Reklama

Soukromé peníze by měly urychlit cestu k termonukleární energii

Průřez reaktorem ITER. Uvnitř je nádoba ve tvaru pneumatiky, v níž se budou srážet vodíková jádra rozhýbaná magnetickým polem díky magnetu v centru „pneumatiky“ a magnetům zvenčí. Stavba a provoz měly stát deset miliard eur, reálné náklady však budou minimálně dvojnásobné.
ITER, se svolením firmy
Josef Tuček

V roce 2021 se znovu ukázalo, jak moc by se hodil výkonný, spolehlivý, snadno regulovatelný zdroj energie nezávislý na počasí ani na palivu z nejistých regionů. Třeba fúzní reaktor, k němuž se fyzikové zase o něco přiblížili, i když cíl je ještě daleko. Soukromý kapitál by měl vývoj urychlit.

Reklama

Vypadá to tak snadno: Vezmete vodu ze zpola naplněné vany a lithium z jedné baterie pro notebook, a máte suroviny pro výrobu elektřiny pro jednoho Evropana na třicet roků. Nejdřív musíte z vody a z lithia získat těžší varianty vodíku (izotopy deuterium a tritium), což dnes není problém. Pak potřebujete dobrý fúzní reaktor, a to už problém je.

kosmické smetí, ilustrační foto

Staví byznys na varováních před srážkou v kosmu. A točí stamilionové kontrakty

Drahé umělé družice kolem Země – ať už meteorologické, navigační, telekomunikační, vědecké či ty špionážní – jsou ohroženy kosmickým smetím, které je může při srážce zničit. Vznikají proto firmy, které se snaží srážkám zabránit. A je to poměrně výnosný byznys.

Přečíst článek

Bavíme se o fúzní neboli termonukleární reakci, při níž se malá jádra vodíku za vysoké teploty slučují na těžší hélium a uvolňuje se energie –  oproti tomu v současných jaderných elektrárnách se těžká jádra, obvykle uranu, štěpí na menší pod nárazy neutronů. Fúzní reakcí už miliardy let získávají z vodíku svou obrovskou energii hvězdy včetně Slunce. Lidé to zatím zvládli jen ve vodíkové bombě, která se ovšem do elektrárny nehodí...

Díly reaktoru ITER váží i stovky tun a měří jako čtyřpatrová budova. Foto: ITER, se svolením firmy

Tisícitunový magnet

Na světě existuje několik fúzních reaktorů, ale jen experimentálních, v nichž se izotopy vodíku slučují v magnetickém poli. Reakce však trvá jen krátce, rekordem je šest a půl minuty v pokusném reaktoru ve Francii. Obtíže při udržování reakce jsou potvrzením bezpečnosti – její průběh v reaktoru se sám snadno zastaví. Jak ji udržet déle, aby energii produkovala stabilně, by měla naznačit „vlajková loď“ fúzního výzkumu, rozestavěný experimentální reaktor ITER.

Dohodu o něm podepsali v roce 2006 zástupci Evropské unie, USA, Ruska, Číny, Japonska, Jižní Koreje a Indie. Čekalo se, že experimenty začnou v roce 2016, stavba měla přijít na pět miliard eur, provoz do roku 2040 na stejnou sumu – vše v cenách z roku 2000.

kostra mamuta, Věda a byznys Josefa Tučka

Věda a byznys Josefa Tučka: Peníze na mamuta

Americká genetická firma Colossal získala od investorů 15 milionů dolarů na to, aby vrátila na svět vyhynulého mamuta. Prý z ekologických důvodů, ale možná by od věci nebylo ani zřízení nějakého mamutího safari parku pro turisty.

Přečíst článek

Montáž reaktoru ITER však začala teprve v létě 2020 u Marseille. Jeho díly váží i stovky tun a měří jako čtyřpatrová budova. V létě 2021 pak začala montáž nejsilnějšího magnetu na světě. Jak uvádí časopis New Scientist, magnet bude 18 metrů vysoký, přes čtyři metry široký a bude vážit nějakých tisíc tun.

