Zajímá nás
Pivaři, bojte se. Nedostatek ruského plynu může omezit produkci tuzemských pivovarů
Češi jsou ve spotřebě piva na hlavu již léta první na světě. Kvůli omezení či dokonce zastavení dodávek ruského plynu – přestože pivovary hledají alternativní zdroje – hrozí, že pivovary v tuzemsku by musely omezit výrobu. Ta již loni kvůli covidovým opatřením klesla.
Pokud by došlo k úplnému omezení dodávek plynu včetně rezerv, mělo by to zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně dodavatelů. „Náhradní řešení by se v krátkodobém horizontu hledalo jen velmi složitě a nebylo by možné plyn zcela nahradit. Pokud by došlo k omezení či zastavení dodávek plynu, došlo by i k omezení výroby. To by, samozřejmě, mělo zásadní vliv na celé pivovarnictví, které patří mezi klíčové obory potravinářství u nás,“ uvedla výkonná ředitelka Český svaz pivovarů a sladoven Martina Ferencová.
„Výrobní technologie v pivovarech, sladovnách a u zpracovatelů chmele jsou závislé na dodávkách plynu. Potřebujeme ho pro celou činnost varny. Páru dále využíváme na celou sanitaci obalů, při jejich mytí, ve stáčírnách, při pasterizaci,“ dodala Ferencová.
Plzeňský Prazdroj vykázal loni čistý zisk 4,48 miliardy korun, o téměř o 700 milionů víc než v prvním covidovém roce 2020. Ve srovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byl zisk nižší o šest procent, uvedl pivovar. 
Prazdroj loni zdražil čepované pivo, vypilo se ho míň. Zisk pivovaru přesto vzrostl
Zprávy z firem
Například v Plzeňském Prazdroji, největším tuzemském pivovaru, se zemní plyn využívá ve sladovnách i v pivovarech pro produkci páry. Celkově představuje zhruba 40 procent spotřebovávané energie. Další tuzemský pivovar, Budějovický Budvar, na plynu přímo závislí není, odebírá energii z místní teplárny. „Nicméně jsou na něm závislí naši klíčoví dodavatelé, zejména slad a sklárny, bez kterých bychom se neobešli,“ uvedla mluvčí Budvaru Barbora Dědinová.
Směr obnovitelné zdroje
Cestou, jak snižovat spotřebu zemního plynu, je využití alternativních zdrojů jako například tepelných čerpadel, nebo obnovitelných zdrojů, případně bioplynu, biometanu nebo vodíku. „Zároveň bychom řešili možné alternativy, například v podobě lehkých topných olejů nebo ve spolupráci s teplárnou. Na případné krizové scénáře se připravujeme, přesto přechod na alternativní paliva nebude okamžitý, nese s sebou další náklady a nedokáže pokrýt úplně celou produkci piva v našich pivovarech,“ říká technický ředitel Prazdroje Pavel Šemík.
Rostoucí náklady na zboží a zaměstnance přinutí hospody nejpozději po prázdninách zvýšit razantně ceny. Zkušení znalci trhu odhadují, že se cena čepovaného piva vyšplhá na 70 korun. Hospody tak i bez případných vládních omezení čeká nejspíš velký odliv zákazníků, kteří prostě budou popíjet doma. Co s tím? Hospodští si prožijí totéž, co provozovatelé kin. Českou hospodu čekají změny. 
Stanislav Šulc: Pivo za 70? Tak to budeme pít doma aneb Hospody čeká boj o zákazníky
Názory
A na jak dlouho jsou pivovary schopny připravit zásoby pro případ omezení výroby v důsledku omezení či úplného omezení dodávky plynu? „Zásoby máme, ale není kapacitně možné je mít tak velké, aby pokryly případný několikaměsíční úplný výpadek produkce. Pivo je navíc potravina s omezeným datem spotřeby a není tedy ani možné vytvořit velké zásoby na dlouhou dobu,“ říká Šemík. Pasterizované pivo má trvanlivost od šesti do 12 měsíců, závisí při tom na typu obalu. Nepasterizovaná mají trvanlivost do 30 dní, vaří se primárně v restauračních pivovarech a jsou určena ke konzumaci v blízkosti místa výroby.
Pivovary loni uvařily 19,56 milionu hektolitrů piva, meziročně o 2,8 procenta méně. Bylo to zároveň nejnižší množství od roku 2013. Snížila se také spotřeba piva na jednoho obyvatele ze 135 litrů v roce 2020 na 129 litrů vloni, což je od roku 1950 páté nejnižší číslo. Objem výroby klesl druhým rokem, spotřeba na osobu klesá až na výjimky dlouhodobě – ještě v roce 2009 to bylo 153 litrů na osobu a rok.
Ruským pivařům bude brzy chybět zahraniční pivo. Zásoby v moskevských barech kvůli západním sankcím pomalu dochází.
To byla poslední Plzeň? Rusům začíná chybět zahraniční pivo i chmel
Politika
Speciál Realitní Club
Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části – webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu.
- Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
- Komerční reality: kanceláře, coworking;
- Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
- Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.
Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry.
Témata související s realitami:
- inflace v Česku i ve světě
- vše kolem hypotečního trhu
- co se děje na investičním trhu?
