Zajímá nás
Dalibor Martínek: Bizarní debata kolem dětí. Tento obtížný hmyz už nikdo nechce
Pražské bistro Marthy´s Kitchen na sebe v posledních dnech upoutalo pozornost nebývalou aktivitou. A spustilo na sociálních sítích lavinu reakcí. Vyvěsilo na webové stránky jakési normy, které je prý potřeba dodržovat při návštěvě jejich podniku. Ústřední myšlenkou je, že k nim nemají chodit děti, řvát tam a pobíhat. Podnik se vysloveně označil za baby-unfriendly. Nemáme rádi děti, s nimi k nám nechoďte.
Na sociálních sítích to spustilo obří vlnu reakcí. Krok, který by byl v některých vyspělých zemích světa vnímán jako nefér a který by patrně vedl k zániku onoho restauračního zařízení, vzbudil v debatách na webu překvapivě obojakou odezvu. Polovina debatujících se zhrozila skutečnosti, že v tomto století je ještě někdo schopen vymyslet takto nekorektní reguli. Druhá polovina diskutujících ovšem naopak uvítala „osvícenost“ majitele podniku, který se prý nebojí veřejně se postavit proti obtížnému hmyzu, proti dětem.
Podnik patrně bude řešen, podněty k úřadům již podalo několik lidí. Jak toto řešení dopadne, je otázkou. Zajímavé ovšem je, o čem přístup jisté části naší společnosti svědčí. Takže děti jsou již nežádoucí?
Pokud to tak je, má to mnoho souvislostí. Tak například, učitelé neustále bojují o svých sto třicet procent průměrného českého platu. Už tam skoro jsou, jedna dvě stávky a mají to. Ale koho budou učit, když nebudou děti? Důchodci zase chtějí vyšší penze. Kdo je bude platit, když nebudou děti?
Poslanec za ANO Ivo Vondrák vyslovil myšlenku, že když se přidá učitelům, bude to vlastně jeden z kroků k reformě školství. To je asi tak stejný myšlenkový přemet, jako kdyby se řeklo, že když přidáme ministrům, budeme mít lepší vládu.
Dalibor Martínek: Když přidáme učitelům, zlepší se školství? Ne, jen budou mít učitelé víc peněz
Názory
Má být tento nežádoucí produkt vývoje někam separován, když si chceme v poklidu vypít kafe? Dát ty ukřičené smrady, potomky nevychovaných rodičů, někam na skládku ukřičených smradů?
Děti politiky nezajímají
Penzisti se letos dostanou v průměru na dvacet tisíc korun čistého měsíčně. Ministr Marian Jurečka mával s tímto heslem napsaným na kartonu ve sněmovně. Kolik peněz berou děti? Ani korunu. Děti jsou živeny svými rodiči. A ti jsou rádi, když se jim to jakž takž zadaří. Místo poháru a medaile však dostanou zákaz vstupu do hospody.
Vedeme tady vleklou debatu o matkách samoživitelkách, nakolik si za svou sociální nouzi mohou samy. Naprosto nekorektní debatu. Ty ženy povily budoucnost našeho národa. Co dělají otcové dětí je na jejich svědomí. Odplatou za čas, kdy tyto ženy nemohou chodit do práce a kdy hledají každou korunu, jsou jim odporné nálepky ve veřejné debatě.
Jsou naší budoucností důchodci, kteří jsou díky státnímu systému dobře zabezpečeni? Každá politická strana tancuje jenom kolem důchodců, kterých je dva a půl milionu a nyní stojí stát šest set miliard korun ročně. Všechny partaje si myslí, že by jim staří mohli vyhrát volby. Děti nemají volební právo, politické strany se o ně nezajímají. A teď už je i některé hospody odmítají pouštět dovnitř. Pěkně pracujeme na budoucnosti národa.
