Zajímá nás
Lukáš Kovanda: Stavební spoření má smysl při podpoře 35 tisíc, a ne dva tisíce
Premiér Petr Fiala (ODS) dnes bude řešit zrušení státní podpory stavebního spoření. Byl by to smysluplný krok. Aby mělo „stavebko“ smysl jako dříve, musel by dnes státní příspěvek činit 35 tisíc korun, a ne dva tisíce, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Národní ekonomická rada vláda dnes na jednání s premiérem Fialou a zástupci ekonomických resortů bude kromě jiného řešit snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Ministr financí Zbyněk Stanjura už koncem předminulého týdne naznačil, že vláda zrušení podpory „stavebka“ zvažuje.
Zrušení státní podpory stavebnímu spoření by bylo ekonomicky smysluplným krokem, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří podporu státu nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně.
Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou. Přitom i chudí nebo zástupci nižších středních vrstev podporu stavebku ze svých daní platí, třeba v podobě DPH, kterou platí, když si kupují potraviny.
Vláda přemýšlí nad zrušením či omezením státní podpory stavebního spoření. Ta přitom patří k hlavním lákadlům jednoho z nejúspěšnějších finančních produktů v České republice. V současnosti mají stavební spoření více než tři miliony lidí.
Roste zájem o stavební spoření. Donutí to vládu zrušit státní příspěvek?
Money
V letech 2000 až 2021 vyplatil stát na podpoře státnímu stavebnímu spoření celkem bezmála 198 miliard korun. Stavební spoření v Česku ale chřadne už od poloviny nultých let. Jeho státní podpora by se tedy i proto mohla zcela zrušit. V době začátků stavebního spoření v Česku, v první polovině 90. let, činil maximální státní příspěvek 4500 korun, což představovalo přes 70 procent průměrné mzdy a počítal se zhruba z jejího 3,5násobku. Dnes by při stejných podmínkách musel příspěvek činit přibližně 35 tisíc korun ročně. Místo toho ale činí 2000 korun.
Čtyři miliardy ročně
V posledním předpandemickém roce 2019 šly na státní podporu stavebka necelé čtyři miliardy korun, tedy zhruba 0,25 procenta uskutečněných výdajů státního rozpočtu v daném roce. Pro srovnání, v době „vrcholící slávy“ tohoto spoření v roce 2005 šlo na jeho státní podporu přes 16 miliard. To odpovídalo 1,7 procenta výdajů tehdejšího státního rozpočtu. Předloni i loni šly na podporu stavebního spoření lehce přes čtyři miliardy, avšak výdaje rozpočtu byly kvůli pandemii mimořádně nafouknuté, což údaj o podílu spoření na výdajích rozpočtu pochopitelně zkresluje.
Ceny nemovitostí boří rekordy a pro mnohé rodiny se sen o vlastním bydlení vzdaluje realitě. Patrné už to je i na číslech z hypotečního trhu. Na ten se podle předsedy Asociace českých stavebních spořitelen Libora Vošického dostavily nebývalé turbulence. Objem bankami poskytnutých hypoték podle něj letos propadne na méně než polovinu loňského rekordního objemu. „U stavebních spořitelen bude propad mírnější, počítám 20 až 30 procent,“ dodal Vošický. Tomu nasvědčují i průběžná čísla. Od ledna do konce června poskytly stavební spořitelny úvěry za 43 miliard korun, což je meziročně o třetinu méně. 
Šéf Asociace stavebních spořitelen: Češi bydlet potřebují, ale mnozí už na to nemají
Reality
Je ale zřejmé, že význam státní podpory stavebního spoření opravdu dlouhodobě trendově klesá, byť v uplynulém desetiletí převážně jen velmi pozvolna. Zrušení státní podpory je navýsost žádoucí a plošný pláč veřejnosti to tedy také nezpůsobí.
Uvažme, že byť jde „jen“ o jednotky miliard, jde stále o veřejné peníze, které plynou zhusta do oblasti bydlení a nemovitostí, kde tedy dále nafukují už tak vyšponované ceny. Stát, respektive tedy daňový poplatník, by se neměl na nafukování cen bydlení podílet, a už vůbec ne touto cestou.
Spořicí účty spojené s investicemi nabízí u nás už minimálně trojice největších tuzemských bank. Cílem je přimět klienty, aby si spořili a současně pravidelně investovali a získali tak v součtu vyšší zhodnocení než ze samostatného spořicího účtu. Nápad to není špatný. Samotná sazba ani jednoho z takto nastavených spořicích účtů až tak závratná ale není. Nejvyšší je 4,5 procenta a má ještě speciální podmínky. ČNB přitom zvedla už v polovině června základní sazbu na sedm procent a je reálné, že bude záhy zvedat dál. Kdy na to zareagují banky u svých spořicích účtů s investicí? 
Nenechávejte pasivně ležet peníze na účtu, vzkazují banky klientům. Plusy a minusy spořicích účtů s investováním
Money
