Reklama

Jak se zbavit komárů? Vědci se snaží naučit je bojovat proti sobě, či nasadit bakterie

Když dostane sameček komára tropického (na snímku) v laboratoři do těla gen, který ovlivňuje potomstvo, jím zplozené narozené samičky umírají, aniž se stačily rozmnožit, samečkové gen šíří dál a populace komárů se zmenšuje.
Army Medicine / Creative Commons / CC BY 2.0
Josef Tuček

Za nejnebezpečnější živočichy – hned po lidech –jsou často označováni komáři. Přenášejí totiž vážné nemoci. A ještě k tomu jsou otravní, kazí zisky rekreačnímu průmyslu, vadí hospodářským zvířatům. Co s nimi? Část vědců říká – zbavme se jich. A využijme při tom třeba genetického inženýrství. 

Reklama

Vzhledem k oteplování se komárům daří choroby zatím spíše tropické a subtropické šířit i v mírném podnebném pásu. A tak roste zájem o jejich odstranění. Postřiky mají tu nevýhodu, že si na ně komáři postupně zvykají. A vždycky se najde dost pichlavých potvůrek, kterým se podaří se před postřikem schovat. Výzkumníci proto zkoušejí proti hmyzu nasadit – zase hmyz. Ale upravený v lidmi kontrolovaných líhních. 

Vědci našli lék na stárnutí kůže. Má to ale háček

Vědcům se podařilo omladit kožní buňky o 30 let, je naděje na zpomalení stárnutí. Metoda má ale jeden velký háček. Zvyšuje riziko výskytu rakoviny.

Přečíst článek

Od loňska probíhal na ostrovech zvaných Florida Keys u jižního cípu floridského pobřeží pokus s genově upravenými komáry. Připravila jej biotechnologická společnost Oxitec (zkratka z Oxford Insect Technologies) založená jako start-up s podporou Oxfordské univerzity, ale nyní již ve vlastnictví amerického kapitálu. Její pracovníci na souostroví vypustili asi pět milionů geneticky upravených komářích samečků. 

Gen proti samičkám 

Tito samečkové v sobě mají laboratorně vložený gen, který ovlivňuje potomstvo. Narozené samičky uhynou ještě dříve, než se stačí rozmnožit. Zato nově narození samečkové žijí a tentýž gen předávají polovině svých potomků. V důsledku toho samiček ubývá a komáří populace se zmenšuje. Při experimentu na souostroví Florida Keys se potvrdilo, že zhruba ve třetí generaci potomků se „gen proti samičkám“ sám vytratí. Nešíří se tedy nekontrolovaně do nekonečna. 

Hubbleův teleskop ve vesmíru

Astronomové objevili zatím nejvzdálenější hvězdu. Je milionkrát jasnější než Slunce

Vědci z mezinárodního týmu za pomoci Hubbleova teleskopu NASA objevili zatím nejvzdálenější hvězdu ve vesmíru. Hvězda, které dali jméno Earendel, což ve staré angličtině znamená „ranní hvězda“, se nachází 13 miliard světelných let od Země. Byl tak překonán rekord co se týče vzdálenosti, který dosud držela devět miliard světelných let vzdálená hvězda Icarus objevená v roce 2018. Astronomové jsou nadšeni a očekávají další poznatky o historii vesmíru.

Přečíst článek

Výsledky přesvědčily americkou vládní Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA), aby minulý měsíc povolila rozšíření pokusů i do některých oblastí vnitrozemské Floridy a také do Kalifornie na opačném konci amerického kontinentu. Pokud se i tam vše osvědčí, dostane zřejmě tento způsob snižování komáří populace povolení ke komerčnímu použití. 

Postup se zatím využívá jen u komára tropického (zvaného někdy komár egyptský, na snímku). Z Afriky se rozšířil do světa a je přenašečem ošklivých lidských chorob, jako jsou horečka dengue, virové onemocnění chikungunya, žlutá zimnice nebo virus zika. Jen pro úplnost: tento komár nepřenáší malárii, což je jedna z nejhorších nakažlivých nemocí. Její šíření mají na svědomí komáři z rodu Anopheles, na něž se společnost Oxitec zatím nezaměřila. 

MRI scan, mozek, magnetická rezonance

Covid dokáže zmenšit mozek stejně jako deset let stárnutí, zjistila studie

Po dvou letech života světové populace s covidovou pandemií vědci získávají stále nová fakta o chování a vlivu koronaviru způsobujícího nemoc COVID-19. Badatelé z Oxfordské univerzity nyní zjistili, že prodělání covidu může způsobit zmenšení mozku a jeho schopností jako deset let stárnutí. Dokonce i mírný případ COVID-19 může poškodit mozek a zhoršit myšlení, uvedli vědci ve studii publikované v prestižním časopise Nature.

