Zajímá nás
Česku hrozí žaloby a arbitráže, a to kvůli dvojímu mimořádnému zdanění výrobců elektřiny
Poslanci schválili novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u jejích výrobců, tedy zejména elektráren, resp. elektrárenských společností. Potíž ke v tom, že novela je v zásadním rozporu s příslušnou legislativou Evropské unie, což může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu, například ze strany českých nebo mezinárodních akcionářů společností typu ČEZ.
Evropská legislativa uvádí v zásadě tři způsoby, jak jednotlivé členské státy mohou mimořádně čelit současné energetické krizi, tedy zejména cíleně podporovat odběratele energií.
Strop pro jaderné elektrárn odpovídá 70 eurům
Prvním způsobem je i právě českou Sněmovnou schválené opatření spočívající tedy v zavedení horní hranice ceny elektřiny u jejích výrobců. Pro jednotlivé typy elektráren s výjimkou plynových a černouhelných (jde tedy o jaderné, hnědouhlené, větrné, solární, vodní a další) se na základě této novely stanoví horní hranice – strop.
Takže například pro jaderné elektrárny strop odpovídá 70 eur (1707 korun) za megawatthodinu. Pokud se tedy na energetické burze ustaví cena elektřiny na úrovni třeba 200 eur (4879 korun) za megawatthodinu a elektrárenská společnost – v českém kontextu tedy ČEZ – prodá svoji jadernou elektřinu za tuto burzovní, tedy tržní cenu, odvede státu 90 procent z rozdílu mezi tržní cenou a stropem.
Na výrobce elektřiny zřejmě dopadne povinnost platit odvody z nadměrných příjmů z jejího prodeje. Novelu energetického zákona, která zavádí horní hranici ceny elektřiny u výrobců, schválila sněmovna ve stavu legislativní nouze. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun. Mají sloužit ke kompenzacím za vysoké ceny energií. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.
Poslanci schválili odvodu z cen výroby elektřiny. Navzdory námitkám dvojího zdanění
Politika
Odvede tedy 90 procent ze 130 eur (3171 korun), protože 200 - 70 = 130 eur. Například pro větrné elektrárny strop stanovený vládou odpovídá 180 eur (4391 korun) za megawatthodinu. Takže větrná elektrárna státu odvede při dané tržní ceně 200 eur za megawatthodinu částku odpovídající 90 procentům z 20 eur (488 korun), neboť 200 - 180 = 20 eur.
Snižování poptávny přispěje snížení ceny energií
Druhým způsobem, který legislativa EU uvádí, je cílené snižování poptávky po elektřinu napříč ekonomikou dané členské země, což přispěje ke snížení cen energií.
A konečně třetím způsobem je podpora prostřednictvím takzvaného solidárního příspěvku neboli daně z mimořádných či neočekávaných zisků. Tu česká Sněmovna schválila již letos 4. listopadu. Ta se má zavést od příštího roku a dopadnout na petrochemické a energetické firmy, včetně výrobců elektřiny, a také na banky.
Stavební spoření má sice trochu jiné zázemí než hypotéky ale i na tomto trhu úvěrů na bydlení jsou letos významné poklesy. Lidé si jich berou méně a na menší částky. Mění se i typy úvěrů a účely na které si klienti úvěry berou. Samotné spoření je jiná liga, počty nových smluv na stavebko totiž rostou. S tím ale mohou zamávat politická rozhodnutí. Velký boom si spořitelny slibují také od úvěrů na technologie, které umožní energetické úspory, jak vyplývá z ankety newstream.cz mezi tuzemskými stavebními spořitelnami.
Soláry, tepelná čerpadla a vícegenerační byty. Tam teď tečou peníze
Money
Legislativa EU nepočítá s daní na výrobce elektřiny
Jenže legislativa EU nepočítá s tím, že by se tato daň vztahovala na výrobce elektřiny, protože na ně se vztahují už výše zmíněné odvody plynoucí ze stropů, jejichž zavedení včera česká Sněmovna schválila. Evropská legislativa výslovně uvádí, že daň z mimořádných zisků má dopadnout na společnosti činné v odvětvích zpracovávajících surovou ropu, zemní plyn, uhlí a konečně také v odvětví rafinačním. Tedy nikoli na odvětví výrobců elektřiny.
Evropská legislativa tedy nehovoří o dani z neočekávaných zisků uvalené na banky nebo také právě na výrobce elektřiny. V případě výrobců elektřiny ale proto může nastat závažná právní kolize, neboť na ně mají dolehnout ještě včera Sněmovnou schválené odvody plynoucí ze zavedení stropů. Ty mají platit už od letošního 1. prosince.
Dvojí mimořádné zdanění
Ve výsledku to znamená, že de facto dochází ke dvojímu mimořádnému daňovému (či odvodovému) zatížení výrobců elektřiny v ČR. Elektrárenské společnosti, jako je ČEZ, tedy odvedou 90 procent z rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a stropem. A z hrubého zisku, který díky tomu vytvoří, ještě budou povinny odvést nejen běžnou daň z příjmu právnických osob, ale navíc ještě daň z neočekávaných zisků. Mimořádnou daň z neočekávaných zisků tedy budou odvádět už ze zisků, který jim byl ponížen uvedeným mimořádným zastropováním.
Státem regulované ceny elektřiny pro domácnosti příští rok klesnou o 16,7 procenta. Lidem ale elektřina v příštím roce i tak zdraží, důvodem jsou vysoké ceny elektřiny na energetickém trhu. U plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. Podíl regulovaných cen na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá, uvedl Stanislav Trávníček, předseda Rady Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který část výsledné ceny určuje.
ERÚ sníží regulované ceny elektřiny, lidé si i tak za ni připlatí
Trhy
Právě dvojí daňové/odvodové mimořádné zatížení je z právního hlediska sporné a dle řady expertních právních názorů velmi obtížně hájitelné. Pročež právě může vést k řadě žalob či arbitráží vůči českému státu.
Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON. Stejně jako u ostatních dodavatelů bude většina zákazníků platit zastropované ceny energií. Klienti s běžnou spotřebou si tak měsíčně připlatí asi 300 korun měsíčně. 
Energie od ledna zdraží také E.ON. Většina klientů bude na cenovém stropu
Zprávy z firem
