Vládní dluh napříč EU ve druhém čtvrtletí klesl. V Česku se ale zvýšil

Vládní dluh v členských zemích Evropské unie se na konci druhého čtvrtletí snížil na 86,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,5 procenta v závěru prvního čtvrtletí. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat. Vládní dluh klesl ve všech členských zemích s výjimkou České republiky, Lucemburska a Nizozemska - Česko bylo v tomto ohledu druhou nejhorší zemí v EU.

V České republice vládní dluh ve druhém čtvrtletí vzrostl na 43,5 procenta ze 42,9 procenta HDP. Česko ale díky snižování dluhu k HDP v době před pandemií mělo nadále osmé nejnižší zadlužení z 27 členských zemí EU a nejnižší zadlužení ze zemí visegrádské čtyřky, plyne z údajů Eurostatu.

Nejméně zadlužené je Estonsko

Nejvyšší poměr vládního dluhu k HDP na konci druhého čtvrtletí vykázalo Řecko, a to 182,1 procenta. Nejméně zadlužené bylo naopak Estonsko, kde vládní dluh činil pouze 16,7 procenta HDP. Nejvýraznějšího poklesu zadlužení dosáhl Kypr, a to o 6,8 procentního bodu.

Česká republika patří mezi čtveřici členských zemí EU, kde se ve druhém čtvrtletí zadlužení zvýšilo také v meziročním srovnání. Meziroční růst poměru vládního dluhu k HDP vykázaly také Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.

Lídři EU podpořili společný nákup plynu, zastropování cen bude mít podmínky

Politika

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

ČTK

Přečíst článek

Eurostat také oznámil, že rozpočtový deficit členských zemí Evropské unie se ve druhém čtvrtletí snížil na 1,8 procenta HDP z 2,3 procenta v prvním kvartálu. V České republice deficit klesl na 2,3 procenta ze 3,2 procenta HDP.

Lukáš Kovanda: Německo ustupuje, souhlasí s unijním stropem na plyn. Nejvyšší čas, varuje průmysl

Názory

Itálie, Španělsko a Polsko, klíčoví stoupenci zastropování cen plynu v EU, triumfují. Nakonec totiž „přetlačily“ klíčového odpůrce takého řešení, tedy Německo. Na bruselském jednání lídrů EU v noci na dnešek totiž nakonec došlo k shodě na dočasném řešení spočívajícím ve stanovení dynamického cenového pásma. To má zabraňovat největším cenovým výstřelkům v burzovní ceně plynu a de facto tak představuje strop. Kromě stropu by měl růst cen plynu omezit také další krok, na němž se lídři v Bruselu usnesli. Je jím společné celounijní nakupování plynu. Otázka je, zda není pozdě, varuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Stát nabere dalších osm tisíc zaměstnanců. Za platy celkem zaplatí navíc 18 miliard

Politika

Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.

ČTK

Přečíst článek