news box

Ruský vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu ve čtvrtek vyskočil téměř o 38  procent a očekává se, že v pátek vzroste o dalších 24 procent, protože EU dokončuje balíček sankcí, které do značné míry ušetřily ruský energetický průmysl. Vyšší toky jsou trapnou připomínkou energetické závislosti Evropy na Moskvě, uvedla agentura Bloomberg. Rusko je největším dodavatelem plynu na kontinentu a zajišťuje více než třetinu potřeb regionu. Přibližně třetina těchto zásilek obvykle prochází přes Ukrajinu.

Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.

Dva velké řetězce, které působí v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, stáhly ze svých prodejen všechny ruské výrobky a nebudou je ani nakupovat od dodavatelů. Vedení prodejen tak vyjádřilo solidaritu s Ukrajinou, kterou ve čtvrtek napadlo Rusko, informovala dnes agentura DPA. Maloobchodní řetězce Rimi a Maxima patří k lídrům trhu, v Pobaltí provozují stovky prodejen. 

Moskva podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové již připravila soubor odvetných sankcí proti západním zemím. Matvijenková zároveň podtrhla, že Rusko dobře zná slabiny Západu, citovala ji agentura TASS. „Pokud jde o odvetné sankce, tak jsou také připraveny. Nebudou zrcadlit sankce proti Rusku. Dobře ale známe slabá místa Západu,“ sdělila předsedkyně horní komory ruského parlamentu Matvijenková.

Evropské akcie po čtvrtečním propadu na devítiměsíční minima posilují. Panevropský index STOXX Europe 600 si připisuje asi 0,7 procenta na 442 bodů. Ve čtvrtek ztratil téměř 3,3 procenta a nadále zůstává na cestě k výraznému týdennímu poklesu. Za čtvrtečním propadem stál ruský útok na Ukrajinu. Evropské akcie dnešním růstem navázaly na čtvrteční oživení akcií ve Spojených státech. To následovalo poté, co americký prezident Joe Biden představil nové sankce vůči Rusku, které jsou podle některých analytiků mírnější, než se investoři obávali.

Nový Zéland v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu oznámil cílený zákaz vstupu ruským činitelům a zákaz obchodu s ruskými vojenskými a bezpečnostními složkami. Japonsko a Austrálie sdělily, že své sankce vůči Rusku posílí; k sankcím se chce připojit také Tchaj-wan. Informovala o tom agentura Reuters. 

Rusko zakázalo britským aerolinkám vstup do svého vzdušného prostoru. Oznámila to ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija. Tento krok je odvetou za zákaz letů ruské společnosti Aeroflot do Británie, informovala agentura Reuters. Británie zákaz pro letadla Aeroflotu zavedla v rámci sankcí, které uvalila na Rusko za jeho útok na Ukrajinu.

Na pražském letišti jsou dál rušeny všechny lety na Ukrajinu. Dnes neodletí žádný z šesti plánovaných spojů do Kyjeva, uvedla mluvčí Letiště Praha Klára Divíšková. Dopravci budou rušit spoje i v následujících dnech. První dva lety už byly kvůli eskalaci konfliktu na Ukrajině zrušeny ve čtvrtek. Z pražského Letiště Václava Havla během zimy pravidelně na Ukrajinu létali čtyři dopravci, kteří provozovali celkem pět pravidelných linek. Nejvíce letů mířilo do Kyjeva, další do Lvova a Oděsy.

Ruský rubl po čtvrtečním propadu na rekordní minimum dnes posiluje, zotavují se i ruské akcie. Hlavní index moskevské burzy RTS kolem 09:30 středoevropského časi vykazoval růst zhruba o 24 procent po propadu o více než 38 procent předchozí den. Za čtvrtečním propadem stálo zahájení ruského útoku na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že zničilo 118 objektů ukrajinské vojenské infrastruktury, podle agentury TASS hlásí mimo jiné zničení 18 tanků a obrněných vozidel. Ukrajinské ministerstvo vnitra podle agentury Reuters ráno oznámilo, že ruské síly za posledních 24 hodin zasáhly na Ukrajině 33 civilních objektů a zemřely dvě děti.