Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

news box

Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách ČR, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát bude podle něj průběžně kontrolovat rizikovost všech tří uchazečů i jejich subdodavatelů. Vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Začít stavět se má v roce 2029, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036. Síkela uvedl, že účast českých podniků na stavbě reaktoru může dosáhnout až 65 procent, což znamená pro české firmy zakázky za vyšší desítky miliard korun.

Číst více

Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek uspořádá další mimořádné zasedání k invazi Ruska na Ukrajině, tentokrát na žádost USA. I když má rada malou pravomoc ovlivňovat kroky Ruska, zasedání v poslední době posloužila jako místo k podtržení mezinárodní kritiky Moskvy. Čtvrteční schůzka je naplánována na 15:00 newyorského času, uvedla agentura Bloomberg.

Česká koruna se dnes vrátila k 24,60 koruny za euro, tedy úrovním, kde se nacházela před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Od začátku ruské invaze byla koruna pod tlakem kvůli horšící se situaci v regionu a s tím spojeným odlivem zahraničního kapitálu, uvedl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.

Prezident Miloš Zeman podepsal trojici zákonů, které mají v Česku usnadnit pobyt uprchlíkům z Ukrajiny v důsledku ruské invaze. Oznámil to prezidentův mluvčí. Zeman podepsal zákony ve stejný den, kdy je ve zrychleném řízení schválil Senát. Opatření tak nabudou účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů zřejmě ještě tento týden. První z vládních předloh má usnadnit postupy udělování oprávnění k pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění. Pobytové oprávnění je také podmínkou pro další začlenění běženců do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání. Další z norem má usnadnit běžencům z Ukrajiny přístup na pracovní trh. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. 

Ceny ropy se dnes prudce zvyšují kvůli obavám z nedostatečných dodávek suroviny na trh a opět překročily hranici sta dolarů. Cena severomořské ropy Brent kolem 13:30 středoevropského vykazovala nárůst o šest procent na 103,90 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si ve stejnou dobu připisovala 5,8 procenta na 100,54 dolaru za barel.

Severní Afrika a Blízký východ už začaly pociťovat negativní dopady konfliktu na Ukrajině na svou potravinovou bezpečnost. Uvedl to Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD), který je finanční institucí OSN. Mezi zeměmi, které pociťují negativní důsledky, fond uvádí Somálsko, Libanon, Egypt či země ve Střední Asii. Lidé žijící v nejchudších oblastech se jen velmi těžko vyrovnávají s růstem cen potravin, pohonných hmot či hnojiv, který kvůli ruské agresi proti Ukrajině nastal nebo se očekává, že nastane, uvedl fond.

Britská centrální banka podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Uvedla to ve své tiskové zprávě. Banka ale zmírnila svou rétoriku ohledně nutnosti dalšího zvyšování úroků. Pro zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru. Banka reagovala na prudký růst cen, především energií.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nezměnil své stanovisko, že hranice Ukrajiny musí být uznány ve stavu z roku 1991, kdy země získala samostatnost. Podle agentury Reuters to uvedl Zelenského bezpečnostní poradce Oleksij Arestovyč. Italskému deníku La Repubblica dále řekl, že ukrajinská vláda je připravená fungovat i v případě – podle něj nepravděpodobného – pádu Kyjeva.
Evropští bankovní, pojišťovací a burzovní regulátoři dnes varovali spotřebitele investující do kryptoaktiv, že mohou přijít o všechny investované peníze a stát se obětí podvodů. Upozornili, že mnohá tato aktiva jsou vysoce riziková a spekulativní, píše se ve sdělení, za kterým stojí Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský úřad pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA). Upozornili také, že většina kryptoaktiv nepodléhá v Evropské unii regulaci, takže se spotřebitelé nemohou spoléhat na práva a ochranná opatření spojená s regulovanými finančními službami.

Turecká centrální banka ponechala v souladu s očekáváními hlavní úrokovou sazbu beze změny. Činí nepředstavitelných 14 procent, píše Bloomberg.