Ve Francii podle konečných výsledků do druhého kola prezidentských voleb postoupili současný centristický prezident Emmanuel Macron s 27,84 procenty a nacionalistka Marine Le Penová s 23,15 procenty. Na třetím místě skončil s 21,95 procenty krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. Konečné výsledky se příliš neliší od těch předběžných, zveřejněných v neděli večer po skončení prvního kola hlasování. Macron i Le Penová již dnes zahájili kampaň před druhým kolem, které bude 24. dubna. Průzkumy předvídají těsný souboj.
Ve Francii podle konečných výsledků do druhého kola prezidentských voleb postoupili současný centristický prezident Emmanuel Macron s 27,84 procenty a nacionalistka Marine Le Penová s 23,15 procenty. Na třetím místě skončil s 21,95 procenty krajně levicový Jean-Luc Mélenchon. Macron i Le Penová již zahájili kampaň před druhým kolem, které bude 24. dubna. Průzkumy předvídají těsný souboj.
Ve výboru americké Sněmovny reprezentantů vyšetřujícím povolební násilnosti v sídle Kongresu panují neshody ohledně toho, zda doporučit trestní stíhání exprezidenta Donalda Trumpa. Kongresmani se přitom domnívají, že pro takový krok mají dostatek důkazů. S odvoláním na nejmenované účastníky těchto diskusí to o víkendu napsal deník The New York Times (NYT). Podle jeho informací má část komise obavy, že doporučení adresované ministerstvu spravedlnosti by zbytečně zpolitizovalo jeho snahy dohnat strůjce nepokojů k zodpovědnosti.
Březnová meziroční inflace byla o 2,9 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v únorové prognóze. Důvodem bylo především výrazné zdražení pohonných hmot. Další příčinou byl vyšší růst cen potravin a regulovaných cen. Proti odhadům byla vyšší také jádrová inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, změny regulovaných cen a daní. Uvedl to ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v Česku v březnu stoupla na 12,7 procenta. To je nejvyšší hodnota od května 1998, kdy dosáhla 13 procent.
O příspěvek pro solidární domácnost za ubytování ukrajinských uprchlíků požádalo od dnešního rána do 11:00 asi 500 lidí. Novinářům to při návštěvě chomutovského úřadu práce řekl ministr práce a sociálních věcí, vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). O příspěvek, určený lidem, kteří doma či ve svém volném bytě bezplatně ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, lze žádat pouze elektronicky. Lidé mohou žádat o 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů bez ohledu na to, zda jde o dítě či dospělého. Na domácnost stát poskytne nejvýše 12 tisíc korun měsíčně a podporu bude vyplácet i zpětně za březen.
Největší polský maloobchodní řetězec s módou LPP po přerušení podnikání na Ukrajině a uzavření obchodů v Rusku přesune své zaměření a více posílí svoji přítomnost v Evropská unii, uvedla firma, která vlastní značky Reserved, Cropp, House, Mohito a Sinsay a působí i v České republice.
Finsko a Švédsko se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině chystají již v létě vstoupit do Severoatlantické aliance, píše britský list The Times s odvoláním na americké zdroje. Podle nich se ruský prezident Vladimir Putin v tomto smyslu dopustil „velké strategické chyby“, jelikož přímým důsledkem ruské invaze může být rozšíření aliance z 30 na 32 členských států. Mluvčí Kremlu řekl, že další rozšiřování NATO nepřispěje k bezpečnosti v Evropě.
Předseda věřitelského výboru vydavatelství Mladá fronta poslal insolvenční správkyni předžalobní výzvu. Žádá, aby uhradila škodu přes 47 milionů korun. Uvedl, že špatně prodávala majetek vydavatelství. Správkyně Petra Hýsková to odmítá, vyplývá z informací v insolvenčním rejstříku. Příští týden správkyně soudu navrhne, jak se má zpeněžit zbytek majetku v hodnotě několika milionů korun.
Společnost ABB, která působí v oblasti automatizace a energetiky, otevírá v areálu Ostrava Airport Multimodal Park (OAMP) v Mošnově na Novojičínsku výrobní a vývojové centrum robotiky. Investice přesáhla 300 milionů korun a v centru bude pracovat zpočátku okolo 120 lidí. ABB centrum otevírá oproti plánu a navzdory všeobecným problémům v logistice o dva měsíce dříve, uvedla firma.
Skupina ČEZ dál počítá s přípravou projektu továrny na výrobu baterií do elektroaut, tzv. gigafactory, na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, která se nyní bourá. Plocha bude připravena v prvním pololetí příštího roku k využití. Uvedl to místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. ČEZ podle něj jedná s dalšími dodavateli technologií na výrobu baterií, kteří mají nadále zájem o prunéřovskou lokalitu.