Přečíst článek

Zkouší však genetickým inženýrstvím ovlivnit vývoj hmyzích škůdců v zemědělství. Před měsícem začal jiný její experiment na polích v brazilském státě São Paulo. Tam vysazuje genově upravené samečky můry blýskavky kukuřičné, jejíž housenky ničí kukuřici. I v tomto případě v potomstvu samičky umírají a samečkové gen šíří dál. 

Bakterie vyhubí celé potomstvo 

Ne vždy je nutné ve válce hmyzu proti hmyzu používat genové inženýrství. Jinou variantou je infikovat komáry bakterií Wolbachia. Ta neškodí lidem, ale na hmyz působí různými způsoby. Výzkumníci v Austrálii, Číně, USA i na dalších místech světa využívají toho, že takto nakažení komáří samečkové se sice mohou pářit, ale z vajíček, které oplodnili, se nevyvinou vůbec žádní dospělí jedinci. Proto takto infikované samečky šíří v oblastech zamořených komáry, aby srazili jejich počet. 

Vědci objevili nový způsob produkce biopaliv

Palivo pro auta vyrobené ze slunce, vzduchu a vody? Vědci říkají, jak na to

Evropa hledá náhradu za ruský zemní plyn a ropu. Možná by mohly pomoci nové technologie – třeba palivo vyrobené fotosyntézou v továrně. A vůbec to nemusí být úplné sci-fi.

Přečíst článek

V čele využívání bakterie Wolbachia je americká společnost MosquitoMate. Založil ji Stephen Dobson, profesor entomologie z Kentucké univerzity. Po úspěšných pokusech získala společnost povolení běžně prodávat nakažené samečky komárů – konkrétně komára tygrovaného, který se rozšířil z jihovýchodní Asie, výjimečně se objevuje i v Česku a rovněž může přenášet nemoci.

Cena za vysazení potřebné dávky infikovaných komárů u rodinného domu začíná na 949 dolarech (asi 21 300 korun), což není úplně za hubičku. 

Svět bez komárů: Dobře, nebo špatně? 

Při porovnání vidíme, že genově modifikovaní komáři mohou snižovat stav divoké populace po několik generací (narozené samičky umírají, samečkové gen šíří dál), kdežto komáři infikovaní bakterií Wolbachia to zvládnou jen v jedné generaci (všechno jejich potomstvo vymře). Zatímco však genová modifikace je umělý zásah a jeho důsledky je třeba sledovat, bakterie Wolbachia je přirozenou součástí přírody a její teoretická rizika jsou malá. 

Průlom – prasečí srdce geneticky upravené tak, aby se dalo transplantovat lidskému pacientovi.

Orgány geneticky upravených zvířat? Cesta k transplantacím „na míru“

Transplantace orgánů geneticky upravených prasat nemocným lidem mohou zase o kousek posunout vývoj léčebných postupů tak, aby byly individuální pro každého pacienta přesně podle jeho potřeby. Odborná média probírají souvislosti nynějších případů přenesení orgánu z geneticky modifikovaného prasete do lidského organismu, takzvané xenotransplantace. Do tohoto oboru se zapojují i další firmy a některé věří, že operace, byť velice nákladné, mohou být ekonomicky návratné.

Přečíst článek

Otázkou ovšem je, co by radikální snížení stavu komárů způsobilo v přírodě. Tady se názory liší. V debatě publikované koncem loňského roku v časopise New Scientist se objevily názory, že komáři jsou významnou potravou pro ptáky a netopýry, jejich larvami se živí ryby a také přenášejí pyl mezi rostlinami.

Ale také argumenty, že tyhle funkce dokáže zastat i jiný hmyz a komáři jsou jedineční jen tím, jak efektivně sají krev a přenášejí nemoci. Z tohoto pohledu vysazování upravených komářích samečků problém pro lidi nepředstavuje – samečkové se totiž živí nektarem z květů. Krev sají pouze samičky.

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Humanoid

Robot jako zabiják pracujících? Možná. O důvod víc, proč by měly mít sociální pojištění

Přečíst článek
Autonomní robotický systém uskutečnil čtyři experimentální laparoskopické operace na prasatech, a nastoupil tak dlouhou cestu k chirurgii bez chirurgů.

Robotický chirurg téměř samostatně uskutečnil první operace. Na prasatech

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme