news box

Počet účastníků doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění, v prvním čtvrtletí vzrostl o 48 tisíc na 1,516 milionu. V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci loňského roku 2,91 milionu účastníků, o 53 tisíc méně než na konci roku, uvedla Asociace penzijních společností ČR.

Na pomoc obětem války na Ukrajině a uprchlíkům poslali lidé, firmy i nadace dosud organizaci Člověk v tísni přes 1,85 miliardy korun. Víc než 1,74 miliardy věnovali do sbírky SOS Ukrajina a víc než 108 milionů poskytli jinak než na sbírkové konto. Za tři měsíce od začátku ruské invaze přispělo téměř půl milionu dárců. Organizace na Ukrajinu vypravila zatím 14 vlaků a 36 kamionů s humanitární pomocí, podporu poskytla i v jiných zemích a v Česku pomáhá se zvládnutím uprchlické vlny a integrací v deseti krajích, uvedla nadace.

Ruská plynárenská společnost Gazprom od sobotního rána přeruší vývoz plynu do Finska. Oznámila to finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem. O přerušení vývozu ji informoval Gazprom, uvedla agentura Reuters. Vláda Finska, které je neutrální zemí a má s Ruskem dlouhou hranici, ve středu schválila vstup země do Severoatlantické aliance. Učinila tak poté, co Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu, která také není členem NATO.

Webové stránky Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) jsou po úterním kybernetickém útoku nadále mimo provoz. Čtvrtý den zůstává nedostupný i server s dopravními informacemi Dopravniinfo.cz. Podle dřívějšího vyjádření organizace šlo o velmi sofistikovaný útok. Podle experta na kyberbezpečnost Adama Koudely tomu nasvědčuje i skutečnost, že ŘSD muselo obnovovat systémy informací pro řidiče ze záloh. Kybernetickému útoku čelilo ŘSD v úterý ráno. Organizace od té doby částečně zprovoznila asistenční linku pro řidiče 800 280 281, zatím ovšem bez možnosti poskytování dopravních informací, uvedlo ŘSD.

Německo potřebuje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) nejen na pobřeží Severního moře, ale kvůli zásobování východu země a také České republiky rovněž na pobřeží Baltského moře. V Berlíně na zasedání Spolkové rady prohlásila premiérka severoněmeckého Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová. Česko je s tímto německým regionem propojeno plynovodem OPAL, kterým proudí plyn z produktovodu Nord Stream položeného na dně Baltu.

V dozorčí radě českobudějovického výstaviště je nově Jiří Netík, který byl prvním prezidentem Agrární komory ČR. V dozorčí radě nahradil Marcelu Antošovou, kterou jediný akcionář výstaviště, jímž je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), odvolal. Vyplývá to z informací ve Sbírce listin. Dozorčí rada budějovického výstaviště je čtyřčlenná. Předsedou je Jaroslav Janáček, členy vedle Netíka Petr Jílek a Jiří Pondělíček.

Výrobce šicích strojů Minerva Boskovice v loňském roce zvýšil svůj čistý obrat o 28 procent na 1,2 miliardy korun, čistý zisk společnosti se zvýšil na dvojnásobek ze 39,4 milionu na 81,7 milionu korun za rok 2021. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Důvodem hospodářského růstu společnosti je podle jejího vedení zejména oživení trhů po zpomalení v prvním roce pandemie koronaviru. 

Deset poradců bude pomáhat se vzdělávací politikou ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN). Jsou mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, bývalý ministr financí za ANO a IT expert Ivan Pilný nebo zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl. Gazdík své poradce představil na ministerstvu školství.

Mimořádně vzácný exemplář závodního automobilu Mercedes-Benz 300 SLR Uhlenhaut z roku 1955 se na soukromé aukci prodal za 135 milionů eur (3,3 miliardy korun). Stal se tak nejdražším prodaným automobilem všech dob, oznámila automobilka. Aukce se konala v utajení už 5. května v muzeu Mercedes-Benz ve Stuttgartu, firma o ní ale informovala až teď. Vítěz aukce zůstal v anonymitě. Dosavadní rekord u auta prodaného v aukci držel vůz Ferrari 250 GTO z roku 1962, který se před čtyřmi lety prodal za 48,5 milionu dolarů.

Výrobní ceny v Německu v dubnu meziročně vzrostly o rekordních 33,5 procenta. Ve své zprávě to uvedl německý statistický úřad. Za dalším silným růstem výrobní inflace, která se později zpravidla promítá i do cen pro spotřebitele, jsou dražší energie. K jejich růstu výrazně přispívá i válka na Ukrajině. Podle statistického úřadu jde o největší měsíční nárůst od roku 1949, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Číst více