news box

Americké akcie oslabily, nejvýrazněji odvětví technologií. Ruská invaze na Ukrajinu udržuje investory v napětí. Nejvíce táhly index S&P 500 dolů růstové akcie, mimo jiné firem Tesla či Amazon. Odrazem defenzivní nálady na trhu byl růst dílčího indexu S&P 500 veřejných služeb a nemovitostí.

Spojené státy oznámily novou sadu sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Míří na několik ruských oligarchů a činitelů blízkých prezidentu Vladimiru Putinovi včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Na seznamu je například jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov. USA rovněž pozastavily vydávání víz 19 oligarchům a desítkám jejich rodinných příslušníků.

Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala to řekl novinářům po jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení.

Skupina Emma Capital podnikatele Jiřího Šmejce bude jediným vlastníkem největší chorvatské sázkové kanceláře SuperSport. Za zbývající třetinový podíl zaplatí více než 150 milionů eur (3,8 miliardy korun). Serveru E15 to řekl mluvčí skupiny Emma Capital Pavel Zuna. Podíl společnost odkoupí od minoritního akcionáře Danka Čoriče.

Evropské akcie výrazně oslabily kvůli obavám z negativních hospodářských důsledků sankcí jako odvety Západu za ruskou invazi na Ukrajinu. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 odepsal 2,01 procenta na 437,36 bodu. Od začátku letošního roku tak vykazuje pokles o více než deset procent. Na dnešním poklesu indexu se velkou měrou podílely akcie maloobchodních společností a firem působících v oblasti cestovního ruchu. Poklesu nezabránil ani růst cen akcií těžařských podniků, za kterým stálo pokračující zdražování komodit.

Euro zůstává pod tlakem kvůli obavám investorů z negativních dopadů ukrajinské krize na ekonomiku eurozóny. Jednotná evropská měna ztrácela 0,6 procenta na 1,1050 dolaru. Dolar podpořily mimo jiné příznivé údaje o vývoji trhu práce ve Spojených státech. Vůči britské libře euro sestoupilo až na 82,76 pence, tedy na nejslabší úroveň za více než pět let. Později však téměř veškeré ztráty smazalo a prodávalo se za zhruba 82,9 pence.

Moldavsko požádalo o vstup do Evropské unie. Oficiální žádost podepsala prezidenta země Maia Sanduová. Dokument by měl dorazit do Bruselu v nadcházejících dnech, informovala agentura Reuters. „Chceme žít v míru, demokracii a svobodě," řekla Sanduová na tiskové konferenci v Kišiněvě. „Trvalo 30 let, než Moldavsko dospělo, ale dnes je země připravená přijmout zodpovědnost za svou vlastní budoucnost," řekla prezidentka před kamerami. Žádost o členství v EU dnes podala také Gruzie.

Oslabování koruny zpomalilo. Zatímco v předchozích dnech ztrácela kvůli ruské invazi na Ukrajinu desítky haléřů, dnes k oběma hlavním světovým měnám klesla o osm haléřů na 25,77 koruny za euro, respektive 23,29 koruny za dolar. Slabá koruna by podle některých ekonomů mohla vyprovokovat k akci Českou národní banku k devizové intervenci na podporu koruny. 

Pražská burza poprvé v tomto týdnu posílila. Index PX stoupl o 3,08 procenta na 1364,29 bodu. Posilovaly téměř všechny hlavní emise. Nejvýraznějšího růstu dosáhly cenné papíry bankovní skupiny Erste, které zdražily o 11,43 procenta na 784 korun. I tak výrazný růst ale vynahradil Erste jen část ztrát, které emise utrpěla za dobu ruské invaze na Ukrajinu. Za jediný týden, od středy 23. února před začátkem útoku do středy 2. března, zlevnily akcie Erste skoro o čtvrtinu ze zhruba 917 korun na asi 704 korun.