření, které reaguje na situaci v energetice, již ovlivňuje konflikt na Ukrajině a sankce proti Rusku. Řecko ale podle premiéra nadále počítá s naplněním svých klimatických závazků, uvedl deník Kathimerini. Mitsotakis uvedl, že uhelné elektrárny budou smět v zemi fungovat až do roku 2028. Podle původních plánů dvě elektrárny měly přestat fungovat do roku 2023 a jedno modernější zařízení do roku 2025.
Ceny ropy klesají. Přispěly k tomu zprávy o překvapivém růstu zásob ve Spojených státech a uvolnění ropy ze strategických rezerv členských zemí Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Kolem 18:20 středoevropského času cena severomořské ropy Brent klesla o 2,94 procenta na 103,51 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu ztrácela 3,1 procenta a obchodovala se za 98,80 dolaru za barel.
Bývalé armádní letiště v Líních u Plzně je jednou ze tří evropských lokalit, které německý automobilový koncern Volkswagen (VW) zvažuje pro stavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut. Uvedli to členové vedení Plzeňského kraje včetně hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti). Podle náměstka hejtmana a poslance Josefa Bernarda (STAN) by šlo o továrnu za čtyři až pět miliard eur, tedy v přepočtu 98 až 122 miliard korun, zaměstnala by až 4000 lidí.
Členové Mezinárodní agentury pro energii (IEA) bez Spojených států uvolní ze svých strategických rezerv 60 milionů barelů ropy. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje. Washington již minulý týden slíbil, že uvolní ze svých rezerv až 180 milionů barelů ropy.
Státy Evropské unie se ve středu napoprvé neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž pátý balík v úterý navrhla Evropská komise. Uvedl to diplomatický zdroj, podle něhož bude jednání velvyslanců členských zemí pokračovat ve čtvrtek. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv.
Číst více
Rusko musí nést následky za rozpoutání války proti Ukrajině včetně platby reparací, konstatoval Senát. Horní komora ve svém stanovisku také uvedla, že vraždění civilistů v ukrajinských městech nese všechny znaky válečného zločinu podle mezinárodního práva a že únosy obyvatel Ukrajiny do Ruska jsou neospravedlnitelné. Ruští představitelé, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, musí být podle Senátu postaveni před soud a potrestáni. Téměř totožné usnesení přijala sněmovna jednomyslně v úterý.
Pražská burza zakončila nejníže za téměř tři týdny. Index PX klesl o 2,22 procenta na 1333,94 bodu. Bezmála 6,5 procenta ztratily akcie Erste Bank, o víc než tři procenta si pohoršily cenné papíry Komerční banky. Česká koruna oslabila k euru a dál ztrácela také vůči dolaru.
