Zajímá nás
David Ondráčka: Vary, filmy a dotace. Bez nich to nejde
Skončily Vary, největší filmová (a lobbistická) událost roku. Rozdaly se ceny, unavení hosté odjeli domů plní zážitků. A filmů, české produkce nevyjímaje! Jak v Česku funguje financování české kinematografie pro Newstream popsal protikorupční expert a bývalý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. V tuzemské filmové branži se podle něj ročně protočí 12 miliard korun.
Ani tak skvělý a zavedený festival jako jsou Vary, není možný bez dotací. Je to určitý základ, od kterého se pořadatelé odpíchnou pro shánění dalších firemních sponzorů. Jen festival má od státu, kraje a města minimálně 40 milionů ročně, plus Karlovy Vary dávají k dispozici město a infrastrukturu. Je to v pořádku, protože ta akce nabaluje spoustu čistě komerčních a reklamních aktivit, které logicky rozvíjí byznys.
Nasajte atmosféru festivalu v naší galerii:
Podobně to funguje s celou kinematografií, kde producenti a filmaři začínají u veřejné podpory a od ní se odráží k oslovení sponzorů a mecenášů pro své záměry. Skoro vždy je jedním z prvních kroků na Fond kinematografie. Ten se postupně stal slušně fungující institucí (zažil i své roky sporů a tahanic), ale teď funguje nenápadně a hladce, administruje žádosti a standardně točí dokola dotační výzvy.
Český audiovizuální průmysl dosáhl v roce 2021 rekordního obratu téměř 12 miliard korun. Dosud nejlepším rokem byl rok 2019 s obratem necelých 9,6 miliardy, uvedla Asociace producentů v audiovizi (APA). Zastavené filmové pobídky, ale situaci zásadně zvrátí.
Česko bez pobídek ztrácí lesk pro zahraniční filmaře. Sezóna jako loni se už nezopakuje
Enjoy
Fond podporuje filmovou tvorbu od scénářů po výrobu a distribuci, festivaly, přehlídky, filmové školy a kluby, časopisy, malé kinaře (chceme, aby přežili a tím udržoval kulturu i v menších městech), digitalizaci a modernizaci starých filmových klenotů, dokumenty, animované filmy a celou infrastrukturu kolem filmu. Filmový průmysl jsou dnes reálně stovky firem a živnostníků zapojených do natáčení a distribuce filmů k divákovi, protočí ročně 12 miliard.
Odkud tečou peníze
Část peněz má Fond ze státního rozpočtu, a vede se nekonečná politická diskuse, aby tyto peníze byly garantovány každoročně (v určitém procentu) a byla tak zajištěna kontinuita financování.
Druhou částí příjmů Fondu jsou výnosy z vysílání televizní reklamy. Systém byl před pár lety nastaven tak, že veřejnoprávní Česká televize postupně snižuje reklamu na svých kanálech (a tím komerčním televizím přenechává reklamní koláč). Sazba poplatku z vysílání reklamy činí dvě procenta, ty musí odvést hlavně Nova, Prima, Barrandov výměnou za to, že jim ČT vyklízí reklamní prostor. Za to mají komerční televize své zástupce v Dozorčím výboru Fondu. A taky z každého lístku do kina odejde koruna do tohoto Fondu.
Aktuální dění kolem ČEZ se stává hlavním tématem rozhovorů v byznysové části karlovarského festivalu. Mnohdy debaty připomínají spíš rozpravy konspiračních teoretiků než aktivních investorů.
Stanislav Šulc: Do Varů se vrátil ČEZ. V jiné roli, než by si všichni přáli
Názory
Filmové pobídky
Samostatnou kapitolou jsou tzv. filmové pobídky. Státy (nejen ČR) podporují filmový průmysl přes systém pobídek, kterým lákají zahraniční štáby natáčet právě u nich. Chápou je jako jistou formu investice. A přetahují se, kdo nabídne víc, naláká víc štábů a porazí tak sousední země. Česko tak ročně alokuje na 800 milionů korun. Letošní natáčecí boom ale způsobil, že jsou pro letošek peníze již vyčerpané. Nabírání žádostí bylo pozastaveno a uvidí se dál na podzim. Soutěž mezi státy je tvrdá. Pokud štáby nedostanou pobídku u nás, zkusí Maďarsko nebo Polsko. Tak jednoduše to funguje.
Rozdělování balíku peněz na pobídky běží poměrně automatizovaně, jsou definovaná měřitelná kritéria, když projekt splní zákonné podmínky a podá žádost včas, pobídku dostane.
Projekt musí prokázat reálně utracené peníze na filmovou výrobu v Česku, ty mu Fond zaudituje a z uznatelných nákladů, mu následně vrátí 20 procent. Čili producent může počítat, že zhruba pětina utracených peněz je ona veřejná podpora a shání zbytek. Úplně se neví, že pobídky nejdou jen zahraničním štábům (onen Holywood a Netflix), ale také českým produkcím, které dělají domácí filmy nebo koprodukční projekty.
Očekávaná čtvrtá série kultovního seriálu Stranger Things se na Netflixu objeví na dvě části. Prvních sedm epizod se krátce po květnové premiéře okamžitě zařadilo mezi nejúspěšnější seriály Netflixu všech dob. Rozuzlení čtvrté řady jde na obrazovky a monitory v pátek 1. července. Netflix nyní prožívá zásadní období, protože ztrácí předplatitele. Stranger Things se mohou stát důležitým zachráncem, píše v analýze Stanislav Šulc.
Stranger Things jako záchrana Netflixu? Seriál má stále úspěch, rozhodne konec čtvrté řady
Enjoy
Někteří lidé si myslí, že dotace jsou automaticky zlo a mají se zrušit. Diskuse nad filmovou branží však ukazuje, že bez nich by tento systém nejel vůbec, tradiční profese by skončily, ani ty Vary by nebyly. Nevznikaly by kvalitní nové filmy. Třeba film Světlonoc mladé režisérky Terezy Nvotové, který teď míří na prestižní festival do Locarnu. O nové talenty není v Česku nouze, jen je třeba jejich rozvoj podpořit.
Čeští diváci mají od poloviny června k dispozici téměř všechny hlavní streamovací služby světa. Co mohou na jednotlivých videotékách zhlédnout? A jak se jednotlivé služby profilují? Zde je stručný přehled v Česku dostupných videoték, jejich profilace, ceny a hlavní lákadla. Letos by pak měla přibýt ještě SkyShowtime, která nabídne zároveň obsah několika služeb včetně Paramount+ a Peacock.
Srovnání streamovacích služeb. Co nabízí Netflix, Disney+, HBO Max, Apple a Amazon
Enjoy
