Lukáš Kovanda: Řidiči snížení spotřební daně na naftu a benzin ani nepoznají

Benzín dramaticky zdražuje, za poslední tři dny o skoro korunu na litr. Řidiči tak červnové snížení spotřební daně o 1,50 koruny na litr nemusí vůbec poznat.

Cena benzínu u českých čerpacích stanic stoupla od začátku tohoto týdne o skoro korunu na litr. Včera se benzín Natural 95 prodával průměrně za 45,30 koruny za litr, tedy nejdráže od poloviny března. Ještě v neděli přitom vyšel průměrně na 44,35 koruny za litr. Tempo zdražování benzínu je tedy opět mimořádné, jako letos v březnu.

Tehdy, kolem 10. března, vystoupaly ceny benzinu i nafty v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, benzin stál v průměru víc než 47 korun za litr, průměrná cena litru dieselu přesáhla 49,50 koruny.

Od 1. června přitom začíná platit čtyřměsíční snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,50 koruny za litr. To však řidiči nakonec nemusí vůbec pocítit. Právě proto, že rozsah snížení daně se příliš neliší, jak nyní vidíme, od rozsahu několikadenního pohybu tržní ceny pohonných hmot.

Dalibor Martínek: Zchudněte, neutrácejte! Zní šílený vzkaz od ČNB

Názory

Miroslav Singer, bývalý guvernér České národní banky, mi asi před měsícem při rozhovoru řekl, že se růstem cen musíme protrápit, a že každý něco ztratí. Že se s tím nedá nic dělat. Současný guvernér národní banky Jiří Rusnok mluvil při rozhovoru v únoru v podobném duchu. Inflace každého z nás připraví o peníze. A do třetice, podobně nyní mluvil i Tomáš Nidetzký, současný viceguvernér, a ještě nedávno jeden z aspirantů na guvernérskou pozici. Tu mu vyfoukl Aleš Michl.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pravdou ovšem je, že nafta nezdražuje tak jako benzín. Zatímco ten totiž za posledních sedm dní zdražil o 1,05 koruny na litr, nafta naopak zlevnila, a to o devět haléřů na litr. Tento vývoj je nezvyklý. Výpadek v dodávkách pohonných hmot, jenž souvisí s válkou na Ukrajině a sankcemi Západu proti Rusku, se nyní v Evropě palčivěji projevuje právě v oblasti zásobování benzínem.

Celkově k tlaku na růst cen pohonných hmot přispívá také růst cen ropy na světových trzích a citelné oslabování koruny proti dolaru, v němž se ropa a obchoduje. Růst cen ropy ve světě podporuje zlepšování pandemické situace v Číně, kde se díky němu obnovuje poptávka po ropných produktech. V příštích sedmi dnech je třeba z uvedených důvodů počítat s dalším zdražením pohonných hmot, zejména benzínu. Zdražení by mělo být v rozsahu 40 haléřů na litr benzínu a deseti haléřů na litr v případě nafty.

Lukáš Kovanda: Evropě hrozí „dieselový“ hladomor. Zdražování pohonných hmot jen tak nepoleví

Názory

Zdražování paliv na burze v Rotterdamu zrcadlí obavu obchodníků z dopadu chystaného embarga EU na ruskou ropu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

V meziročním srovnání jsou nyní paliva výrazně dražší než loni. Za benzin platí řidiči v průměru o 13,24 koruny více, za naftu dokonce o 16,46 korun více.

Lukáš Kovanda: Česko si vyboxuje výjimku z embarga na ruskou ropu. Je to ekonomická nutnost

Názory

Evropská komise navrhuje kompletní odstřižení EU od ruské ropy už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku mají mít Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do konce roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Dnes o tom informuje agentura Bloomberg. Delší lhůtu si nakonec podle téže agentury vyboxuje také Česko, čas bude mít do června 2024. Je to nutnost, alespoň ekonomicky.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Senát také ve středu schválil konec povinného přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzinu od letošního července. Omezí se i okruh vozidel, za která musí podnikatelé platit silniční daň. Zaměstnanci, kteří využívají k soukromým účelům služební nízkoemisní vozidla, například elektromobily, se dočkají daňového zvýhodnění proti klasickým vozidlům na benzin nebo naftu.

Ceny energií by se mohly snižovat už na podzim, musí se ale změnit podmínky trhu

Money

Odstřihnout se od evropského trhu s elektřinou by byl pro Českou republiku krok úplně vedle. ČR potřebuje evropskou solidaritu nejenom v elektřině, ale i v plynu a nebo v dodávkách ropy. Evropa v minulém desetiletí ušetřila 34 miliard eur díky společnému evropskému obchodování s elektřinou. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

ČTK

Přečíst článek