Akcie ČEZ reagují na zastropování cen energií růstem

V růstu cen akcií ČEZ se podle ekonomů odráží fakt, že stanovený strop energií je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává. Negativní informací pro akcie ale může být podle některých analytiků zavedení mimořádné daně.

Akcie energetické společnosti ČEZ vzrostly o čtyři procenta poté, co vláda v pondělí večer oznámila rozhodnutí o stanovení maximálních cen energií. Nyní se akcie obchodují za 976 korun za jednu, vyplývá z informací Burzy cenných papírů Praha. 

Růst akcií ČEZ může mít podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty řadu důvodů. „Cenový strop, který navrhuje vláda, je vyšší, než za co prodává ČEZ pro tento rok a jaká je očekávaná cena pro příští rok,” řekl Trampota.

PŘEHLEDNĚ: Kolik zaplatí domácnosti za energie po vládním zásahu

Money

Až o desítky tisíc korun zaplatí domácnosti za letošní a příští rok za energie více, než byly zvyklé. Vyplývá to z materiálů, které vláda zveřejnila. Nejvíc zaplatí lidé, kteří topí elektřinou.

ČTK

Přečíst článek

Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny proti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanoven na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 korun) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 korun) za MWh.

Energetická společnost ČEZ nyní ve svém základním ceníku u nejběžnější distribuční sazby D02d nabízí silovou elektřinu za 3775 korun za jednu megawatthodinu (MWh). Jde o ceník, který je k dispozici současným odběratelům a nemá zafixovanou cenu. Naposledy ho ČEZ zdražil od 1. ledna. Státem stanovený strop cen elektřiny činí 6000 Kč za MWh. U ČEZ tak nyní lidé platí o 37 procent méně, než je stanovený strop energií. Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být stanoven na 3000 korun za MWh.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že dopad stanovení cenového stropu energií do státního rozpočtu bude maximálně 130 miliard korun a vláda ho plánuje vykrýt mimo jiné z daní z mimořádných zisků a dividend. Podle Trampoty se tak dají čekat mimořádné dividendy ČEZ.

Návrh ještě musí podle Trampoty projít legislativním kolečkem. „Pokud provedeme jednoduché srovnání, tak navrhovaný cenový strop na elektřinu je ve srovnání s tím, za co prodává ČEZ, ‚komfortně’ nad,” uvedl Trampota.

Lukáš Kovanda: Vláda podceňuje náklady na zastropování cen energií

Názory

Zastropování je „úsporný tarif na steroidech“, ale nemotivuje k úsporám jako v Rakousku. Jeho náklady lze odhadnout na 200 miliard korun ročně, což válečná daň ani z poloviny nepokryje.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Velká neznámá? Mimořádná daň 

Negativní zprávou je zavedení mimořádné daně pro akcie ČEZ podle analytika Fio banky Jana Rašky. „Byť se domnívám, že regulatorní rizika mohou být v současnosti z velké části v ceně akcie ČEZ již započítané. Důkazem toho je, že akcie ČEZ nejsou včerejším (pondělním) prohlášením vlády negativně ovlivněny. Naopak rostou o čtyři procenta,” uvedl Raška.

Zavedení možné mimořádné daně není podle Rašky optimálním řešením. „Zejména v případě ČEZ, kde stát může jednoduše prosadit navýšení dividendového výplatního poměru ze současných 80 procent na 100 procent, respektive případně krátkodobě i výše, a vzít si tak od ČEZ výrazné finanční prostředky z dividendy. Již dříve jsem vyslovil názor, že by to byla efektivnější cesta, než vymýšlet složité daňové konstrukce s nejistým výnosem pro státní rozpočet,” uvedl.

Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl Stanjura po mimořádném jednání kabinetu. Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky.

Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec

Leaders

V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.

Stanislav Šulc

Přečíst článek