news box

Londní přepravce Maersk zvažuje pozastavení přeprav kontejnerů do Ruska. Reaguje tak na sankce, které uvalil Západ proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, píše Reuters. 

Číst více

Švýcarsko přijme sankce proti ruským činitelům a firmám po vzoru postihů Evropské unie a zmrazí také jejich majetek, oznámila švýcarská vláda. Alpská země v posledních dnech lavírovala mezi tradiční neutralitou a solidaritou se Západem a dnešní rozhodnutí je pro ni velice nezvyklé, poznamenávají média. Podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise jde o unikátní a těžký krok, který vyžadoval pečlivé posouzení.

Rusko zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí, včetně Británie, Německa, Španělska, Itálie a Kanady. Informovala o tom agentura Interfax. Jde o odvetu za to, že ruská letadla nemohou do vzdušného prostoru Evropské unie, což je trest za ruskou invazi na Ukrajinu. Mnoha leteckým společnostem se kvůli protiruským sankcím komplikují trasy nad Evropou. Týká se to zejména těch ruských, potíže ale mají i britské, kterým vedou letové koridory přes Rusko do Asie. V důsledku toho se dnes ztrojnásobil letecký provoz nad Kazachstánem.

Čína v loňském roce zaznamenala největší nárůst celkové spotřeby energie a využití uhlí za posledních deset let, převážně díky tomu, že se ekonomika zotavila z dopadů pandemie nemoci COVID-19. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil čínský statistický úřad. Čína je největším spotřebitelem uhlí a emitentem skleníkových plynů na světě. Loni celková spotřeba energie činila 5,24 miliardy tun standardního uhelného ekvivalentu, což bylo o 5,2 procenta více než v roce předchozím. Podle záznamů agentury Reuters založených na oficiálních údajích bylo tempo růstu nejvyšší od roku 2011.

Počet kybernetických útoků na ukrajinskou vládu a vojenský sektor vzrostl během prvních tří dnů bojů o 196 procent. V ostatních regionech po celém světě naopak došlo k poklesu kybernetických útoků na organizace, například v Evropě o osm procent a v Americe o víc než desetinu. Počet phishingových e-mailů ve východoslovanských jazycích se zvýšil sedminásobně. Uvedla to bezpečnostní firma Check Point.

Americká vláda uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance. Odstřihla ji od aktiv ve Spojených státech a s okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí, uvedlo americké ministerstvo financí. Americký vládní činitel podle agentury Reuters uvedl, že kroky mimo jiné „odstraňují pojistku" v podobě ruských rezerv. Ty jsou v objemu 630 miliard dolarů (14,1 bilionu korun) a patří k nejvyšším na světě.

Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruska a Běloruska. Důvodem je vpád vojsk těchto zemí na Ukrajinu a související sankce Západu. Export EGAP nepojišťuje ani na Ukrajinu kvůli bezpečnostní situaci, s exportéry je v kontaktu a pojišťování obnoví hned, jakmile to bude možné, uvedla společnost.

Počet lidí prchajících z Ukrajiny během pěti dnů od zahájení ruské invaze překročil hranici půl milionu, uvedl na Twitteru Filippo Grandi, vysoký komisař OSN pro uprchlíky .

Při mohutném ruském ostřelování východoukrajinského města Charkov zahynuly desítky lidí. Zraněných jsou stovky. Na Facebooku to napsal poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko.

Německo chce do roku 2035 získávat elektřinu takřka výhradně z obnovitelných zdrojů. Podle deníku Süddeutsche Zeitung s tím počítá připravovaná novela zákona o obnovitelné energii, ve které dosud konkrétní datum pro tento cíl nebylo. Úprava nadále počítá s tím, že do roku 2030 bude Německo vyrábět 80 procent energie z obnovitelných zdrojů, nyní podíl činí 42 procent. Vláda Olafa Scholze v reakci na ruský útok na Ukrajinu zastává názor, že Německo musí urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů, aby se stalo co nejrychleji nezávislé na dodávkách energií z Ruska.