Ničivě drahý plyn. Je opět u hranice 100 eur za megawatthodinu

Plynová krize EU sice v posledních dnech mediálně ustoupila dalšímu z comebacků covidu, ale zažehnána není. V úterý se třeba burzovní cena plynu v EU vyhoupla zpět na 100 eur za megawatthodinu.

Extrémně drahý plyn (jde o pětinásobek hodnot běžných před pandemií) je především dokladem toho, že zelenání EU postupuje příliš překotně. Environmentalisté si sice stěžují, že politici jednají zpomaleně, nicméně trh je usvědčuje z omylu. Samozřejmě, ekonomické oživení, jež se dostavilo s postupující jarní vakcinací a s dojmem, že jsme covid přemohli, je energeticky náročné. Nárůst cen plynu či elektřiny tak zcela překvapivý není. Zarážející je ale mimořádná prudkost nárůstu, v rozsahu stovek procent.  

Prázdné zásobníky ženou cenu plynu nahoru

Nárůst by byl mnohem slabší, pokud by se EU, v čele se svojí nejsilnější ekonomikou, Německem, nestavěla tak přezíravě k jaderné energii. Energetický trh EU je silně propojený, a třeba propojení německého a českého trhu s elektřinou je ještě silnější, takže odstavování německých jaderných elektráren je palčivě znát také v ČR. Zvláště, odstavují-li Němci také své uhelné zdroje, což se pochopitelně děje též.

Současná plynová krize EU signalizuje, že ani Němci nemají za své odstavované zdroje dostatečnou zelenou náhradu. Letos se to ukázalo už v létě. Málo foukalo, takže větrníky vyrobily málo elektřiny. Musela být už v létě vyráběna z plynu, takže se nestihly doplnit plynové zásobníky. Což je zásadní důvod, který od září citelně tlačí cenu plynu v EU nahoru. 

Bohatých Čechů bude přibývat. Ale chudých také, říká šéf STEM

Money

Do vyšší střední vrstvy patří v Česku nyní asi dva a půl milionu lidí. To je o milion a půl víc než před dvaceti lety. Podle sociologa a ředitele výzkumného ústavu STEM Martina Buchtíka jde o nejvýraznější sociologickou změnu v české společnosti za poslední generaci.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Plyn je fosilní zdroj, jejž Němci favorizují. Až tak, že s Rusy postavili potrubí, kterým si přivedou plyn z Ruska přímo k sobě. Odstavování jaderných a uhelných elektráren v EU tak vedle zdražování způsobuje růst energetické závislosti na Kremlu.  

Bez jádra to nepůjde

Dlouhodobým poučením z krizového vývoje letošního roku tedy musí být to, že bez rozvoje jádra je ozeleňování EU prakticky nemyslitelné. Nastupující Fialova vláda by tedy rozhodně měla na úrovni EU utvořit alianci se zeměmi typu Francie a vyjednat jaderné energii jednou provždy status bezemisního zdroje. Následně by měla zahájit kroky směřující k rozšířených jaderných kapacit, například k výstavbě dalších bloků v Dukovanech, ale také v Temelíně. Dukovanské bloky totiž vlastně jen nehradí nynější tamní bloky, které mezitím zastarají „do nepoužitelna“.  

>>>>>>Vše k aktuální situaci v energetice čtěte zde<<<<<<

Další poučení je krátkodobější povahy. Překotné ozeleňování EU a s ním spojený prudký nárůst cen plynu a elektřiny je podstatou pádu společnosti Bohemia Energy. Zpomalením ozeleňování EU tedy lze docílit toho, že ubude dalších „Bohemia Energy“. Nicméně pády dodavatelů energií tady budou i nadále. Poučení si tedy musí vzít hlavně každý z odběratelů z řad domácností či firem. Vedle finanční gramotnosti je třeba pěstovat také jakousi gramotnost ve vztahu k dodavatelům energií. Odběratel by měl vědět, jaká rizika hrozí, bude-li mu daný dodavatel zajišťovat plyn či elektřinu levněji. Jestliže je něco levnější, je třeba se ptát proč. V případě dodavatelů energií tomu tak často je z důvodu provozování rizikovějšího byznysmodelu.  

Obchodovat s emisními povolenkami bude moci každý, kdo má mobil, říká Jan Palaščák

Leaders

Jeho Amper Market přišel s unikátním systémem prodeje elektřiny. V roce 2018 jej prodal skupině Bohemia Energy Jiřího Písaříka, která před měsícem ukončila činnost. „Nemám žádné insiderské informace, jde o obyčejnou trojčlenku zvenčí, ale jsem přesvědčený, že kdyby pokračovali v původně nastaveném obchodním modelu, tak by to dneska zachránilo celou skupinu,“ říká zakladatel Amper Holdingu Jan Palaščák, který rozvíjí start-up CO2IN s globálními ambicemi rozšířit obchod s emisními povolenkami pro doslova každého, kdo má mobilní telefon. „Nejde o investiční nástroj, ale možnost, jak si smazat svou uhlíkovou stopu,“ dodává Palaščák.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Lidé v Česku vždy měli a mají možnost si nechat dodávat energie od státu (resp. od ČEZ, v němž má stát většinový podíl), nebo od soukromníka. Rozhodnou-li se pro soukromníka, třeba proto, že je levnější, fajn, ale jeho láce bývá vykoupena vyšším rizikem. 

Snad pád Bohemia Energy v tomto otevřel oči už úplně každému. K volnému trhu a svobodě nerozlučně patří zodpovědnost každého z nás. Pokud zodpovědnost za své životy předáváme úřadům a státu, pak se nedivme, v čemž všem nám nakonec „kecá do života“.  

Pět otázek pro ekonoma: Kdy skončí zdražování benzinu, energií či hypoték?

Money

Dramatické zdražování nekončí. Příští rok se průměrná inflace podle nejrůznějších odhadů dostane dalece nad šest procent. Kdy se česká ekonomika vymaní z jejích nenasytných spárů? Na to se pokusil odpovědět hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

nst

Přečíst článek

Green Deal jsme nechtěli. Ale české firmy to zvládnou, říká Chrenkův muž

Leaders

Jan Czudek je viceprezidentem českého Svazu průmyslu. Zároveň je deset let šéfem Třineckých železáren, což je jedna z největších českých fabrik. Koncern zaměstnává patnáct tisíc lidí a vyrábí ocel. Koleje, trubky. A další ocelové komponenty. Czudka magazín Forbes ve své nové anketě vyhodnotil jako druhého nejlepšího generálního ředitele v Česku. On sám prožil celou pracovní kariéru, přes třicet let, v jedné továrně. Pro majitele, miliardáře Tomáše Chrenka, ji přitom významně rozvinul. Nyní je pro firmu jednou z hlavních výzev energetická doktrína Green Deal. Stejně jako pro celé Česko. Jak jde dohromady výroba oceli a ekologie?

Dalibor Martínek

Přečíst článek