Akcie ve Spojených státech zahájily nový týden růstem. Pomohlo jim posílení velkých technologických firem. Akcie sociální sítě Twitter prudce stouply po zprávě, že Elon Musk koupil podíl ve společnosti. Index Dow Jones vzrostl o 103,61 bodu na 34 921,88 bodu. Širší index Standard & Poor's 500 stoupl o 36,78 bodu, neboli 0,81 procenta, na 4582,64 bodu. Index technologického trhu Nasdaq posílil o 271,05 bodu, čili 1,9 procenta, na 14 532,55 bodu.
Ceny uhlí ve Spojených státech poprvé za 13 let překročily hranici 100 dolarů (2200 korun) za tunu. Ruská invaze na Ukrajinu a celosvětová energetická krize zvyšují poptávku po fosilních palivech. Podle dnešních údajů americké vlády vzrostly ceny uhlí z centra Appalačského regionu o devět procent na více než 106 dolarů za tunu, nejvýše od roku 2008, uvedla agentura Bloomberg. Ceny uhlí z Illinoiské pánve pak vzrostly až na 109,55 dolaru. Hranici 100 dolarů překročily poprvé od roku 2005.
Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy, píše agentura AFP s odkazem na zdroj blízký francouzskému ministerstvu zahraničí. Podle něj opatření je „součástí evropské iniciativy" a „naší prvořadou povinností je vždy zajistit bezpečnost francouzských a evropských občanů". Německo dříve dnes oznámilo, že se rozhodlo vypovědět 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby.
K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do EU či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT dnes vyzvalo evropské vlády přes 200 europoslanců. Na twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. Členové Evropského parlamentu ve výzvě mimo jiné požadují okamžité svolání zasedání Evropské rady. „Po odhalení hrozivých ruských válečných zločinů v Buče, po neustávajícím ničení Mariupolu a kvůli deportaci tisíců ukrajinských občanů do Ruska nutně potřebujeme zesílit sankce proti Putinovu zločinnému režimu," píše se ve výzvě.
Nedávný požár restaurace v Osvětimanech na Uherskohradišťsku nebyla náhoda ani nehoda, oheň v dřevěné budově někdo založil úmyslně. V prohlášení na hradním webu to prohlásil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, jehož firma hospodu Na Srubu vlastní. Tvrdí, že v budově měl původně být se svou rodinou i v den, kdy tam hořelo. Událost spojil se „štvavou nenávistnou kampaní médií" a některé novináře obvinil z toho, že ohrozili životy jeho dětí a rodiny. Hasiči zatím neuvedli, co bylo příčinou požáru.
Německý stát převezme dočasně kontrolu nad německou dceřinou společností ruského Gazpromu, oznámil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Cílem je podle něj zajistit bezpečnost dodávek. Informovala o tom agentura DPA. Opatření má podle agentury Reuters trvat do 30. září. Správcem společnosti Gazprom Germania se stane německá agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil, že ukončil svou účast v německé divizi. Ta má pobočky ve Švýcarsku, Británii a České republice. Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil.
Německo rozhodlo o vypovězení 40 ruských diplomatů. Informuje o tom agentura DPA, podle níž jde o osoby, o kterých je Berlín přesvědčen, že pracují pro ruské tajné služby. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková prohlásila, že dotyční pracovali „proti naší svobodě a proti soudržnosti naší společnosti". Nyní mají pět dnů na opuštění země.
Česká měna dnes opět posílila k euru a oslabila vůči dolaru. Koruna k 17:00 oproti předchozímu závěru k euru zpevnila o pět haléřů na 24,33 koruny za euro a k dolaru si pohoršila o tři haléře na 22,12 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Pražská burza na začátku týdne stagnovala, PX klesl o nepatrných 0,04 procenta na 1372,73 bodu. Z předních titulů registrovala největší pokles Erste Bank, jejíž cenné papíry zlevnily o více než dvě procenta. Mírné ztráty si připsaly energetický ČEZ či pojišťovna VIG. Naopak Komerční banka přes dvě procenta zdražila. Z menších emisí se dařilo firmě Photon Energy, která se zabývá stavbou solárních elektráren, připsala si osm procent.
Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období Celsia; pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba výrazně zvýšit intenzitu klimatických opatření. Takové jsou mimo jiné závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC), o nichž informují světové zpravodajské agentury. Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že aby Země zůstala obyvatelná, musí se tento růst do tří let zastavit.
