Zajímá nás
USA posilují vliv ve střední Evropě. Polákům postaví jadernou elektrárnu, Česko s tendrem váhá
Polsko se rozhodlo rozšířit svou energetickou soustavu o jadernou elektrárnu. První tři z plánovaných šesti bloků postaví americká společnost Westinghouse, což je podle odborníků jasný vzkaz Rusku o mocenských vztazích ve střední Evropě.
Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku, oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda. Nejmenovaný americký představitel řekl agentuře Reuters, že se spolupráce bude týkat prvních tří ze šesti bloků elektrárny.
Morawiecki na Twitteru uvedl, že polský jaderný projekt využije „spolehlivé a bezpečné technologie (společnosti) Westinghouse“. Podle něj o tom polská vláda oficiálně rozhodne ve středu. Vládní mluvčí Piotr Müller řekl agentuře PAP, že „Američané postaví první (polskou) jadernou elektrárnu“. Nevyloučil ale, že by Polsko mohlo navázat spolupráci s jinými zeměmi v dalších projektech.
Miloš Zeman propůjčil ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému řád Bílého lva. Ve stejný den se ukrajinský prezident rozhodl ocenit české hlavní město.
Zeman vyznamenal Zelenského. Ten na oplátku ocenil Prahu
Politika
„Polsko vybralo americkou vládu a společnost Westinghouse jako partnery pro svou jadernou energii,“ uvedl americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski.
Za deset let má být hotovo
Polský vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.
„Chápeme to tak, že rozhodnutí (polské vlády) se bude týkat prvních tří reaktorů,“ řekl nejmenovaný americký představitel agentuře Reuters s tím, že o dalších třech reaktorech Varšava rozhodne později. Washington však očekává, že Westinghouse postaví i zbylé tři bloky. Podle amerického představitele spolupráce na stavbě jaderné elektrárně posílá do Moskvy signál o síle vztahů mezi Polskem a USA.
Ekologické organizace Greenpeace a Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná podaly stížnost k Evropské komisi kvůli česko-polské dohodě o dolu Turów. Dohoda nevyřešila negativní dopady pokračující těžby uhlí, uvedly dnes Greenpeace a expertní organizace Frank Bold v tiskové zprávě. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. 
A zase ten Turów. Ekologové v Bruselu napadli česko-polskou dohodu
Politika
Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu 60 let.
Před rokem podala předběžnou nezávaznou nabídku na stavbu jaderné elektrárny francouzská elektrárenská skupina EDF, letos v dubnu pak s technickou a finanční nabídkou přišla jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Před měsícem oficiální nabídku podala americká společnost Westinghouse v konsorciu s firmou Bechtel. EDF, KHNP a Westinghouse mají v Česku zájem o dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
Další z občanských kandidátů na prezidenta Karel Diviš v těchto dnech objíždí náměstí měst a sbírá podpisy pro svou prezidentskou kampaň. Zatím není řazen mezi favority voleb, ale jak říká „…chtěl bych vyhrát, a postavit se předtím silnému soupeři. Ukázat, že na to mám.“
Karel Diviš: Nerad, ale jsem pro sektorovou daň. Lidem se musí s účty za energie pomoci
Prezidentské volby 2023
Bývalý lékař, nyní již čtyři roky senátor Marek Hilšer sám sebe považuje za „občanského“ kandidáta na prezidenta. Vyzdvihuje, že nikdy nebyl v žádné politické straně, a že za ním nestojí žádná velká korporace. Tím se cítí být nezávislý. Fakt, že senátoruje, také vnímá jako výhodu. Když v minulých prezidentských volbách kandidoval, neuměl si prý představit, jak je složité prosazovat konkrétní myšlenky legislativním procesem. Nyní je poučený. Stal se tedy, podle svého mínění, ještě vhodnějším kandidátem na prezidenta, než byl před čtyřmi roky, kdy získal hlas téměř půl milionu voličů.
Marek Hilšer: Nechtěl bych, aby se Evropa stala jakousi kolonií Číny
Prezidentské volby 2023
