Reklama

Německo se loučí s jádrem. Likvidace elektráren potrvá dekády

Jaderná elektrárna v Německu
ČTK
 ČTK

Německo se vydává zcela novou energetickou cestou, která je opačná od té české. Rozhodnutí opustit jadernou energii bylo dílem okamžiku ve srovnání s tím, jak dlouho se budou německé nukleární elektrárny demontovat. Německo navíc nemá vybrané místo pro úložiště vyhořelého jaderného odpadu.

Reklama

Německo s koncem roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající tři pak vypne do konce roku 2022, čímž se po šesti desetiletích rozloučí s nukleární energetikou. Odstavení jaderných elektráren, likvidace radioaktivního odpadu, demontáž zařízení a následné demolice staveb jsou ale během na dlouhou trať. Než bude na místě reaktorů opět zelená louka a než bude jaderný odpad zabezpečen, mohou uplynout i desítky let.

Zatímco Česko vidí v jaderných elektrárnách cestu k přechodu na bezemisní energetiku, Německo zastává opačný názor. Vláda někdejší kancléřky Angely Merkelové se v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla produkci energie z jádra pozastavit. Merkelová, která je vystudovaná fyzička, sama přiznala, že její postoj k jaderné energetice Fukušima změnila.

energie

Nová německá vláda zdraží elektřinu a plyn i Česku

Německo má po šestnácti letech kancléře. Olaf Scholz střídá Angelu Merkelovou a přichází s ním nová vláda, ještě zelenější než ta dosavadní. Vždyť její součástí jsou sami Zelení. České domácnosti tak to, že Německu vládne někdo jiný než Merkelová, poznají na vlastní kůži – spíše však na vlastní peněženku. V příštích letech budou postupně čísla na složenkách za elektřinu či plyn nabíhat rychleji, než se tak dělo doposud.   

Přečíst článek

Předposlední krok k odchodu od jádra učiní Německo na přelomu roku, kdy od sítě definitivně odpojí jaderné elektrárny Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Ihned poté začnou práce na likvidaci nukleárního zařízení, které budou řadu let zvenčí neviditelné. Jaderná elektrárna se totiž boří zevnitř, jak vysvětluje společnost PreussenElektra, která provozuje zařízení Brokdorf a Grohnde.

„Na provozní fázi, která končí, navazuje poprovozní fáze, kdy se už nevyrábí žádná elektřina, ale palivové tyče jsou stále ve skladovacích bazénech,“ uvádí PreussenElektra. Tato fáze může trvat několik let, na její konci pak úřady jaderného dohledu vydají povolení k rozebrání reaktoru a demolici stavby.

Náročný proces demolice

V případě Brokdorfu počítá šlesvicko-holštýnské ministerstvo pro energetickou změnu, zemědělství a životní prostředí, že tamních 193 palivových tyčí zůstane v chladicích bazénech čtyři roky. Technici poté, jakmile to bude možné, palivo z chladicích bazénů přemístí do kontejnerů CASTOR, které slouží k transportu a uskladnění vysoce radioaktivních materiálů. Kontejnery následně zůstanou v meziskladech, což je často v areálu elektráren, poté budou trvale uskladněny v konečném úložišti, které ale Německo ještě nemá. Postupně bude pokračovat i likvidace středně a slabě radioaktivního materiálu. I ten skončí na vyhrazených úložištích.

Klimatická konference Glasgow

Analýza: Do udržitelných investic tečou stamiliardy. Problémem je „lakování nazeleno”

Lídři celého světa nyní řeší, jak dosáhnout shody na klimatických cílech. Investiční mašina se mezitím už pořádně rozjela. Jen zmatek zůstává dál.

Přečíst článek

Zmíněné ministerstvo předpokládá, že podíl silně radioaktivního materiálu v Brokdorfu je méně než procento celého zařízení. Ne všechen radioaktivní materiál ale skončí v úložištích. PreussenElektra tvrdí, že v elektrárnách, které provozuje, je až 90 procent vybavení v kontrolované zóně vhodných k dekontaminaci a recyklaci. Odstraňování radioaktivních a kontaminovaných částí po získání povolení potrvá deset až 15 let.

„Materiál v konvenční části, například ve strojovně či správní budově, nikdy nepřišel s radiací do kontaktu. Z radiologického hlediska tak může být až 100 procent zrecyklováno,“ uvádí PreussenElektra. Konvenční demolice, což je likvidace staveb a zařízení nezatížených radiací, bude poslední fází. Ta si vyžádá asi dva roky. Poté by na místě elektrárny mohla být opět zelená louka. V Brokdorfu by se tak mohlo stát okolo roku 2040.

Kam s palivem? Zatím není rozhodnuto

Na konečné uložení vysoce radioaktivního jaderného odpadu si pak Německo bude muset počkat do roku 2050. Zatím ještě není jasné, kde se takový materiál bude skladovat. Výběr vhodného místa formálně začal v roce 2017 a potrvá do konce roku 2031, dalších bezmála dvacet let potrvá výstavba a příprava skladu. Hledání je rozděleno do několika fází, kdy se výčet geologicky vhodných lokalit postupně zužuje.

Propočty ministerstva životního prostředí uvádějí, že na milion let bude třeba uložit zhruba 600 tisíc metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu.

Energie, ilustrační foto

Ceny plynu v roce 2022: Zdražení i o polovinu

Domácnosti si v roce 2022 za zemní plyn připlatí. V průměru se platby zvýší o 50 až 70 procent. Na vině jsou extrémně vysoké ceny na burze. Ke zlevnění může dojít až po skončení topné sezóny nebo po zprovoznění plynovodu Nord Stream 2.

Přečíst článek

Případ Roubal

Netflix, HBO i Disney chtějí české diváky. Jak zareaguje Nova a ostatní?

Do Česka v nadcházejících měsících zamíří tři globální streamovací služby. Doplní tak nabídku interaktivních televizí v čele s Netflixem. Reagovat na to musí také tuzemské stanice. Nova proto tlačí své Voyo a má s ním velké plány. Jaký bude boj o diváka, který se stale více odklání od tradiční televize a zábavu hledá aktivně sám?

Přečíst článek

Magazín newstream CLUB

Jak vytvářet odkaz pro příští generace? Odpovědi z byznysového světa, ale i od výrazných osobností společenského života nabízí třetí číslo magazínu newstream CLUB, který právě vychází.

Na obálce byznysově - lifestylového čtvrtletníku je František Kinský, legendární šlechtic, který vypráví, jak se v jejich rodě dědí nikoli majetek, ale zodpovědnost a služba. 

Hvězdami jarního čísla jsou dále mimo jiné Silke Horáková (Albatros), Luděk Sekyra (Sekyra Group), Zbyněk Frolík (Linet) nebo architekt Václav Aulický či umělec Milan Knížák.

Magazín se věnuje tématům dlouhodobých investic, předávání majetku v rámci rodinných klanů, tradičním českým značkám či tomu, jak developeři společně s architekty mění tvář měst na dlouhá staletí.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Jaroslav Míl: Energetické firmy tvoří obří zisk na účet spotřebitelů

Jaroslav Míl: Energetické firmy tvoří obří zisk na účet spotřebitelů. Zavření jádra v Německu situaci nezmění

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme