Reklama

Spotřeba energií ve světě je na úrovni před pandemií. Uhlí se spálilo nejvíce za osm let

Elektrárna, ilustrační foto
Pixabay
 ČTK

Globální spotřeba energie v loňském roce vzrostla o 5,8 procenta. Dostala se tak na úroveň z doby před pandemií nemoci COVID-19, protože ekonomiky zvyšují svoji aktivitu. Na úroveň z doby před pandemií se vrátily i emise oxidu uhličitého z využívání energie, které stouply o 5,7 procenta. Vyplývá to z pravidelného ročního statistického přehledu světové energetiky vypracovaného společností BP.

Reklama

Poptávka po energii byla o 1,3 procenta vyšší než v roce 2019. Na celkové spotřebě energie se fosilní paliva loni podílela 82 procenty, v roce 2019 to bylo 83 procenty, upozornila agentura Reuters.

Poptávka po ropě loni činila v průměru 96,9 milionu barelů denně, byla tak 3,7 milionu barelů denně pod úrovní z roku 2019. Důvodem byla hlavně nižší poptávka od leteckého průmyslu, která proti době před pandemií klesla o 33 procent.

Michal Semotan, portfolio manažer v J&T

Michal Semotan: Vládní přešlapávání a nejistota kolem ČEZ nás stojí miliardy

Patří k vlivným českým portfoliomanažerům a na Twitteru pravidelně zveřejňuje výsledky fondů J&T Investiční společnosti, v nichž právě ČEZ hraje významnou roli. I proto se dění v polostátním energetickém gigantu výrazně věnuje a často je komentuje. „Nekonzistentnost názoru naší politické elity, její nejednoznačná vyjádření, posílají akcie ČEZ dolů, protože přesně to, co si investor nepřeje, se stalo - být v nejistotě,“ říká Michal Semotan v rozhovoru pro newstream.cz. 

Přečíst článek

Těžba ropy se zvýšila o 1,4 milionu barelů denně, z toho skupina OPEC+ se na tomto nárůstu podílela více než 75 procenty. Kapacita rafinerií se však loni poprvé po více než 30 letech snížila, a to o téměř 500 tisíc barelů denně.

Největší zájem o uhlí měly Čína a Indie 

Celosvětová poptávka po zemním plynu stoupla o 5,3 procenta a poprvé překročila hranici čtyř bilionů metrů krychlových. Podíl plynu na celkové spotřebě se však téměř nezměnil, činil 24 procent.

Země G7 hodlají stupňovat sankce proti Rusku, mohou se týkat zlata i cen energií

Státy ze skupiny velkých světových ekonomik G7 chtějí udržet a rozšířit sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Šéfové států a vlád zemí G7 v dnešním závěrečném prohlášení po summitu v bavorském alpském zámku Elmau uvedli, že chtějí ve vzájemném souladu dále snižovat ruské příjmy včetně těch z prodeje zlata. Chtějí také zvážit možné stanovení cenového stropu na ruské energie.

Přečíst článek

Spotřeba uhlí loni stoupla o více než šest procent a byla nejvyšší od roku 2014. Čína a Indie se na loňském růstu poptávky po uhlí podílely více než 70 procenty. Evropa a Severní Amerika pak loni poprvé po téměř deseti letech poklesu vykázaly růst spotřeby uhlí.

Nejlépe si vedly obnovitelné zdroje

Nejrychleji však loni rostla poptávka po obnovitelných zdrojích energie, včetně biopaliv, ale bez vodních elektráren, a to o 15 procent. Rychle rostla solární a větrná kapacita.

Michal Šnobr

Stoprocentně ovládnout ČEZ chce velkou politickou odvahu a čtvrt bilionu, říká menšinový akcionář Šnobr

Energetický gigant ČEZ se v poslední době dostal do centra zájmu nejen kvůli stále stoupajícím cenám energie, ale také kvůli plánu premiéra Petra Fialy (ODS) dostat energetické zdroje a výrobu elektřiny pod kontrolu státu. Přeloženo: dostat i zbylý 30procentní podíl v ČEZ do rukou státu. Zájem vzbuzuje i výše dividendy za loňský rok – ČEZ navrhl 44 korun na akcii, vláda chce 48 korun. „Fakticky si tak ČEZ půjčil od akcionářů peníze na tři měsíce za 36procentní roční úrok,“ říká minoritní akcionář firmy a investor Michal Šnobr.

Přečíst článek

Výroba energie z vody se loni snížila o 1,4 procenta a zaznamenala první pokles od roku 2015. Výroba jaderné energie vzrostla o 4,2 procenta, nejvíce od roku 2004. Největší podíl na růstu měla Čína.

BP rovněž varovala, že problémy a nejistoty, kterým nyní čelí globální energetický systém, jsou největší za posledních téměř 50 let, od doby posledních velkých energetických šoků v 70. letech 20. století. Může za to invaze Ruska na Ukrajinu.

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Petr Partsch 3, Linde

Šéf Linde Gas Petr Partsch: Jen za elektřinu letos zaplatíme miliardu. A příští rok bude náročnější

Přečíst článek
Ropa

Dalibor Martínek: Bláznivá závislost na ropě. Naše civilizace stojí na chcíplinách minulých věků

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme