Zajímá nás
Číňanů ubylo, nejlidnatější zemí by se letos mohla stát Indie
Čínská populace se v loňském roce poprvé za posledních šest desetiletí zmenšila, ubylo asi 850 tisíc lidí. Úbytek zapříčinila historicky nízká porodnost a nejvyšší úmrtnost od roku 1974. Experti Organizace spojených národů (OSN) předvídají, že populace Číny se do roku 2050 zmenší o až 109 milionů lidí. Indie by se už letos měla stát nejlidnatější zemí světa, píší agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na čínský národní statistický úřad.
V Číně nyní podle národního statistického úřadu žije 1,411 miliardy lidí poté, co v roce 2022 10,41 milionu lidí zemřelo a narodilo se 9,56 milionu dětí. Úřad sčítá pouze obyvatele pevninské Číny, tedy bez Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu.
Zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami může v příštích letech způsobit, že globální dlužníci budou mít dodatečné náklady na obsluhu dluhu až 8,6 bilionu dolarů (190,3 bilionu korun). Vyplývá to z odhadu agentury S&P Global. Agentura dodala, že svět je ohrožen krizí, protože vlády, domácnosti a finanční instituce se zadlužují, což by mohlo do roku 2030 zvýšit celkovou zadluženost na 366 procent hrubého domácího produktu.
Globální zadlužení vzroste. V roce 2030 může představovat až 391 procent HDP
Money
Čína zaznamenala populační úbytek naposledy v 60. letech minulého století v období politických i hospodářských reforem, takzvaného Velkého skoku vpřed, diktátora Mao Ce-tunga. Následkem hladomoru tehdy zemřelo nejméně 20 milionů lidí.
Mužů je pořád víc než žen
Agentura Kjódó uvádí, že Indie se již nejlidnatější zemí světa stala, zatímco Reuters a AP s odvoláním na experty předvídají, že Indie s více než 1,4 miliardy lidí první místo zaujme v průběhu letošního roku.
Čínský statistický úřad také informoval, že mužů je v Číně nadále víc než žen, a to 722,06 milionu ku 689,69 milionu. Příčinou toho je podle agentury AP čínská politika jednoho dítěte, od které Čína upustila v roce 2016. V zemi také roste míra urbanizace. Ve městech nyní trvale žije 920,71 milionu lidí, tedy 65,22 procent populace.
Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to uvedla organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.
Nerovnost ve světě sílí. Daň pro superbohaté by z chudoby vytáhla dvě miliardy lidí
Money
Čínské úřady podle AP nenaznačily, že by existovala souvislost mezi populačním úbytkem a pandemií nemoci covid-19, která se z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej rozšířila do celého světa a podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) má celosvětově na 6,7 milionu obětí.
„Čínská populace se začala zmenšovat o devět až deset let dříve než místní úřady i OSN předpokládaly. To znamená, že čínská demografická krize je ohromná... a čínská politika je postavená na chybných demografických datech,” reagoval na zveřejněná data I Fu-sien, odborník na čínskou demografii z Wisconsinské univerzity v Madisonu.
