Zajímá nás
Týden tradera: Trhy se mírně otřepaly a windfall tax toho moc nevyřeší
Září bylo pro akcie vyloženě špatné, nový měsíc však začal mnohem lépe. Globální trhy se zotavují, když se začalo hovořit o změně politiky Fedu v návaznosti na příliš silný dolar. Ten už poměrně výrazně škodí světové ekonomice. Hlavní americký akciový index S&P 500 „zpevnil" z 3550 na téměř 3800 bodů.
Páteční data z nezaměstnanosti v americké ekonomice byla velmi důležitým indikátorem a střípkem do skládačky, zda by Fed mohl zvolnit ve své agresivní monetární politice, která má snížit inflační tlaky v americké ekonomice. Silný dolar, který je výsledkem této politiky přitom již hodně škodí.
Nedávno jsme byli svědky kolapsu libry. Ta prakticky poklesla až k paritě dolaru, podobně jako předtím euro. Americká ekonomika dokázala vytvořit za poslední měřené období 265 tisíc pracovních míst, což je určitý pokles proti minulému (315 tisíc). Přesto se jedná o silný přírůstek a signál, že centrální banka v USA může pokračovat v tom, co dělá. Poklesům na trzích tak stále nemusí být konec.
Ropa zdraží
Rostoucí obavy o poptávku zneklidnily OPEC+ a před zasedáním tento týden vzrostlo očekávání snížení nabídky z původních zhruba milionu barelů denně na až na dva miliony barelů. Pokud by skupina oznámila snížení na spodní hranici tohoto rozpětí, trh by byl pravděpodobně zklamán. Proto OPEC+ oznámil, že od listopadu až do konce roku 2023 sníží dodávky právě o dva miliony barelů denně, ačkoli v případě potřeby může být těžební politika přehodnocena i dříve.
Jedná se o největší snížení nabídky, které skupina zaznamenala od vrcholu pandemie. K tomu se přidala informace, že G7 zavedla strop pro cenu ruské ropy. Je to krok vpřed k izolaci ruské ekonomiky a široká snaha o snížení příjmů vlády prezidenta Putina. První fáze sankcí bude cílit na surovou ropu, další na motorovou naftu a třetí na produkty nižší hodnoty, například solventní naftu. Cílová cena ještě jasná není a země skupiny G7 ji budou ještě diskutovat. Ropa reagovala návratem blíže k 90 dolarů za barel ropy WTI. Zpráva je negativní pro centrální banky, růst cen „černého zlata“ na trzích bude působit v konečném důsledku proinflačně.
Izolace ruské ekonomiky
EU je připravena zavést strop pro cenu plynu, aby stabilizovala trhy. Oznámila to šéfka Evropské komise Ursula vor Layenová. Je to prostřední krok před tím, než EU přijde s novinkou v podobě systému pro stanovení cen energií v EU, pravděpodobně bez plynu. "Jsme připraveni diskutovat o stropu na cenu plynu, který je používán k výrobě elektřiny," nechala se slyšet Leyenová. "Také se ale musíme podívat na ceny plynu za hranicemi trhu s elektřinou," dodala.
Aktuálně je pro velkoobchodní cenu plynu v EU klíčový virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF). Cena plynu se postupně dostává na rozumnější úrovně, ale mluví se o tom, že zejména příští zima může být pro EU výzvou. Klíčový kontrakt se obchodoval kolem 179 eur za MWh.
V Česku to odnesou zatím jen banky
Proběhlo další kolo hry okolo windfall tax. Týkat se bude nakonec hlavních bankovních domů v ČR. Konkrétně to bude Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Šestice největší bank zaplatí 60 procent čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun v období 2023-2025. Na základě odhadů by to znamenalo efektivní míru zdanění, která by v určitých případech byla až o pět procent vyšší, než bylo zvykem.
Přesto bych řekl, že valuace bank jsou na rozumných úrovních a tento pokles zisku nemusí znamenat výrazný pokles cílových cen akcií. Očekával bych tedy, že banky se navíc pokles ziskovosti budou snažit kompenzovat na klientech, případně uvedou v praxi určité úspory. Z pohledu ekonoma se jedná o poměrně nesystémový krok, který neřeší obrovské strukturální saldo veřejného rozpočtu ve výši kolem 220 miliard korun. K jeho narovnání bude zapotřebí sáhnout do daňového mixu u daně z příjmu FO a PO. Případně u určitých statků z pohledu DPH.
Dopad daně pocítil také domácí ČEZ, když oslabil v jednu chvíli až o osm procent, vláda se při uvalení nových daní nepoučila a všeobecný zmatek bude titul provázet i v dalších týdnech.
Představenstvo KB navrhlo mimořádnou dividendu ve výši 55,50 koruny (dividendový výnos osm procent) z nerozděleného zisku let 2019-20. Každý akcionář, který bude mít podíl v Komerční bance 30. listopadu 2022, bude mít nárok na výplatu splatnou 22. prosince 2022. Zpráva katapultovala akcie KB blíže k 700 korunám za akcii. Vzhledem k tomu, že banka i příští rok bude vyplácet solidní dividendu mají její akcie stále zajímavý potenciál.
Globální energetický sektor za poslední desetiletí vzrostl. Téměř všeho je více - elektráren ve výstavbě, produkce elektráren, více obnovitelných zdrojů, ale také více uhlí a plynu. Výstavba nových energetických zařízení je ale geograficky velmi koncentrovaná a převážná většina nových kapacit připadá na malý počet trhů. Nejvíce je tato koncentrace patrná u výroby elektřiny z větru a slunce. Upozornila to organizace BloombergNEF.
Globální energetický sektor roste. Vítr a slunce se na výrobě podílejí jen z 11 procent.
Money
Akcie společnosti Tesla miliardáře Elona Muska zažily svůj vůbec nejhorší týden od března 2020. Týden uzavřely celkovým poklesem o 16 procent na 233 dolarech za akcii. Za propad mohou především Muskova špatná rozhodnutí. Musk se k celkové situaci ohledně Tesly na Twitteru vyjádřil jako o velice „intenzivních sedmi dnech”. 
Musk si svými chybami podřezává větev. Akcie Tesly klesly o 16 procent
Leaders
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
Money
