Zajímá nás
Bipolární EU. Hlasitý kritik ale také největší sponzor války na Ukrajině, spočetl finský institut
Hlavním sponzorem Ruska během jeho války na Ukrajině je Evropská unie, spočetl finský institut. EU platí Rusku během války 14 miliard korun denně za fosilní paliva, i když třeba Francie mohla příslušné dodávky „utnout“.
Rusko za svůj export fosilních paliv utržilo během prvních sto dnů války na Ukrajině celkem 93 miliard eur (asi 2,3 bilionu korun). Částku uvádí dnes zveřejněná studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, z níž cituje například agentura AFP.
Podle studie se EU stála během prvních sto dnů války odběratelem celkem 61 procent celkového ruského vývozu fosilních paliv, tedy zejména zemního plynu a ropy. Země EU pořídily v Rusku během ukrajinské války fosilní paliva za zhruba 57 miliard eur, což odpovídá přibližně 1,4 bilionu korun. Znamená to tedy, že během války platí EU Rusku za fosilní energie průměrně zhruba 14 miliard korun denně.
Vývoz fosilní energií do EU tak nyní představuje hlavní zdroj příjmů ruské státní kasy. Z důvodu sankcí i hrozícího státního bankrotu si totiž může Rusko jen obtížně, pokud vůbec, půjčovat na dluhopisových trzích.
Akciové trhy patrně na úplné dno ještě neklesly. Počkal bych s většími nákupy spíše až do podzimu, budeme už chytřejší, říká šéf Erste Asset Managementu v ČR a zároveň šéf Asociace pro kapitálový trh Martin Řezáč. Centrální banky by si podle něj měly dát pozor, aby přílišným růstem sazeb nezadusily ekonomiku na dlouho.
Martin Řezáč: Inflace přestane růst. Bude to pro všechny úleva
Money
Stěžejními dovozci ruských energií jsou během války země patřící k největším ekonomikám EU, Německo a Itálie, a pak také Čína.
Německo bylo v prvních dvou měsících války na Ukrajině největším dovozcem fosilních paliv z Ruska. Na první místo se ale dostala Čína, která z Ruska dovezla fosilní paliva zhruba za 12,6 miliardy eur. Změna pořadí na prvních dvou místech tak odráží rostoucí důležitost Číny a dalších mimoevropských zemí pro vývoz energií z Ruska.
Rusku k historicky rekordně vysokému objemu příjmů z vývozu značně dopomáhají vysoké ceny energií na světovém trhu. Průměrné ceny ruského vývozu jsou podle zmíněného finského institutu o přibližně 60 procent výše než ve stejnou dobu loňského roku, což Rusku umožňuje zcela potlačit nepříznivý dopad západních sankcí právě v oblasti obchodu s fosilními palivy.
Některé země navíc dokonce v době války navýšily svůj odbyt ruských fosilních paliv i hlediska ryze množstevního. Více tun, barelů či megawatthodin ruských paliv tak nyní nakupuje nejen Čína, Indie nebo Spojené arabské emiráty, ale také Francie, uvádí Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší.
Nejslabší stránka současného ministra průmyslu a obchodu je nedostatek komunikace. Stěžují si na to podnikatelé i organizace spadající pod resort. Platí to i směrem k veřejnosti. Vypadá to, že bývalý bankéř sedí na židli, na které nemá co dělat. 
Dalibor Martínek: Šest fatálních chyb ministra Síkely
Názory
V případě Francie jde podle finského institutu o vědomé rozhodnutí odebírat ruskou energii i v době války, neboť odběr Francie se většinově uskutečňuje na základě krátkodobých, nikoli dlouhodobých kontraktů. Krátkodobé kontrakty jsou takové, které se často nasmlouvaly už během války a pokud by Francie chtěla, mohla od nich také po invazi Ruska na Ukrajinu odstoupit.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
O Vladimíru Dlouhém, prvním porevolučním ministrovi hospodářství a současném prezidentovi Hospodářské komory, se na jaře mluvilo jako o jednom z favoritů na post budoucího guvernéra ČNB. I on sám připouští, že tato varianta byla ve hře. Vítězem se však stal Aleš Michl. Dlouhý kvůli volbě nového guvernéra opustil poradní sbor prezidenta Miloše Zemana. A strhl tím lavinu, kdy i další členové tohoto orgánu odešli. Pro newstream.cz nyní vysvětluje pozadí celého dění.
Šéf Hospodářské komory Dlouhý: Podzim bude kritický, inflace potrápí i střední třídu
Leaders
Od loňského počátku zdražování a také od začátku války na Ukrajině na konci února je v Česku patrný trend úspory plynu. V květnu byla spotřeba po očištění od vlivů počasí meziročně o 9,2 procenta nižší, bez očištění dokonce o třetinu. Vyplývá to z analýzy firmy Amper Meteo.
Češi začali výrazně šetřit na plynu. Spotřeba je nejnižší za pět let
Money