Teď se plánuje, že první testy začnou v roce 2025 a plný experimentální provoz v roce 2035. Náklady budou oproti plánům nejmíň dvojnásobné. Avšak pozor: teprve na základě získaných poznatků se může konstruovat reaktor, který bude dávat komerční smysl. Urychlit vývoj by tedy měla věda a také soukromé peníze.

Technika a soukromé investice

Nadějné jsou třeba nové supravodiče. Další náměty směřují k novým materiálům, k jiné konstrukci reaktoru, k zapojení moderních robotů. Tým z Princetonské univerzity v USA začal používat superpočítač pro výpočet dění ve fúzním reaktoru. Vědci dokonce zkoušejí, jestli by jádra vodíku k sobě nestlačili laserem, čímž by obrovský reaktor vůbec nepotřebovali. V tom představila zajímavé výsledky americká Národní laboratoř Lawrence Livermore, ale komerční využitelnost zůstává nejistá.

Budova Evropské komise v Bruselu

FT: Evropská komise navrhuje zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice

Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom dnes list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let. Čeští politici v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) zprávu přivítali.

Přečíst článek

Podstatné urychlení výzkumu by však mohl přinést soukromý kapitál. Na Massachusettském technologickém institutu v americké Cambridgi vznikl spinoff nazvaný Commonwealth Fusion Systems, který financují miliardáři včetně Billa Gatese, Jeffa Bezose, Jacka Ma a Richarda Bransona. Snahou je vytvořit fúzní reaktor do deseti let. Konkurují mu další americké společnosti, Zap Energy a TAE Technologies. Druhá jmenovaná od investorů získala 1,1 miliardy dolarů.

Po letech zdržení teď roste stavba ambiciózního mezinárodního projektu fúzního reaktoru ITER i po západu slunce. Foto: ITER, se svolením firmy

Další výzkum se soustředil v okolí britského Oxfordu. Tam mají státní experimentální fúzní reaktor JET a chytají se za dvě miliardy liber postavit další, nazvaný STEP, který by měl fungovat od roku 2040. Ale oblast přilákala i britské soukromé společnosti First Light Fusion a Tokamak Energy. Reaktor druhé jmenované by měl přijít asi na miliardu dolarů. Aby toho nebylo málo, chce tu svůj experimentální reaktor umístit i kanadská společnost General Fusion.

Málo projektů, hodně investorů

Christofer Mowry, šéf kanadské společnosti General Fusion, se časopisu The Economist svěřil, že začátkem třicátých let by mohli mít komerčně využitelný fúzní reaktor a elektřinu z něj prodávat za 50 amerických dolarů za megawatthodinu.

Takto bude vypadat unikátní teleskop Jamese Webba, až dorazí na místo určení.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba čeká rozložení zrcadel

Projekt vesmírného teleskopu Jamese Webba, který lidstvu umožní pohlédnout hluboko do minulosti vesmíru, má za sebou první kritickou část mise. Rozvinutí tepelného štítu proběhlo bez komplikací. Další nejbližší zatěžkávací zkouškou bude rozložení „srdce“ celého teleskopu - jeho primárního zrcadla, které proběhne za několik málo dní.

Přečíst článek

To odpovídá elektřině z uhlí, ale je to víc než očekávaná běžná cena elektřiny z obnovitelných zdrojů. Oproti nim by však fúzní reaktor nezávisel na počasí a dokázal by plynule regulovat výkon podle potřeby.

Fúzní energetika nedokáže vyřešit současnou energetickou krizi, snad až některou z těch příštích. Přesto do ní plynou soukromé investice. List New York Times citoval majitele dvou investičních firem Davida Hardinga, který tvrdí: „Ve světě není moc projektů energetické fúze, ale mnoho investorů.“

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Fyzikové pokročili v úsilí napodobit Slunce. Jejich objev může změnit energetické i průmyslové technologie

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme