news box

Konflikt na Ukrajině může snížit letošní růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny o 0,3 až 0,4 procenta. Podle čtyř zdrojů agentury Reuters to na schůzce Rady guvernérů v Paříži řekl hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane. Učinil to už ve čtvrtek, krátce poté, co Rusko zahájilo invazi. Počítá i s vyšší inflací. Lane toto číslo představil jako střední scénář. Má ale i scénář pro mnohem vážnější variantu vývoje, podle které by se ekonomika snížila téměř o celé jedno procento. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele evropských zemí s bojovými zkušenostmi, aby se aktivně zapojili do obrany Ukrajiny a Evropy, píše ukrajinská agentura Unian. Na občany evropských zemí rovněž apeloval, aby od vlád ve svých zemí žádali větší finanční a vojenskou pomoc Ukrajině.

Senát dnes vyzval kvůli agresi proti Ukrajině k vyloučení Ruska i Běloruska z mezinárodních organizací. Vybídl také uvalení co nejtvrdších sankcí na Rusko. Doporučil současně, aby se konfliktem na Ukrajině zabýval Mezinárodní trestní tribunál v Haagu. Stanovisko jednomyslně podpořilo všech 50 přítomných senátorů.

Turecko nemůže uzavřít úžiny Bospor a Dardanely pro ruská válečná plavidla, jak o to kvůli ruskému útoku na Ukrajinu požádal Kyjev. Podle deníku Hürriyet to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Zdůvodnil to tím, že mezinárodní dohoda upravující proplouvání lodí těmito úžinami zaručuje i v době války návrat plavidel na jejich domovskou základnu. 

Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo, že podle jeho odhadů dosáhly ruské ztráty za první den invaze na Ukrajinu až 800 vojáků, zničeno bylo sedm ruských letadel, šest vrtulníků, 130 obrněnců a přes 30 tanků. 

Ruský vývoz plynu do Evropy přes Ukrajinu ve čtvrtek vyskočil téměř o 38  procent a očekává se, že v pátek vzroste o dalších 24 procent, protože EU dokončuje balíček sankcí, které do značné míry ušetřily ruský energetický průmysl. Vyšší toky jsou trapnou připomínkou energetické závislosti Evropy na Moskvě, uvedla agentura Bloomberg. Rusko je největším dodavatelem plynu na kontinentu a zajišťuje více než třetinu potřeb regionu. Přibližně třetina těchto zásilek obvykle prochází přes Ukrajinu.

Ceny některých kovů, zemědělských výrobků a surovin se zvyšují a ocitají se na úrovních, kde ještě nikdy nebyly. Na vině je ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě země jsou totiž důležité pro světový trh s pšenicí, slunečnicovým olejem, hliníkem, titanem či niklem, a ty reagují na ruskou invazi na Ukrajinu.

Dva velké řetězce, které působí v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, stáhly ze svých prodejen všechny ruské výrobky a nebudou je ani nakupovat od dodavatelů. Vedení prodejen tak vyjádřilo solidaritu s Ukrajinou, kterou ve čtvrtek napadlo Rusko, informovala dnes agentura DPA. Maloobchodní řetězce Rimi a Maxima patří k lídrům trhu, v Pobaltí provozují stovky prodejen. 

Moskva podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové již připravila soubor odvetných sankcí proti západním zemím. Matvijenková zároveň podtrhla, že Rusko dobře zná slabiny Západu, citovala ji agentura TASS. „Pokud jde o odvetné sankce, tak jsou také připraveny. Nebudou zrcadlit sankce proti Rusku. Dobře ale známe slabá místa Západu,“ sdělila předsedkyně horní komory ruského parlamentu Matvijenková.