Zajímá nás
Západ rozpoutal informační válku. A prohrává, vysmívá se Putin
Kybernetická agrese proti Rusku selhala, stejně jako sankční nátlak, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady o bezpečnosti informačních systémů. Putin podle agentury TASS nicméně připustil, že počet hackerských útoků řádově vzrostl a staly se také závažnějšími a komplexnějšími, což podle něj není v silách jednotlivých hackerů, ale jde o počínání „státních struktur“.
Západní sankce mají Rusko přimět k ukončení války proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz rozpoutala před 86 dny.
„Už se dá říci, že kybernetická agrese proti nám, jako i celý sankční nátlak na Rusko, selhaly. Celkově jsme byli připraveni na tento útok, a to je výsledek té systémové práce, která se vedla v posledních letech,“ citovala šéfa státu agentura TASS. „Množství počítačových útoků na ruskou informační infrastrukturu v posledních letech ustavičně roste, zejména v posledních letech. A spolu se začátkem speciální vojenské operace v Donbasu, na Ukrajině, se výzvy v této oblasti staly ještě tvrdším a závažnějšími, rozsáhlejšími,“ řekl.
Putin válku proti Ukrajině označuje za „speciální vojenskou operaci“. Tento výraz ruské úřady prosazují cenzurou, pokutami i hrozbami vězení. Servery ruských státních médií a úřadů se po invazi opakovaně staly terčem útoků hackerů ze skupiny Anonymous.
„Proti Rusku se v podstatě rozpoutala opravdová agrese, válka v informačním prostoru,“ uvedl Putin. „Především násobně, řádově, se zvětšil počet kybernetických útoků, včetně komplexních,“ zdůraznil Putin. Dodal, že tyto útoky nejsou podle expertů v silách jednotlivých hackerů.
Tyto útoky podle Putina přicházejí z různých zemí, ale jsou přesně koordinovány. „V podstatě je to počínání státních struktur,“ prohlásil a připomněl, že v některých zemích se už součástí ozbrojených sil stala kybernetická vojska.
Zmíněné útoky si kladou za cíl vyřadit internetové servery, objekty kritické informační infrastruktury, média, finanční ústavy, společensky důležité portály a sítě. Vážné útoky cílily i na internetové stránky úřadů. Mnohem častěji dochází k pokusům proniknout do sítí předních ruských podniků.
Po Polsku a Bulharsku je Finsko další zemí, kterou Kreml odpojí od dodávek ruského plynu. Stane se tak už v sobotu ráno. Finský státní plynárenský podnik Gasum uvedl, že ho o tom informoval ruský Gazprom v pátek. Odpojení od ruského plynu může být součástí rozsáhlejší odvety Kremlu za vstup Finska do NATO, píše ve svém komentáři Lukáš Kovanda. 
Putin zítra vypne plyn Finsku, které chce do NATO a odmítá Rusku platby v rublech
Názory
Prezident vybídl radu posoudit otázky spjaté s ochranou a zajištěním spolehlivé práce informačních systémů a komunikačních sítí. Tuto otázku označil za nejdůležitější pro svrchovanost a bezpečnost Ruska a ruské ekonomiky, řízení státu a stabilitu společnosti. Za účelné také pokládá zamyslet se nad vytvořením státního systému ochrany informací. Od členů rady očekává konkrétní návrhy.
Brusel chce více obnovitelných zdrojů a úspor energie. Nový plán, který má Evropě pomoci co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska, vyjde na 300 miliard eur.
Brusel reaguje na Putinovu válku masivními investicemi do zelené energie
Politika
Bezpečnostní rada na zasedání posoudila a schválila návrh základů státní politiky při ochraně kritické informační infrastruktury, uvedl TASS s odvoláním na vyjádření tajemníka rady Nikolaje Patruševa před novináři. Dokument bude v nejbližší době předložen prezidentovi, aby jej potvrdil.
Bezpečnost infrastruktury má zvýšit používání ruských informačních technologií, na jejichž výzkum a vývoj stát podle Patruševa zaměří své úsilí, a to i v oblasti umělé inteligence. Počítá se také s vytvořením konkurenceschopné součástkové základny v elektronice a s vývojem systému včasného varování, rozpoznání a likvidace následků počítačových útoků.
Česko dostane z fondů Evropské unie 27,4 milionu eur (téměř 680 milionů korun) na pomoc s uprchlíky z Ukrajiny. Uvedla to mluvčí Evropské komise, podle níž kromě Česka získají peníze také Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko. Celková částka, kterou komise nyní z fondů pro vnitřní záležitosti uvolní, je 248 milionů eur. Peníze mají sloužit především na jídlo, dopravu a ubytování lidí prchajících před ruskou invazí.
Brusel pošle Česku na pomoc s ukrajinskými uprchlíky 680 milionů korun
Politika
