Meopta, která v Přerově vyrábí optické produkty pro průmyslové, vojenské a spotřební použití, v prodlouženém účetním období od října 2023 do konce loňského roku vykázala ztrátu 1,158 miliardy a tržby 4,265 miliardy korun. Ve srovnání s rekordním rokem 2022, kdy měla zisk 1,078 miliardy, tržby podniku klesly o 773 milionů korun. Prodloužení účetního období souvisí se změnou majitele a fúzí se společnosti Meopta-optika v říjnu 2023, kdy stoprocentní podíl v Meoptě získal nadnárodní investiční fond Carlyle Group.
Ruské vojenské lodě v úžině u dánského pobřeží opakovaně pluly nebezpečně blízko dánských 🚢🚢🚢 armádních plavidel a mířily na ně své zbraně. Podle agentury Reuters to dnes řekl šéf dánské rozvědky Thomas Ahrenkiel. Dodal, že existuje značné riziko sabotáže.
Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou Spojené státy zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters. Důvodem je podle ní to, že stávající zásoby tomahawků jsou určeny především pro americké námořnictvo. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že dodání těchto střel na Ukrajinu spustí novou eskalaci.
V rafinerii americké společnosti Chevron ve městě El Segundo několik kilometrů jižně od mezinárodního letiště v Los Angeles došlo k výbuchu, po kterém vypukl rozsáhlý požár. Na místě zasahují hasiči. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění a příčina incidentu, ke kterému došlo dnes ráno, není známá
Voliči v Česku dnes odpoledne začnou rozhodovat o tom, jaké složení bude mít nová Sněmovna. Mezi první voliče budou tradičně patřit politici včetně prezidenta Petra Pavla. Voličské hlasy rovněž předurčí, jaké strany nebo hnutí sestaví příští vládu.
Mnichovské letiště 🛫🛫🛫ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v okolí i areálu letiště. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících, kteří zůstali na letišti. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně.
Hlubší spolupráce premiérů vlád zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Maďarska, Slovenska, Polska a Česka, po volbách do Poslanecké sněmovny v Česku není reálná. Shodli se na tom experti, které oslovila ČTK. Jedním z důvodů jsou nezájem Polska a nedostatek témat, která by tyto státy spojovala. V poslední době právě na tento formát regionální spolupráce někteří čeští i zahraniční politici odkazovali.