Dalibor Martínek: O kolik zvedne ČNB sazby? Čekejme klidně procento

Trh očekává zvýšení o tři čtvrtě procentního bodu. Z 2,75 na 3,5 procenta. Osobně čekám celý procentní bod. Mimochodem, před měsícem byl trh obrovsky překvapen ze zvýšení sazeb o 1,25 procentního bodu, čekal se nižší růst.

Proč by to nyní mohl být celý bod, a ne tři čtvrtě? Je k tomu pár indicií.

Jednak, zprávy o inflaci kolem sedmi či osmi procent zaplňují média každý den. A radní národní banky jsou jenom lidé, vnímají veřejný sentiment. Ten v jejich rozhodování určitě hraje roli.

Za další, guvernér Jiří Rusnok prohlásil v půlce prosince pro agenturu Bloomberg mimo jiné, že „…se asi budeme muset příští rok posunout spíše někam ke čtyřem procentům než ke třem.” Vrchol inflace se čeká hned začátkem roku. Kdy jindy by tedy sazby měly dosáhnout této úrovně?

Rok 2021: Rok, kdy se cena hypotéky odrazila ode dna

Money

Letošní rok se zapíše do historie jako období, kdy se ceny hypoték odvíjené od bankovní sazby odrazily ode dna. Od února, kdy sazba klesla na 1,93 procenta, stále stoupají a i v příštím roce tomu podle analytiků nebude jinak. Atakovat by mohla až hranici pěti procent. Celkový objem poskytnutých hypoték už na konci listopadu přesáhl 390 miliard korun, což je více než za celý loňský, dosud rekordní rok. Do rekordních výšin míří kvůli neustále zdražujícím se bytům i průměrná výše hypotéky, která v listopadu činila 3 272 369 korun, vyplývá z dat Fincentra Hypoindexu.

Dušan Kütner

Přečíst článek

Za dále, řada továrníků či velkých podnikatelů je toho názoru, že zvedání sazeb je nutné, ale že přišlo pozdě. K tomu lze říct, že ČNB přistoupila k prvnímu razantnímu zvyšování sazeb až 1. října, tehdy o 75 bazických bodů. Informace o krizi výroby a tím i nabídky, a na druhé straně o kumulaci peněz na účtech spotřebitelů, byly známy mnohem dříve. Národní banka byla ale opatrná. Možná nechtěla o pár měsíců dříve větším zvýšením sazeb popudit veřejné mínění? Vždyť po každém zvýšení sazeb píší média hlavně o zdražování tolik oblíbených hypoték.

Konec váhání

Ale teď už nemůže váhat. Je uprostřed boje, a musí střílet. Ceny rostou tak rychle, a očekávání nejsou vůbec dobrá. Situace se překlopila do situace, kdy razantnější zvýšení sazeb vyvolává pozitivní veřejné reakce. Národní banka už nebude zabijákem levného utrácení a nepřítelem půjček, ale bojovníkem proti nebezpečné inflaci. Může hrdinně, i přes odpor vlád, stát na vrcholu barikády. To se z hlediska marketingu hodí.

A ještě jeden moment. Centrální bankéři rádi překvapují. Považují to patrně za součást své úlohy, vždy tak trochu zmást očekávání trhu. Aby jejich rozhodnutí mělo lepší výsledek. Takže když se ekonomičtí analytici v současnosti shodují na úrovni 0,75, velmi pravděpodobně to bude jiné číslo. Největším překvapením by z tohoto pohledu bylo, kdyby sazby nezvýšili. To nečeká skutečně vůbec nikdo. To si však nemůžou dovolit.

Výhledy

Jaké bude mít důsledky, pokud se, - a pořád jde jenom o spekulaci, - zvednou sazby na úroveň 3,75 procenta?
Klíčové je další utažení dostupnosti půjček.

Úroky u aktuálně schvalovaných hypoték se již pohybují kolem čtyř procent. Bankám chvilku trvalo, než minulé zvýšení sazeb započítaly do svých produktů. Už to mají hotové. Další zvýšení by tedy úročení posunulo k pěti procentům, možná přes něj. A platí, že zvýšení úroků o jeden procentní bod znamená prodražení měsíční splátky o zhruba tisíc korun na jeden milion půjčených peněz. Každý si tak podle výše své hypotéky může spočítat nárůst ceny oproti současnosti.

Hypoteční bankéři, a ostatně i developeři, očekávají v roce 2022 ochlazení poptávky. Objem hypoték patrně klesne z letošní rekordní úrovně na zhruba poloviční hodnoty, tedy kolem 200 miliard půjčených korun. Bydlení bude dražší, a půjčky také. Výsledek: hypotéky už nebudou pro každého. Vedlejším efektem bude, že novému ministrovi pro všeobecný (pardon, místní) rozvoj Marianu Jurečkovi se otevře prostor pro vymýšlení originální státní podpory. K jejímu naplnění mu však zdecimovaný rozpočet nedá příliš možností.

Konsolidace trhu

Zajímavé bude dění na poli úroků ze spořících účtů. Menší banky budou s jejich pomocí usilovat o akvizici nových klientů. Už teď některé z nich nabízejí úročení mezi dvěma a třemi procenty. Vyšší sazby jim dají možnost ještě přitvrdit. Problém je, že Češi už na přebíhačku za lepšími úroky moc nehrají. Přesuny klientů se nakonec odehrají jiným způsobem. Větší banky si prostě koupí ty menší, to je očekávaný trend na českém trhu. Klienti nemusejí nikam přebíhat, majitel je prodá. A následně jim „upraví“ marketingové úroky. Scénář, který už v Česku známe.

Zajímavý dopad může být na měnu. Koruna, po lehkém výkyvu kvůli obavám z omikronu (jedna z verzí čínského viru), oslabila i po zvýšení sazeb až ke 25,70 za euro. Nyní klidným způsobem míří ke kurzu 25 korun za euro. A brzy tuto hranici patrně překročí. Obchodníky s měnami obří rozdíl mezi sazbami v eurozóně a v Česku magicky přitahuje. V EU nula, v Česku brzy téměř čtyři procenta. Korunu čeká další posilování.

Exportéři zapláčou

To může být problém pro české exportéry. Potažmo pro celou naši exportně zaměřenou ekonomiku. Ale v boji s rychlým zdražováním patrně není jiné cesty. Firmy jsou proti posilování koruny, které mají tak rádi turisté, zajištěni. Zajištění se nyní obvykle pohybuje pod 25 korunami, zhruba kolem 24,50 i níže. Pokud česká měna v důsledku zvyšování sazeb tuto hranici prolomí směrem dolů, budou české výrobní podniky tratit. Jejich zaměstnanci si ještě dopřejí dovolenou u moře, ale potom se budou muset setsakra snažit, aby si udrželi místo.

Pokud rada České národní banky skutečně ve středu zvýší sazby o víc než 0,75 procentního bodu, ještě jedním důsledkem bude, že se ekonomičtí analytici opět sekli. Takový důsledek Česko snadno přežije. I oni. Stejně jako já přežiju, když to nebude mnou věštěný procentní bod.

Lubomír Lízal: Vysoká inflace pomůže vládě s dluhem, ale jen chvilku

Money

Nízké úrokové sazby jsou špatné pro finanční sektor, teď to bude pro zisky bank a pojišťoven lepší. Centrální banka chce utnout inflační očekávání, která jdou hlavně přes mzdy, říká ex-centrální bankéř a šéf české pobočky Expobank Lubomír Lízal. Banka aktuálně hledá kupce.  

Tereza Zavadilová

Přečíst článek